Pigment

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Pigmenty)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pigmenty na tržišti v Goa, Indie

Pigment je:

  • (Obecně) barvivo – například okr (z jílu), indigo (z indigovníku), purpur (z měkkýše).
  • (Biol.) chemická látka (organického původu), jejíž přítomnost v buňce způsobuje změnu zbarvení založenou na selektivní absorpci světla. Jak v rostlinné tak živočišné říši může pigment významným způsobem ovlivňovat život jejího nositele. Příkladem pigmentů v těle rostlin a živočichů mohou být chlorofyl, hemoglobin, melanin nebo karotenoidy.
  • Anorganická látka, většinou na bázi oxidů kovů, používaná pro potřeby výtvarného umění, zejména malířství. Existuje přibližně 16 skupin anorganických pigmentů, odvíjejících se od prvku, který má pro charakter pigmentu dominantní roli (namátkou: pigmenty z uhlíku, arzenu, titanu, kadmia, kobaltu, chromu, mědi…).
  • Označení pro typ (a barvu) pokožky.

Dělení barviv[1][editovat | editovat zdroj]

Barviva jsou významnou skupinou senzoricky aktivních látek potravin. Zpravidla se dělí do tří skupin:

1) přírodní barviva

2) syntetická barviva identická s přírodními

3) syntetická barviva

Využití[editovat | editovat zdroj]

Pigmenty se využívají k výrobě zvýrazňovačů, dětských barev, psacích potřeb a malířských barev, k probarvování plastů, využívá se v nátěrových hmotách pro kovy, dřevo a další materiály. Pigmenty jsou také využívány v textilním průmyslu. Nejčastěji se pigmenty přimíchávají do formulace nátěrové hmoty nebo se pigment aplikuje v podobě tzv. pigmentové preparace. Pigmentová preparace je kapalina nasycená samotným pigmentem ve vysoké koncentraci, nejčastěji v podobě pasty.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VELÍŠEK, Jan; HAJŠLOVÁ, Jana. Chemie potravin 2. 3.. vyd. Tábor: OSSIS, 2009. 644 s. ISBN 978-80-86659-16-9. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]