Phrymaceae
Phrymaceae | |
---|---|
Kejklířka skvrnitá (Mimulus guttatus) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
Čeleď | Phrymaceae Schauer, 1847 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Phrymaceae je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu hluchavkotvaré (Lamiales). Jsou to byliny a keře s jednoduchými listy a pyskatými květy. Čeleď zahrnuje asi 186 druhů ve 13 rodech. Je rozšířena téměř po celém světě. Ze známějších rostlin sem náležejí kejklířky, občas pěstované jako vlhkomilné okrasné rostliny. Některé druhy v české přírodě zdomácněly.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Zástupci čeledi Phrymaceae jsou jednoleté nebo vytrvalé byliny a keře s jednoduchými vstřícnými listy bez palistů. Stonky jsou často čtyřhranné až křídlaté. Čepel listů je celokrajná nebo na okraji pilovitá či zubatá. Květy jsou jednotlivé úžlabní nebo v květenstvích, nejčastěji ve vrcholovém klasu. Kalich je srostlý z 5 lístků. Koruna je válcovitá nebo trubkovitá, dvoupyská. Horní pysk je dvoulaločný, dolní trojlaločný. Tyčinky jsou 4 (výjimečně 2), přirostlé v korunní trubce. Semeník je svrchní, srostlý ze 2 plodolistů, s 1 nebo 2 komůrkami. Plodem je tobolka, nažka nebo bobule.[1][2]
-
Kejklířka Mimulus bigelovii
-
Kejklířka Mimulus bifidus
-
Glossostigma sp.
-
Hemichaena fruticosa
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Čeleď zahrnuje asi 186 druhů ve 13 rodech.[3] Největším rodem je kejklířka (Mimulus) s asi 150 druhy. Někdy bývá větší část (sekce Erythranthe, 111 druhů) řazena z tohoto rodu do samostatného rodu Erythranthe.[1][4] Čeleď je rozšířena téměř po celém světě. Není zastoupena v původní květeně Evropy a ve velké části Eurasie. Největší druhové rozmanitosti dosahuje v západních oblastech Severní Ameriky a v Austrálii.[1]
Severoamerické druhy kejklířka skvrnitá (Mimulus guttatus) a kejklířka pižmová (M. moschatus) začaly v květeně na území České republiky zdomácňovat již v 19. století.[5]
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]V tradičních systémech byla čeleď Phrymaceae povětšině zastoupena, obsahovala však pouze rod Phryma, zatímco ostatní rody byly součástí čeledi krtičníkovité (Scrophulariaceae).[1]
V roce 2011 byla na základě fylogenetických studií ustavena nová čeleď Mazaceae, obsahující 3 rody řazené ve starších verzích systému APG do čeledi Phrymaceae: Mazus, Dodartia a Lancea. Tyto rody jsou po morfologické stránce jen málo odlišné od čeledi Phrymaceae. Čeleď Mazaceae tvoří podle kladogramů bazální větev jedné z vývojových větví Lamiidae zahrnující dále čeledi Orobanchaceae, Rehmanniaceae, Phrymaceae a Paulowniaceae.[6][7]
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]Někteří zástupci této čeledi jsou velmi malé rostliny. Celá rostlinka kejklířky Mimulus jepsonii bývá tvořena jen 2 listy, 2 děložními lístky a květem. Také australská vodní rostlina Glossostigma je jen o málo větší než okřehek (Lemna).[4]
Zástupci
[editovat | editovat zdroj]- glosostigma (Glossostigma)
- kejklířka (Mimulus)[8]
Význam
[editovat | editovat zdroj]Různé druhy kejklířky (Mimulus) jsou pěstovány jako okrasné rostliny. Vodní rostlina Glossostigma elatinoides se pěstuje jako akvarijní rostlina.
-
Kejklířka skvrnitá (Mimulus guttatus)
-
Kejklířka Mimulus cardinalis
Přehled rodů
[editovat | editovat zdroj]Diplacus, Elacholoma, Erythranthe, Glossostigma, Hemichaena, Leucocarpus, Microcarpaea, Mimetanthe, Mimulicalyx, Mimulus, Peplidium, Phryma, Thyridia, Uvedalia[9]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d Flora of China: Phrymaceae [online]. Dostupné online.
- ↑ BEARDSLEY, P. M.; OLMSTEAD, R. G. American Journal of Botany 89: 1093-1102. Redefining Phrymaceae: the placement of Mimulus, tribe Mimuleae, and Phryma. [s.l.]: [s.n.], 2002.
- ↑ CHRISTENHUSZ, Maarten J.M.; BYNG, James W. The number of known plants species in the world and its annual increase. Phytotaxa. May 2016, čís. 261(3).
- ↑ a b STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online.
- ↑ SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 6. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0306-1.
- ↑ BARKER, W.R. et al. A taxonomic conspectus of Phrymaceae: A narrowed circumscription for Mimulus, new and resurrected genera, and new names and combinations. Phytoneuron. May 2012, čís. 39. Dostupné online. ISSN 733X 2153 733X.
- ↑ REFULIO-RODRIGUEZ, Nancy F.; OLMSTEAD, Richard G. Phylogeny of Lamiidae. American Journal of Botany. 2014, čís. 101(2), s. 287–299. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew [cit. 2021-03-10]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Phrymaceae na Wikimedia Commons