Phoebe Anna Traquair

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Phoebe Anna Traquair
Phoebe Traquair od Petera Induniho, 1927
Phoebe Traquair od Petera Induniho, 1927
Narození24. května 1852
Kilternan, Hrabství Dublin
IrskoIrsko Irsko
Úmrtí4. srpna 1936 (ve věku 84 let)
Edinburgh
Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Místo pohřbeníColinton
Povolánímalířka, knihař, vyšívač, muralista, ilustrátorka, enameler, designérka šperků a umělkyně
RodičeDr. William Moss
Teresa Richardson
Manžel(ka)Ramsay Traquair
DětiRamsay, Harry a Hilda
PříbuzníWilliam Richardson Moss (bratr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Phoebe Anna Traquair (24. března 1852 Kilternan – 4. srpna 1936 Edinburgh) byla irská umělkyně, která dosáhla mezinárodního uznání za svou roli ve Hnutí uměleckých řemesel ve Skotsku jako ilustrátorka, malířka a vyšívačka. Tvořila velkoplošné nástěnné malby, výšivky, emailové šperky a iluminace knih. V roce 1920 byla zvolena jako čestná členka Královské skotské akademie.[1]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako Phoebe Anna Moss 24. března 1852 v Kilternan ve hrabství Dublin. Její rodiče byli Dr. William Moss a Teresa Moss (rozená Richardson). Phoebe byla šestou ze sedmi dětí. V letech 1869–1827 studovala umění na škole designu královské dublinské společnosti.[2] Dne 5. července 1873 se provdala za skotského paleontologa Ramsayho Heatley Traquaira.[3][4] Manželé se na jaře 1874 přestěhovali na farmu v Colintonu[5] jihozápadně od Edinburghu.[6] Některé z jejích prací byly paleontologické kresby vztahující se k manželovu výzkumu rybích fosílií, které jsou uloženy ve zvláštních sbírkách knihovny Národního muzea Skotska.[3] Manželům se narodily tři děti – Ramsay, Harry a Hilda.

Její starší bratr William Richardson Moss byl horlivý sběratel umění a vlastnil řadu děl od Dante Gabriela Rossettiho. S bratrem sdíleli lásku k umění, včetně zvláštní fascinace prací Rossettiho a Williama Blakea. Její styl a výběr námětů, byl těmito umělci byl během jejího života hluboce ovlivněn.[7]

Phoebe Anna Traquair zemřela 4. srpna 1936 v Edinburghu. Je pohřbena vedle svého manžela spolu s popelem svého syna Harryho Mosse Traquaira hřbitově farního kostela v Colintonu v Edinburghu. Traquair navhla náhrobní kámen, který vytesal sochař Pilkington Jackson.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Královská nemocnice pro nemocné děti[editovat | editovat zdroj]

Během let 1885 a 1886 vytvořila sérii nástěnných maleb pro pohřební kapli Královské nemocnice pro nemocné děti v Edinburghu. Malba zobrazuje tři dívky (božské síly) a je ohraničena portréty spisovatelů, umělců a kritiků jako jsou Edward Burne-Jones, William Bell Scott, Noel Paton a John Ruskin, který měl na Traquair značný vliv. Jednalo se o její první práci jako profesionální umělkyně.[8]

Márnice vznikla z malé místnosti bez oken, bývalého uhelného sklepa, kde mohla být těla před pohřbem ponechána „s úctou a láskou“.[9] Práce byly dokončeny v roce 1886. Předtím, než byla budova přistavěna v roce 1894, byly malby přesunuty na nové místo, kde je Traquair v letech 1896–1892 zrestaurovala a doplnila, ačkoli v jednodušší kompozici.[10]

Katedrála St Mary's[editovat | editovat zdroj]

Její nástěná malba pro školu písní katedrály St Mary's (1888–1892) jí přinesla národní uznání.[11] V interiéru s tunelovou klenbou jsou na východní zdi vyobrazeni katedrální duchovní a chór. Jižní zeď vyobrazuje umělkyní obdivované současníky jako je Dante Gabriel Rossetti, William Holman Hunt a George Frederic Watts. Na severní zdi společně zpívají ptáci a sboristé a na západní zdi jsou čtyři šelmy zpívající Sanctus.[12] Školu písní dodnes denně využívají sboristé ke cvičení.

Kostel Mansfield Place[editovat | editovat zdroj]

Nejznámější dílo Phoebe Traquair se nachází v bývalém katolickém apoštolském kostele (1893–1901) na Mansfield Place (nyní nazývané Mansfield Traquair Centre) na úpatí Broughton Street, které se říká „Edinburghská Sixtinská kaple“ či „koruna zdobená drahokamy“.[11] Právě toto dílo „pomohlo potvrdit její mezinárodní uznání.“[13]

Další díla[editovat | editovat zdroj]

Další dílo Phoebe Traquair se nachází v Bodlákové kapli katedrály St Giles, kde navrhla nejstarší smaltované erbové panely nad rytířskými sedadly.[14] Další z jejích prací, klíčové pro Hnutí uměleckých řemesel, je iluminovaný rukopis sonetů z portugalštiny od viktoriánské básnířky Elizabeth Barrett Browning, který je v držení skotské národní knihovny, která jej zpřístupnila ve své digitální knihovně.[15]

