Pilgerodendron uviferum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxPilgerodendron uviferum
alternativní popis obrázku chybí
Pilgerodendron uviferum
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení nahosemenné (Pinophyta)
Třída jehličnany (Pinopsida)
Řád borovicotvaré (Pinales)
Čeleď cypřišovité (Cupressaceae)
Rod Pilgerodendron
Florin, 1930
Binomické jméno
Pilgerodendron uviferum
(D. Don) Florin, 1930
Synonyma
  • Juniperus uvifera
  • Libocedrus uvifera
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pilgerodendron uviferum je stálezelený, dvoudomý strom, endemitjihoamerické Patagonie. Je jediný druh monotypického rodu Pilgerodendrončeledi cypřišovitých. Vyskytuje se na Americkém kontinentu ze všech stromů nejjižněji, jeho areál sahá až k 54° jižní zeměpisné šířky, až do rašelinišť a bažin Ohňové země s velmi drsným podnebím.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Roste nejvíce v Chile, v západních oblastech u pobřeží Tichého oceánu i na východě v Andách, přibližně od 40° po 54° jižní šířky a v menším počtu i v západní Argentině od 41°do 47° jižní šířky. Jeho nespojitý areál probíhá poledníkovým směrem a je dlouhý okolo 1600 km.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Strom je dlouhověký, jsou známí jedinci stáří kolem 500 let. Ke zdárnému růstu potřebuje průběžně dostatek vody a proto nejčastěji roste v močálech, rašeliništích a poblíž potoků, řek a jezer. Jeho kořeny často zasahují přímo do vodního toku. Dobře se mu daří v chladných oblastech s pravidelnými srážkami, bez ujmy překoná jen asi měsíční období sucha. Dospělý jedinec žádá plné oslunění. Je odolný vůči chladu, snáší pokles teploty až k -20 °C a pokrytí sněhem i po dobu až osmi měsíců. Je rozšířen v nadmořské výšce od 20 po 2000 m n. m.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Dvoudomý strom dorůstající do výšky 10 až 20 m, který může mít výčetní tloušťku kmene až 1 m. Jeho tenká, tmavohnědě zabarvená kůra se odlupuje v dlouhých pruzích. korunu má úzce kuželovitou, u starých stromů nepravidelnou, větévky štíhlé a výrazně čtyřhranné. Listy jsou šupinovité, tmavě zelené s řadami bělavých průduchů na spodní straně a jsou střechovitě uspořádané ve čtyřech řadách. Bývají vejčité nebo široce kopinaté, celokrajné, na koncích tupé, 2 až 4 mm dlouhé a 1,5 až 3 mm široké.

Samčí šištice vyrůstající na koncích větví jsou válcovité, vysoké 5 až 10 mm a 2 mm tlusté, v dospělosti žlutohnědé a obsahují 12 až 20 prašných pouzder. Samčí šištice jsou rovněž terminální a válcovité, vysoké 8 až 12 mm, tlusté 5 mm a mají čtyři semenné šupiny. Dozrávají do jednoho roku po opylení, horní dvě ze čtyř plodných šupin obvykle obsahují po dvou žlutohnědých, 4 mm dlouhých trojúhelníkovitých semenech s nestejnými blanitými křidélky.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Dřevo stromů je velmi trvanlivé a kvalitní, je odolné proti houbovitým chorobám i živočišným škůdcům, bylo proto již od 17. století hojně využíváno. Stavěly se z něho mosty, telegrafní sloupy i sloupky k oplocení pozemků, používalo se k výrobě lodí i nábytku. V severních oblastech jsou velké lesní plochy úmyslně vypalovány s cílem získat zemědělskou půdu a pasoucí se zvířata bývají zaháněna do řídkých lesů, kde spásají mladé stromky. Hodně škod také zapříčiňuje odvodňování pozemků a devastace okolí při stavbě silnic.

Odhaduje se, že od počátku 20. století došlo ke zmenšení jeho populace o více než 30 % a současné stavy se i nadále snižují. Proto je Pilgerodendron uviferum podle IUCN považován za zranitelný druh (VU) a od roku 1998 se na něj vztahuje i CITES (příloha I).

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Některými zdroji bývá tento taxon stále řazen do rodu pazeravec (Libocedrus) jako L. uvifera; proti tomu však mluví některé morfologické odlišnosti a velká geografická izolace přes celý Tichý oceán (ostatní zástupci rodu Libocedrus se vyskytují jen na Novém Zélandu a Nové Kaledonii).[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2020.2. 9. července 2020. Dostupné online. [cit. 2020-07-11]
  2. Libocedrus uvifera (Cipres de la Guaitecas) description. www.conifers.org [online]. [cit. 2020-08-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • ČEŘOVSKÝ, Jan. Patagonské deštné lesy. Živa [online]. Academia, Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., Praha, 2006 [cit. 13.03.2017]. Čís. 06, s. 257-259. Dostupné online. ISSN 0044-4812. (česky) 
  • EARLE, Christopher J. The Gymnosperm Database: Pilgerodendron uviferum [online]. Christopher J. Earle, The Gymnosperm Database, rev. 31.12.1969 [cit. 2017-03-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  • MICHAIL, Belov. Pilgerodendron uviferum [online]. [cit. 2017-03-13]. Dostupné online. (španělsky) [nedostupný zdroj]
  • SOTO, Daniel P.; BANNISTER, Jan R.; RIOS, Andrea I. et al. Nuevos registros de poblaciones amenazadas de Pilgerodendron uviferum .... Gayana Botánica [online]. Sociedad de Botánica de Chile, Santiago, Chile, 2010 [cit. 13.03.2017]. Roč. 67, čís. 1, s. 120-124. Dostupné online. ISSN 0016-5301. (španělsky) 
  • SOTO, Daniel P.; FIGUEROA, Heriberto. Efectos de las alteraciones antrópicas sobre la estructura y composición de rodales de Pilgerodendron uviferum .... Ecología austral [online]. Asociación Argentina de Ecología, Córdoba, Argentina, 2008 [cit. 13.03.2017]. Roč. 18, čís. 1, s. 647-811. Dostupné online. ISSN 1667-782X. (španělsky) 
  • SOUTO, C.; PREMOLI, A.; GARDNER, M. IUCN Red List of Threatened Species: Pilgerodendron uviferum [online]. International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, rev. 2013 [cit. 2017-03-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  • HASSLER, M. Catalogue of Life 2016: Pilgerodendron uviferum [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2016 [cit. 2017-03-13]. Dostupné online. (anglicky)