Philipp zu Eulenburg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Philipp zu Eulenburg
Philipp zu Eulenburg (1895)
Philipp zu Eulenburg (1895)
Rodné jménoPhilipp Friedrich Alexander zu Eulenburg und Hertefeld
Narození12. února 1847
Königsberg
Úmrtí17. září 1921 (ve věku 74 let)
Templin
Místo pohřbeníLiebenberg
Alma materLipská univerzita
Univerzita ve Štrasburku
Povolánídiplomat a politik
OceněníGrand Cross of the Order of Vasa (1895)
Železný kříž
Řád černé orlice
Nábož. vyznáníluteránství
ChoťAuguste zu Eulenburg-Hertefeld
DětiFriedrich Wend zu Eulenburg
Botho Sigwart zu Eulenburg
Karl zu Eulenburg
Tora zu Eulenburg
RodičePhilipp Conrad zu Eulenburg
RodIlburkové
Funkcečlen Pruské panské sněmovny
velvyslanec
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Philipp Friedrich Alexander zu Eulenburg und Hertefeld (12. února 1847, Königsberg17. září 1921, Liebenberg) byl pruský diplomat a důvěrník německého císaře Viléma II. Pocházel z junkerské důstojnické rodiny a absolvoval kadetku v Kasselu. Jako důstojník se účastnil prusko-francouzské války (1870–1871), kde byl vyznamenán Železným křížem. Kariéru v armádě však poté opustil a věnoval se studiu práv. Ta absolvoval roku 1875, kdy se oženil s Augustou Sandelsovou; manželé pak postupně měli osm dětí.

V letech 1877 až 1903 Philipp zu Eulenburg působil jako pruský diplomat. 19. dubna 1886 poznal budoucího císaře Viléma II., s nímž se spřátelil a měl na něj dlouhá léta velký vliv. Mimo jiné stál za odvoláním kancléře Bismarcka roku 1890. 1. ledna 1900 byl císařem povýšen na pruského dědičného knížete.

Roku 1906 uveřejnil publicista Maximilian Harden řadu článků, ve kterých naznačil, že Eulenburg je homosexuál. Tím vznikla takzvaná Hardenova-Eulenburgova aféra, jeden z největších skandálů vilémovského Německa. Aféra na podzim 1907 vyústila soudními procesy. Hardenovi svědci pod přísahou dosvědčili, že s nimi Eulenburg měl pohlavní styk, k odsouzení však nedošlo, protože obžalovaný se nervově zhroutil a byl od roku 1908 považován za neschopného soudního procesu. Skandál otřásl důvěrou v císaře a okruh jeho nejbližších, a Vilém II. proto ukončil své přátelství s Eulenburgem.

Po aféře se společensky izolovaný Eulenburg stáhl na rodinný zámek Liebenberg, kde se věnoval zpracování své korespondence a rodinné historie. Zde také zemřel a je pohřben.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]