Pivní hrnec (skalní útvar)
| Pivní hrnec | |
|---|---|
 Skalní útvar Pivní hrnec (rok 2014) | |
| Vrchol | 969 m n. m. |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Šumava, Janská hora (1.112 m n. m.) |
| Souřadnice | 49°0′1″ s. š., 13°37′33″ v. d. |
  Pivní hrnec Pivní hrnec na mapě ČR | |
| Hornina | migmatit s příměsí tmavé slídy[1] |
| Povodí | Teplá Vltava |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pivní hrnec (německy Biertopf) je skalní výchoz nad silnicí Františkov – Svinná Lada na Šumavě[2] asi necelý jeden kilometr za Františkovem tyčící se nad ohybem silnice.[1] Zde se jižní úpatí Janské hory (1.112 m n. m.) těsně přimyká k silnici, která je na protilehlé straně sevřena obloukem Teplé Vltavy.[1]
Podrobněji[editovat | editovat zdroj]
Původ jména[editovat | editovat zdroj]
Jméno asi pět metrů vysokému[3] skalnímu útvaru (někdy označovaném jako viklan)[4] tvořenému z migmatitu s příměsí tmavé slídy dala podoba pivní nádoby – hrnce, ve kterém se dříve na statcích vařilo pivo.[2][1] Kromě toho lze ve tvaru tohoto velkého kamene spatřovat i podobnost s vysokým pivním korbelem.[1][4] Někdy je jeho tvar přirovnáván k soudku či žejdlíku.[5]
Historické konotace[editovat | editovat zdroj]
První zmínka o názvu Biertopf se vztahuje nejspíše již k roku 1531.[2][1][3] Sklářská huť, která vznikla nedaleko v roce 1749 získala jméno Biertopfhütte (česky Huť U Pivního hrnce).[1][4] (Později získala oblast jméno Franzensthal, čili Františkov).[4]
Při pohledu z ohybu sinice nebo od nedalekého dřevěného mostku přes Teplou Vltavu není (rok 2022) skála s Pivním hrncem vidět, protože její okolí je zarostlé vysokým smrkovým lesem. V minulosti tomu tak nebylo a místo s tímto skalním útvarem bylo významným orientačním bodem na obchodní stezce tudy vedoucí.[1] Kromě toho tvořil Pivní hrnec krajinnou dominantu, jež byla využívána v minulosti též jako mezník staré hranice mezi Zdíkovskem a Vimperskem.[1] Jako mezní znamení pro definování hranic a mezí starých Čechů byl Pivní „hrnec“ uváděn již v roce 1668.[6]
Turistická dostupnost[editovat | editovat zdroj]
V místech, kde ze silnice odbočuje severozápadním směrem do vrchu tzv. Goldbrunská cesta (vede k penzionu na adrese Nové Hutě 78) začíná nenápadná pěšina vedoucí do smrkového lesa.[1][p. 1] Pěšina postupuje mírně do kopce stále přibližně východním směrem. Po zhruba 240 metrech chůze z této pěšiny odbočuje jižním směrem po svahu dolů (jako k silnici) nepřehlédnutelná lesní odbočka (dlouhá asi 50 metrů). Na jejím konci se pak nachází skalní plošina (bez zábradlí) s Pivním hrncem. Ze skalní plošiny před Pivním hrncem je sice omezený (rok 2022), leč přesto jakýsi výhled na louku za mostkem před Teplou Vltavu.[1]
Květen 1950[editovat | editovat zdroj]
U dřevěného mostku respektive na louce za ním se odehrála jedné květnové noci v roce 1950 událost, která ukončila převaděčskou činnost „krále Šumavy“ Kiliána Nowotneho.[7] Tehdy měl za úkol (od amerického velitele zpravodajské služby CIC) dovést do Československa dva muže (Rudolfa Veselého a Bohuslava Beneše), kteří měli pracovat ve prospěch CIC. Skupinka osob vedená Kiliánem a jeho občasným komplicem Ottou Grabmüllerem[1][8] ale tehdy padla do léčky nastražené Státní bezpečností (StB). Krátce poté, co „narušitelé“ překročili tok Teplé Vltavy ocitli se pod palbou příslušníků Sboru národní bezpečnosti (SNB) vedenou z plošinky před skalním útvarem Pivní hrnec.[2] Tehdy byl z tohoto místa nejen výhled na louku za dřevěným mostkem,[4] ale bylo odsud vidět až na stoupající východní úbočí hory Vysoký stolec (1.259 m n. m.).[3]
