Phrymaceae

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxPhrymaceae
alternativní popis obrázku chybí
Kejklířka skvrnitá (Mimulus guttatus)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhluchavkotvaré (Lamiales)
ČeleďPhrymaceae
Schauer, 1847
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Phrymaceae je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu hluchavkotvaré (Lamiales). Jsou to byliny a keře s jednoduchými listy a pyskatými květy. Čeleď zahrnuje asi 186 druhů ve 13 rodech. Je rozšířena téměř po celém světě. Ze známějších rostlin sem náležejí kejklířky, občas pěstované jako vlhkomilné okrasné rostliny. Některé druhy v české přírodě zdomácněly.

Phryma leptostachya

Popis[editovat | editovat zdroj]

Zástupci čeledi Phrymaceae jsou jednoleté nebo vytrvalé byliny a keře s jednoduchými vstřícnými listy bez palistů. Stonky jsou často čtyřhranné až křídlaté. Čepel listů je celokrajná nebo na okraji pilovitá či zubatá. Květy jsou jednotlivé úžlabní nebo v květenstvích, nejčastěji ve vrcholovém klasu. Kalich je srostlý z 5 lístků. Koruna je válcovitá nebo trubkovitá, dvoupyská. Horní pysk je dvoulaločný, dolní trojlaločný. Tyčinky jsou 4 (výjimečně 2), přirostlé v korunní trubce. Semeník je svrchní, srostlý ze 2 plodolistů, s 1 nebo 2 komůrkami. Plodem je tobolka, nažka nebo bobule.[1][2]

  • Kejklířka Mimulus bigelovii
    Kejklířka Mimulus bigelovii
  • Kejklířka Mimulus bifidus
    Kejklířka Mimulus bifidus
  • Glossostigma sp.
    Glossostigma sp.
  • Hemichaena fruticosa
    Hemichaena fruticosa

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Čeleď zahrnuje asi 186 druhů ve 13 rodech.[3] Největším rodem je kejklířka (Mimulus) s asi 150 druhy. Někdy bývá větší část (sekce Erythranthe, 111 druhů) řazena z tohoto rodu do samostatného rodu Erythranthe.[1][4] Čeleď je rozšířena téměř po celém světě. Není zastoupena v původní květeně Evropy a ve velké části Eurasie. Největší druhové rozmanitosti dosahuje v západních oblastech Severní Ameriky a v Austrálii.[1]

Severoamerické druhy kejklířka skvrnitá (Mimulus guttatus) a kejklířka pižmová (M. moschatus) začaly v květeně na území České republiky zdomácňovat již v 19. století.[5]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

V tradičních systémech byla čeleď Phrymaceae povětšině zastoupena, obsahovala však pouze rod Phryma, zatímco ostatní rody byly součástí čeledi krtičníkovité (Scrophulariaceae).[1]

V roce 2011 byla na základě fylogenetických studií ustavena nová čeleď Mazaceae, obsahující 3 rody řazené ve starších verzích systému APG do čeledi Phrymaceae: Mazus, Dodartia a Lancea. Tyto rody jsou po morfologické stránce jen málo odlišné od čeledi Phrymaceae. Čeleď Mazaceae tvoří podle kladogramů bazální větev jedné z vývojových větví Lamiidae zahrnující dále čeledi Orobanchaceae, Rehmanniaceae, Phrymaceae a Paulowniaceae.[6][7]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Někteří zástupci této čeledi jsou velmi malé rostliny. Celá rostlinka kejklířky Mimulus jepsonii bývá tvořena jen 2 listy, 2 děložními lístky a květem. Také australská vodní rostlina Glossostigma je jen o málo větší než okřehek (Lemna).[4]

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Různé druhy kejklířky (Mimulus) jsou pěstovány jako okrasné rostliny. Vodní rostlina Glossostigma elatinoides se pěstuje jako akvarijní rostlina.

  • Kejklířka skvrnitá (Mimulus guttatus)
    Kejklířka skvrnitá (Mimulus guttatus)
  • Kejklířka Mimulus cardinalis
    Kejklířka Mimulus cardinalis

Přehled rodů[editovat | editovat zdroj]

Diplacus, Elacholoma, Erythranthe, Glossostigma, Hemichaena, Leucocarpus, Microcarpaea, Mimetanthe, Mimulicalyx, Mimulus, Peplidium, Phryma, Thyridia, Uvedalia[9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d Flora of China: Phrymaceae [online]. Dostupné online. 
  2. ↑ BEARDSLEY, P. M.; OLMSTEAD, R. G. American Journal of Botany 89: 1093-1102. Redefining Phrymaceae: the placement of Mimulus, tribe Mimuleae, and Phryma. [s.l.]: [s.n.], 2002. 
  3. ↑ CHRISTENHUSZ, Maarten J.M.; BYNG, James W. The number of known plants species in the world and its annual increase. Phytotaxa. May 2016, čís. 261(3). 
  4. ↑ a b STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. 
  5. ↑ SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 6. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0306-1. 
  6. ↑ BARKER, W.R. et al. A taxonomic conspectus of Phrymaceae: A narrowed circumscription for Mimulus, new and resurrected genera, and new names and combinations. Phytoneuron. May 2012, čís. 39. Dostupné online. ISSN 733X 2153 733X. 
  7. ↑ REFULIO-RODRIGUEZ, Nancy F.; OLMSTEAD, Richard G. Phylogeny of Lamiidae. American Journal of Botany. 2014, čís. 101(2), s. 287–299. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  8. ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  9. ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew [cit. 2021-03-10]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Phrymaceae&oldid=22436457“