Platební systém

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Platební systém je způsob či zařízení pro vypořádání plateb mezi dvěma účastníky pomocí třetí osoby a jejích zařízení. U centralizovaných systémů obecně pro procesu vstupuje také clearing; u komplikovanějších metod přes propojené systémy však může docházet i ke zřetězení několika clearingů.

Placení bez platebního systému využívá hotovost, nebo dokonce barter: I ten však může potřebovat clearing, vzájemná započítávání. Při placení s konverzí do různých měn je zapojeno i směnárnictví.

Způsoby placení[editovat | editovat zdroj]

papírové[editovat | editovat zdroj]

  • bankovky - v původním významu papírových peněz emitovaných jednotlivými soukromými bankami.
  • státovky - v původním významu papírových peněz emitovaných státem, jako protikladu soukromých bankovek.
  • směnky (vlastní) a šeky (směnky cizí), dnes cenné papíry, původně prosté úpisy: Slib vypořádání v budoucnu, termínovaný anebo tzv. "na viděnou".
  • mechanické propisoty embossovaných kreditních karet "žehličkami", s vypořádáním až i v týdnech, podle vzdálenosti. Dnes již opuštěná metoda, snadno zneužitelná.
  • Složenka je peněžní služba České pošty.

elektronické hotovostní[editovat | editovat zdroj]

Využívají se bankomaty ATM nebo vkladomaty.

elektronické bezhotovostní[editovat | editovat zdroj]

Elektronické bezhotovostní platby a převody lze provádět jak z eBankingu své banky[1], tak i z některých bankomatů. Hybridní službou je pokyn k převodu dříve běžně podávaný na přepážce banky, později přes sběrné boxy na pobočkách.

  • žiro, převody peněz (tlačné) z účtu příkazce, na svůj úkor, ve prospěch jiného účtu, typicky cizího.
  • inkaso, direct debit, na základě předchozího povolení k inkasu: Příkaz (tažný) cizí bance k platbě z účtu jejího klienta, ve prospěch příkazce, typicky přes vlastní banku.
  • elektronické šeky - papírové šeky tištěné magnetickým inkoustem a s vlastní infrastrukturou čteček a clearingu, jako je například ACH v USA.
  • internetové platební brány - sice vycházejí z platebních karet, které musí mít povoleny elektronické platby, jde však o služby jednotlivých bank či provozovatelů karet, kteří sami uzavírají přímé smlouvy s jednotlivými obchodníky a eShopy.

elektronické nehotovostní[editovat | editovat zdroj]

Oblasti platnosti a použití[editovat | editovat zdroj]

vypořádání, clearing
  • Mezinárodní mezibankovní převody si banky vypořádávají samy, přes zprávy SWIFT.
  • Mezinárodní nebankovní převody nabízí například firma Western Union, jakož i mnoho dalších.
  • Samostatnou kapitolou jsou převody přes síť důvěrníků, což je tradiční metoda, dnes využívaná spíše už jen v muslimských zemích; ve středověku ji však po Evropě nabízel například Řád templářů.

Česká republika[editovat | editovat zdroj]

Systém poskytující služby spojené s finančními transakcemi se v ČR nazývá platební styk. Kromě samotných platebních transakcí platební styk zahrnuje i bankovní platební účty, peněžní prostředky, platební prostředky, inkasa, úhrady (vlastní převod peněžních prostředků), trvalé příkazy, možnosti přečerpání a jejich překročení a některé další služby.

Platební styk a s ním související předpisy[2][3] v ČR reguluje Česká národní banka. Ta také poskytuje služby platebního styku organizačním složkám státu[4] a umožňuje elektronické převody mezi bankami přes clearingové centrum ČNB nazvané CERTIS (Czech Express Real Time Interbank Gross Settlement System).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. AKRMAN, Libor. E-banking skrývá obrovský potenciál, uvádí studie. Hospodářské noviny. 2002-03-01. Dostupné online [cit. 2018-07-18]. 
  2. Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku
  3. ČNB: Vybrané předpisy vztahující se k platebnímu styku
  4. Česká národní banka: Platební styk

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]