Smrk ajanský
 Smrk ajanský | |
|---|---|
 Smrk ajanský (Picea jezoensis) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | nahosemenné (Pinophyta) |
| Třída | jehličnany (Pinopsida) |
| Řád | borovicotvaré (Pinales) |
| Čeleď | borovicovité (Pinaceae) |
| Rod | smrk (Picea) |
| Binomické jméno | |
| Picea jezoensis (Siebold & Zucc.) Carrière, 1855 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Smrk ajanský (Picea jezoensis) je druh jehličnatého stromu původem z východní Asie.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Jedná se o strom, který dorůstá až 50 m výšky a průměru kmene až 1,5 m.[2] Borka je nejdříve hnědá a hladká, později tmavě hnědá, nepravidelně šupinatá nebo rozpraskaná.[3][2] Koruna je většinou pyramidální až široce kuželovitá, větvičky mají žlutavou později až žlutohnědou barvu, jsou lysé až řídce pýřité. Jehlice jsou na průřezu zploštělé, trochu zakřivené, asi 1−2,5 cm dlouhé a 1,5–2 mm široké, na vrcholu špičaté až zašpičatělé.[2] Samičí šišky jsou za zralosti hnědé nebo žlutohnědé, podlouhle válcovité až úzce vejčité, asi 3–7 cm dlouhé a asi 2–3,5 cm široké.[3][2] Šupiny samičích šišek jsou za zralosti vejčitě podlouhlé až kosočtverečné, nejširší uprostřed, na vrcholu často nahoru zahnuté, asi 12 mm dlouhé a 7–8 mm široké, okraje jsou nepravidelně jemně zoubkované, vrchol je téměř uťatý až zaokrouhlený.[2] Semena s křídlem asi 6–10 cm dlouhá.[2]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Smrk ajanský je přirozeně rozšířen v Japonsku, a to na ostrovech Honšú a Hokkaidó, dále se vykytuje na Kurilských ostrovech, ruském dálném východě (Sachalin, centrální Kamčatka, Ussurijská oblast), přesahuje i do Severní Koreje a do severovýchodní Číny (Chej-lung-ťiang, Ťi-lin, Vnitřní Mongolsko).[2][3]
Variabilita[editovat | editovat zdroj]
Jedná se o variabilní druh. Populace v jižní části areálu na ostrově Honšú je popisována jako Picea jezoensis subsp. hondoensis. Má na rozdíl od nominátní subspecie více načervenalou kůru, jemněji rozpraskanou s menšími šupinami, kratší jehlice a další znaky. Ve zbytku areálu roste nominátní subsp. jezoensis. U nominátního poddruhu jsou rozlišovány variety, např. var. komarowii, která má světleji žluté mladé větévky a menší šišky. Vyskytuje se v Číně, Severní Koreji a v Rusku Dále je rozlišována var. microsperma, rozšířená v Číně a východním Rusku. Nominátní varieta jezoensis je známa jen z východního Ruska a Japonska.[2][3]
Ekologie[editovat | editovat zdroj]
Smrk ajanský je příbuzný severoamerickému druhu smrk sitka (Picea sitchensis) a podobá se mu i ekologicky v tom, že jeho areál nesahá příliš daleko od pobřeží Pacifiku. Vytváří zde společenstva smrčin, které jsou buď bez příměsí nebo téměř bez příměsí jiných dřevin, někde jsou časté smíšené lesy smrku ajanského a jedle sachalinské (Abies sachalinensis) nebo jedle mandžuské (Abies nephrolepis). Smrčiny s dominancí smrku ajanského patří do třídy Vaccinio-Piceetea, svazů: Piceion jezoensis, Abieti nephrolepidis-Piceion jezoensis and Pino pumilae-Piceion jezoensis.[4] Také smrčiny s dominancí smrku ajanského jsou ovlivňovány přírodními procesy, jako je např. vítr, který vytváří polomy. Jsou známy i kůrovcové kalamity v těchto smrčinách, které mnohdy navazují právě na rozsáhlé polomy. Tyto kalamity způsobuje např. druh kůrovce známý i z České republiky, Ips typographus, zde je rozlišována forma japonicus. Například rozsáhlá kalamita byla zaznamenána mezi léty 1983 a 1986 na ostrově Hokkaidó.[5][6]
Využití[editovat | editovat zdroj]
Ve své domovině je to důležitá dřevina, která je v lesnictví ceněna pro kvalitní dřevo.[3] Ve střední Evropě se s ním setkáme jen výjimečně v arboretech, například mladý jedinec roste v arboretu Žampach, dále je udáván např. z arboreta Semetín a z Průhonic.[7]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
- ↑ a b c d e f g h Flora of China [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e The Gymnosperm Database [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KRESTOV, Pavel V.; NAKAMURA, Yukito. Phytosociological study of the Picea jezoensis forests of the far east. Folia Geobotanica. 12. 2002, čís. 37. (anglicky)
- ↑ YAMAOKA, Yuchii et al. Ophiostomatoid fungi associated with the spruce bark beetle Ips typographus f. japonicus in Japan. Mycol. Res.. 1997, čís. 101 (10), s. 1215–1227. (anglicky)
- ↑ FURUTA, K. A comparison of endemic and epidemic populations of the spruce beetle (Ips typographus japonicus Niijima) in Hokkaido. Journal of Applied Entomology. 1989, čís. 107, s. 289–295. (anglicky)
- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu smrk ajanský na Wikimedia Commons