V nastalém zmatku přestřelky se každá z osob snažila individuálně před střelbou ukrýt. Zásahu ale neušel Kilián, který předstíral hlasitý nářek spojený s hulákáním, že nemůže chodit.[7] Pronásledovatelé se logicky soustředili na stíhání ostatních „narušitelů“ ze skupiny a Kiliánovi se mezitím podařilo zmizet v zalesněné stráni.[7] Poté, co u můstku na chvíli osaměl, vyskočil a vběhl do lesa.[7] Díky znalosti terénu zamířil po své staré stezce zpět do Bavorska, kde byl následně dopraven do bavorské nemocnice v Grafenau, kde byl ošetřen.[9][7] Během následujících tří dnů a nocí byli ostatní tři členové jeho skupiny v šumavských lesích a bažinách pochytáni a postaveni před soud.[7] Kilián Nowotny se do Československa již nikdy v životě nevrátil.[10]
Otto Grabmüller odešel od soudu s trestem za velezradu a vyzvědačství ve výši 20 let těžkého žaláře.[4] Kiliánův příbuzný – lesní dělník – Franz Pösl,[11] který trojici stíhaných „narušitelů“ odmítl nechat u sebe v pronásledovateli (vojáky a příslušníky SNB)[11] obklíčeném domě přespat, byl odsouzen na 10 let odnětí svobody.[4] Rudolf Veselý byl odsouzen na doživotí a Bohuslav Beneš byl dne 8. června 1951 popraven v Praze na Pankráci.[4] Josef Pek, který poskytoval útočiště čekajícím osobám na přechod hranice, odešel s trestem 25 let odnětí svobody.[4]
- Fotogalerie
-
Skalní útvar Pivní hrnec na fotografii z časopisu Český lid (rok vydání 1914) -
Kilián „Franz“ Nowotny se svým psem Alíkem (30. léta 20. století) -
Porovnání skalního útvaru Pivní hrnec s postavou -
Pohled na skalní útvar Pivní hrnec z plošiny před ním odkud byla vedena palba -
.Nowotny.(1905-1977).before.1940.gif)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Začátek pěšiny je na GPS souřadnicích 49°0'6.665"N, 13°37'22.914"E.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h i j k l STUDENÝ, Ivan. Pivní hrnec (Turistické cíle; Příroda; Skalní útvar) [online]. web: Turistika cz [cit. 2022-08-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Skalní útvar Pivní hrnec (Borová Lada - Svinná Lada, Česko) [online]. web: Mapy cz [cit. 2022-08-06]. GPS souřadnice: 49.0003000N, 13.6257697E; 49°0'1.080"N, 13°37'32.771"E. Dostupné online.
- ↑ a b c skalní útvar Pivní hrnec / Biertopf [online]. web: Šumava cz [cit. 2022-08-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i HEJNA, Petr. Místo, kde byl postřelen Král Šumavy, turistické trasy sice míjejí, je ale snadno k nalezení [online]. web: Novinky cz, 2016-12-05 [cit. 2022-08-06]. Dostupné online.
- ↑ Esenbáci číhali na Krále Šumavy pod Pivním hrncem (Česko – země neznámá) [online]. web: Regiony rozhlas cz, 2014-04-03 [cit. 2022-08-06]. Dostupné online.
- ↑ Hranice a meze u starých Čechů () [online]. web: Digitální knihovna cz (Časopis Český lid, rok vydání 1914; ročník XXIII; signatura: PD 246; stránka 405), 1914 [cit. 2022-08-06]. Hranice a meze starých Čechů; Pivní hrnec (strmý břeh Vltavy pod Kvildou na Šumavě v Čechách, mezní znamení, uvedené roku 1668). Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Pomník králům Šumavy nedaleko Kvildy [online]. web: Kudy z nudy cz [cit. 2022-07-31]. Dostupné online.
- ↑ KONTRA, Martin. Na útěku s králem Šumavy [online]. web: Respekt cz, 2008-10-16 [cit. 2022-08-06]. Dostupné online.
- ↑ Kdo vlastně zastřelil Krále Šumavy?. Reflex.cz [online]. [cit. 2019-08-30]. Dostupné online.
- ↑ Františkov - pomník králům Šumavy (pomník převaděčům) [online]. web: Toulky po Čechách [cit. 2022-07-31]. Dostupné online.
- ↑ a b DRAHOTA, Leoš; MIKŠÍK, Zdeněk. Král Šumavy – zánik samoty Torfstich-Planie [online]. web: Moskyt net, 2008-11-03 [cit. 2022-08-06]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HEJNA Petr. Šumava a Bavorský les: Kraj legend a divoké přírody. Vydáno: 2020 (e-kniha), Martin Koláček - E-knihy jedou; 329 stran; strany 86, 87, 88; ISBN 9788076444706
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pivní hrnec na Wikimedia Commons - DRAHOTA, Leoš; MIKŠÍK, Zdeněk. Král Šumavy – zánik samoty Torfstich-Planie [online]. web: Moskyt net, 2008-11-03 [cit. 2022-08-06]. Dostupné online.
- Krajem Krále Šumavy) na YouTube – Datum: 2. prosince 2016; Autor: neznámý; Stopáž: 3 minuty a 23 sekund (Chalupská slať, památník převaděčům a Pivní hrnec u Teplé Vltavy, retro tabule ve Vimperku, Kvilda)
