Phönix D.II
| Phönix D.II | |
|---|---|
 | |
| Určení | stíhací letoun |
| Původ | Rakousko-Uhersko |
| Výrobce | Phönix Flugzeugwerke AG |
| Šéfkonstruktér | Ing. Leo Kirste Ing. Edmund Sparmann |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Phönix D.II byl rakousko-uherský stíhací dvouplošník. Letoun vyráběla firma Phönix Flugzeugwerke AG, na jeho konstrukci pracovali konstruktéři Ing. Leo Kirste a Ing. Edmund Sparmann.
Vznik[editovat | editovat zdroj]
Stroj vznikl zejména důkladným odlehčením draku letounu Phönix D.I a úpravami konstrukce, stroj měl průběžné horní křídlo bez vzepětí a přepracovanou VOP (výškové kormidlo navíc dostalo rohové odlehčení). Prototypem budoucího nového stíhače byl stroj Phönix 20.18, poháněný šestiválcem Hiero o výkonu 200 koní (147 kW). Ty se vyráběly v sériích 122, 222 a 322 na které navázal stroj D.IIa (série 422) poháněný motorem Hiero o výkonu 230 koní (169 kW). Všechny byly vyzbrojeny dvěma synchronizovanými kulomety ráže 8 mm.
Specifikace (D.IIa série 422 )[editovat | editovat zdroj]
Technické údaje[editovat | editovat zdroj]
- Posádka: 1 (pilot)
- Rozpětí: 9,80 m
- Délka: 6,62 m
- Výška: 3,01 m
- Nosná plocha: 25,00 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 685 kg
- Vzletová hmotnost: 951 kg
- Pohonná jednotka: 1 × kapalinou chlazený stojatý řadový šestiválec Hiero 6
- Výkon pohonné jednotky: 230 k (169 kW)
Výkony[editovat | editovat zdroj]
- Maximální rychlost: 185 km/h
- Čas výstupu do výšky:
- 1000 m ÷ 2 min
- 5000 m ÷ 24 min
Výzbroj[editovat | editovat zdroj]
- 2 × synchronizovaný kulomet Schwarzlose ráže 8 mm
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Jiří Hornát, Phönix D.II, rubrika „Letadla 1914–1918“ (L+K č. 10, ročník LXXIV)
- Jan Zahálka, Mgr. Petr Aharon Tesař, Sigmund Tyrlik: Phönix D.I-D.III. JaPo Publishing, Hradec Králové 2005
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Phönix D.II na Wikimedia Commons - (česky) Phönix D.II
