Pierre Boulez
Pierre Boulez | |
---|---|
Pierre Boulez (1968) | |
Rodné jméno | Pierre Louis Joseph Boulez |
Narození | 26. března 1925 Montbrison |
Úmrtí | 5. ledna 2016 (ve věku 90 let) Baden-Baden |
Alma mater | Národní konzervatoř hudby a tance v Paříži |
Povolání | dirigent, hudební skladatel, muzikolog, hudební teoretik, vysokoškolský učitel, klavírista, hudebník a spisovatel |
Významná díla | Kladivo bez pána |
Ovlivněný | Claude Debussy Arnold Schönberg Anton Webern |
Ocenění | Hudební cena Ernsta von Siemense (1979) komandér Řádu britského impéria (1979) Čestný odznak Za vědu a umění (1983) Hudební cena Léonie Sonningové (1985) Goethova medaile (1987) čestný doktor Svobodné univerzity v Bruselu (1988) Praemium Imperiale (1989) … více na Wikidatech |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pierre Boulez [pjɛʁ bu.lɛːz] (26. března 1925 Montbrison, Francie – 5. ledna 2016 Baden-Baden, Německo) byl francouzský hudební skladatel, dirigent a klavírista.
Biografie
Od dětství hrál na klavír a byl nadaný i na matematiku. Později studoval na Pařížské konzervatoři u Oliviera Messiaena.[1] Později byl dirigentem mnoha hudebních těles, mezi které patří BBC Symphony Orchestra a New York Philharmonic. V roce 1984 spolupracoval s Frankem Zappou, se kterým nahrál album Boulez Conducts Zappa: The Perfect Stranger.
V roce 1989 získal jako jeden z prvních cenu Praemium Imperiale a v roce 1996 se stal držitelem Polar Music Prize. V roce 2000 získal Wolfovu cenu za umění. V roce 2009 převzal na Janáčkově akademii múzických umění v Brně čestný doktorát.[2] V roce 1990 a znovu o dvacet let později vystoupil na Pražském jaru.[3]
"eSACHERe"
Spolu s dalšími 11 skladateli – přáteli (C. Beck, L. Berio, B. Britten, H. Dutilleux, W. Fortner, A. Ginastera, C. Halffter, H. W. Henze, H. Holliger, K. Huber a W. Lutosławski) švýcarského dirigenta a mecenáše Paula Sachera (1906–1999), byl požádán ruským violoncellistou Mstislavem Rostropovičem, aby u příležitosti Sachrových 70. narozenin napsal skladbu pro sólové violoncello s použitím not obsažených v jeho jméně (eS, A, C, H, E, Re). Pierre Boulez vytvořil skladbu Messagesquisse. Skladby byly částečně uvedeny Curychu 2. května 1976. Celý projekt "eSACHERe" byl uveden (poprvé v kompletním koncertním provedení) českým violoncellistou Františkem Brikciem na podzim 2011 v Praze.[4]
Skladatel | Skladba |
---|---|
Conrad Beck | Drei Epigramme |
Luciano Berio | Les Mots sont allés ... |
Pierre Boulez | Messagesquisse |
Benjamin Britten | Tema 'Sacher' |
Henri Dutilleux | 3 Strophes sur le nom de Sacher |
Wolfgang Fortner | Thema und Variationen |
Alberto Ginastera | Punena n° 2, op. 45 |
Cristóbal Halffter | Variationen über das Thema eSACHERe |
Hans Werner Henze | Capriccio per Paul Sacher |
Heinz Holliger | Chaconne |
Klaus Huber | Transpositio ad infinitum |
Witold Lutosławski | Sacher-Variation |
Odkazy
Reference
- ↑ ŠIMÁČEK, Pavel. Pierre Boulez znovu na Pražské jaru [online]. Opera Plus, 2010-05-31 [cit. 2013-03-30]. Dostupné online.
- ↑ BEZR, Ondřej. „Einstein hudby“ Pierre Boulez převzal v Brně čestný doktorát [online]. iDNES.cz, 2009-06-11 [cit. 2013-03-30]. Dostupné online.
- ↑ DOBROVSKÁ, Wanda; VEBER, Petr. Pierre Boulez – po dvaceti letech na Pražském jaru [online]. Muzikus, 2010-04-28 [cit. 2013-03-30]. Dostupné online.
- ↑ eSACHERe World Premiere of unique set of 12 works, solo cello [online]. MFiles, 2011-05-09. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pierre Boulez na Wikimedia Commons
- Osoba Pierre Boulez ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Pierre Boulez
- Pierre Boulez na Allmusic