Phineas Taylor Barnum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Phineas Taylor Barnum
Phineas Taylor Barnum
Phineas Taylor Barnum
Narození 5. července 1810
Bethel
Úmrtí 7. dubna 1891 (ve věku 80 let)
Bridgeport
Příčina úmrtí cévní mozková příhoda
Místo odpočinku Hřbitov Mountain Grove, Bridgeport
Povolání Světští, byznysmen, politik a autor autobiografie
Politické strany Republikánská strana
Demokratická strana
Podpis Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Phineas Taylor Barnum, také známý jako P. T. Barnum (5. července 1810, Bethel, Connecticut, USA7. dubna 1891, Bridgeport, Connecticut, USA), byl americký podnikatel a zakladatel cirkusu "Ringling Bros. and Barnum & Bailey".

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Barnum byl spisovatelem, vydavatelem, filantropem a dokonce politikem. Jednoho dne prohlásil: "Jsem showman svým povoláním ... a peníze mě nedělají o nic lepším."

Byl označován jako "Princ humbuků", neviděl nic špatného na bavičích nebo prodejcích využívajících švindl (neboli humbuk, jak to nazýval) v propagačních materiálech, pokud kupující za své peníze získal odpovídající hodnotu. Nicméně opovrhoval těmi, kteří peníze vydělávali prostřednictvím podvodu a klamali zákazníka, zejména ve své době populární spiritualisté. U soudu svědčil proti známému podvodníkovi a fotografovi duchů Williamu Mumlerovi. Barnum si najal Abrahama Bogarduse, aby si nechal zhotovit fotografii Barnuma s duchem Abrahama Lincolna. Tento snímek byl pak u soudu hlavním důkazem, jak je snadné vyfotografovat ducha, a že Mumley je podvodník.

Barnum odsuzoval (stejně jako později iluzionisté Harry Houdini a James Randi) "komerční triky", které zneužívala média k podvádění pozůstalých.

Ottův slovník naučný o jeho životě uváděl: "Pocházeje z otce krčmáře byl nejprve obchodním sluhou, pak kolportérem, kramářem, loterním agentem, již v 19. roce se oženil a stal se pak žurnalistou vydávaje »The Herald of Freedom«. Měl proto časté potíže s úřady, a jednou pro jakýsi hanopis pykal i 60 dní ve vězení. Nespokojen s dosavadní svou karriérou šel r. 1834 hledat štěstí do Nového Yorku, ale i zde bylo mu s počátku živořiti při nejnižších zaměstnáních, až r. 1835 získav jakousi starou černošku vydával ji pode jménem Joice Heth za 160letou bývalou kojnou Washingtonovu, i podnikl s ní, jakož i se společností krasojezdců, černých zpěváků a j. cestu po Spojených Obcích. Avšak zvědavost krajanů jeho záhy utuchla, a B. vrátil se r. 1841 velmi zbědován do Nového Yorku. Zde všelijak se protloukal životem: prodával bible, psal do novin, najal si černošskou společnost taneční a pod., r. 1842 však podnikl spekulaci větších rozměrů zakoupiv Scudderovu velkou sbírku kuriosit, kterou pak pode jménem »American Musaeum« vystavováním zajímavých zvláštností, hlavně však záplavou lákavých návěští, insertů a vůbec nejfantastičtější, nikdy nebývalou reklamou tak zvelebil, že se stala nejmilejším zábavním místem Novoyorčanů. B. při tom ve třech letech získal 100.000 dollarů. V tomto museu často těžké zkoušce podroboval důvěřivost obecenstva představuje mu tu japonskou mořskou pannu, tu vlnatého koně, jindy bílou černošku a pod. sensační předměty; ale s největším potkal se úspěchem našed pětileté, ku podivu malé, ale dobře urostlé dítě, které hned ukazoval jako jedenáctiletého trpaslíka Torna Thumba (Palečka). R. 1844 oblekl jej do uniformy generálské a podnikl s ním cestu po Evropě připraviv ji dříve ohromnou reklamou. Vskutku drobounký, čiperný, 70centimetrový »generál«, jenž se velmi podobal Napoleonu I., všude neodolatelně lákal obecenstvo, i na dvorech panovnických byl představován, a B. zbohatl. Nejvýnosnějším podnikem B-ovým byla koncertní výprava po Spoj. Obcích severoamerických, k níž získal slavnou pěvkyni Jenny Lindovou (1850). Nával posluchačstva byl nevídaný, vstupenky vydražovány někdy až na několik set dollarů, a po 9 měsících měla Lindová 200.800, B. přes 535.000 doll. čistého zisku. Z toho vystavěl si v Bridgeportu (Connect.) nádhernou villu »Iranistán«, kde pak maje trvalý svůj byt hleděl si nadále svého novoyorského musea a opatřoval je stále novými lákadly. Kromě toho i do jiných světa dílů vysílal zvěřince, cirky, musea. Indiány produkující se chytáním koní a pod. V té době napsal též svou Autobiography (New-York, 1854), neobyčejně upřímnou. R. 1856 překvapil svět bankrotem, zaviněným prý nešťastnými spekulacemi, ale vyrovnav se brzy se svými věřiteli, zkoušel znova štěstí své a neustal, i když r. 1865 museum novoyorské mu shořelo. Byl také apoštolem střídmosti, přednášel veřejně o humbugu i o umění, kterak zbohatnouti, a vydal o tom i spisy (The Humbugs of the World, 1865; Struggles and Triumphs, 1870; Money-getting, 1883). R. 1868 zatoužil po vavřínech politických a kandidoval jako republikán do kongressu, ale propadl. V novější době zařídil obrovský cirkus, s velikým zvěřincem v ceně 1 mill. doll., jenž nyní (1889) v Londýně působí neodolatelnou přitažlivostí. B. stal se tak typickým představitelem odvážné podnikavosti, jež chvástavou reklamou, drzostí, ale i vtipem, chytráctvím a nevyčerpatelnou vynalézavostí dovede téměř geniálně kořistiti ze zvědavosti a naivnosti lidské, a proto dostalo se mu i názvu »krále humbugu«, po názoru jeho krajanů nikterak nečestného."

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]