Phoebe Traquair byla plodná umělkyně. Kromě svých nástěnných maleb a výšivek vyrobila také stovky šperků. Byla pozvána aby vystavovala na Světové výstavě v Chicagu v roce 1893 a její čtyři hedvábím vyšívané panely Pokrok duše byly v roce 1904 vystavěny v St. Luis. V tomto roce se také vrátila k nástěnné malbě s prací pro kněžiště kostela sv. Petra v Clayworth v hrabství Nottinghamshire. Její poslední nástenná malba byla dokončena v letech 1920–1922. Další z jejích děl zahrnují: iluminované rukopisy veršů ze Rossettiho sonetu „Willowwood”; klavír s pouzdrem vyrobený přítelem Phoebe Traquair a jejím uměleckým spolupracovníkem Robertem Lorimerem a malovaný scénami z „Willowwood”, Biblických písní písní a příběhu Psyché a Pan;  triptych výšivek založených na příběhu rytíře červeného kříže z The Faerie Queene Edmunda Spensera, které jsou vystaveny ve Skotském národním muzeu v Edinburghu.

Na hradě Kellie Castle ve Fife, Phoebe Traquair v roce 1897 vytvořila malovaný panel nad krbem v přijímacím pokoji. Malba je založena na Botticelliho obraze Primavera a byla dokončena, když hrad obýval skotský malíř John Henry Lorimer. Malba byla později ve 40. letech překryta výmalbou, ale v roce 1996 ji nechal obnovit National Trust for Scotland.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Nástěnná malba v Královské nemocnici pro nemocné děti, Edinburgh
    Nástěnná malba v Královské nemocnici pro nemocné děti, Edinburgh
  • Spása lidstva (detail), 1886–1893
    Spása lidstva (detail), 1886–1893
  • Výzdoba v katolickém apoštolském kostele Mansfield Place
    Výzdoba v katolickém apoštolském kostele Mansfield Place
  • Detail nástěnné malby v kostele Mansfield Place
    Detail nástěnné malby v kostele Mansfield Place
  • Detail z vyšívaných panelů Pokrok duše
    Detail z vyšívaných panelů Pokrok duše
  • Iluminovaný rukopis ze sonetů Elizabeth Barrett Browningové
    Iluminovaný rukopis ze sonetů Elizabeth Barrett Browningové

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Phoebe Anna Traquair na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Royal Scottish Academy. Annual Report 1920. Royal Scottish Academy: Royal Scottish Academy, 1920. 
  2. ↑ Oxford Dictionary of National Biography Vol 55 (Touson-Usher). Redakce HCG Matthew. [s.l.]: Oxford University Press, 2004. ISBN 0-19-861405-5. 
  3. ↑ a b Phoebe Anna Traquair [online]. National Library of Scotland, 2006 [cit. 2015-01-12]. Dostupné online. 
  4. ↑ Elizabeth Cumming. Traquair [née Moss], Phoebe Anna (1852–1936), artist [online]. Oxford Index of National Biography [cit. 2015-01-12]. Dostupné online. 
  5. ↑ Edinburgh Post Office Directory 1875
  6. ↑ Traquair, Ramsay Heatley (1840–1912), Roberta L. Paton, Oxford Dictionary of National Biography, Oxford University Press, 2004, Retrieved 7 August 2011
  7. ↑ Elizabeth Cumming. Phoebe Anna Traquair, 1852–1936. [s.l.]: National Galleries of Scotland, March 2005. ISBN 978-1-903278-65-9. 
  8. ↑ James S. Dearden. John Ruskin: A Life in Pictures. [s.l.]: A&C Black, 1999. Dostupné online. ISBN 978-1-84127-045-6. S. 136. 
  9. ↑ National Galleries Scotland. Three Studies for the Decoration of the first Mortuary Chapel, the Royal Hospital for Sick Children, Edinburgh [online]. [cit. 2015-11-01]. Dostupné online. 
  10. ↑ Sciennes Road, Royal Hospital for Sick Children, Edinburgh (Reference number 30480) [online]. Historic Scotland [cit. 2015-01-12]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b A Tour of the Cathedral: The Song School [online]. St Mary's Cathedral, Edinburgh [cit. 2015-01-12]. Dostupné online. 
  12. ↑ John Gifford; COLIN MCWILLIAM; DAVID WALKER. The Buildings of Scotland: Edinburgh. [s.l.]: Pevsner Architectural Guides, 1984. S. 366. 
  13. ↑ Phoebe Anna Traquair (1852–1936) [online]. Mansfield Traquair Trust [cit. 2009-11-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23 December 2012. 
  14. ↑ John Gifford; COLIN MCWILLIAM; DAVID WALKER. The Buildings of Scotland: Edinburgh. [s.l.]: Pevsner Architectural Guides, 1984. 
  15. ↑ Phoebe Anna Traqair: Sonnets from the Portuguese [online]. National Library of Scotland, 2006 [cit. 2015-01-12]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ALLARDYCE, Fiona; MANN, Rosemary. Conservation of Phoebe Anna Traquair Murals at Mansfield Traquair Centre. Edinburgh: Historic Scotland, 2007. ISBN 978-1-904966-50-0. 
  • CAMPBELL, Margaret G. Phoebe Anna Traquair's "Benedicite Omnia Opera": Mural Paintings in the Song Schooll. Edinburgh: St Mary's Cathedral, 1998. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Phoebe_Anna_Traquair&oldid=23749161“