Petros Mauromichalis

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Petros Mauromichalis
Portrét Petrose Mauromichalise Národní galerie – Muzeum Alexandrose Sutzose
Předseda výkonné provizorní administrativy Řecka
Ve funkci:
30. dubna 1823 – 6. ledna 1824
PředchůdceAlexandros Maurokordatos
NástupceGeorgios Kountouriotis
Senátor
Ve funkci:
18. března 1844 – 17. ledna 1848
PanovníkOta I. Řecký
Předseda vládyKonstantinos Kanaris
Alexandros Maurokordatos
Ioannis Kolettis
Kitsos Tzavellas
Vojenská služba
SlužbaHelénská republikaHelénská republika Helénská republika
Složka Helénská armáda
HodnostVrchní velitel manijských sil
Bitvy/válkyŘecká osvobozenecká válka

Narození6. srpna 1765
Areopoli, Mani
Osmanská říšeOsmanská říše Osmanská říše
Úmrtí17. ledna 1848 (ve věku 82 let)
Athény, ŘeckoŘecko Řecko
Národnostřecká
ChoťAnna Benakis
RodičePierros Mavromichalis
Katerina Koutsogrigorakos
DětiIlias Mavromichalis
Anastasios Mavromichalis
Georgios Mavromichalis
Ioannis P. Mavromichalis
Demetrios Mavromichalis
Panagiotitsa Mavromichalis
PříbuzníIoannis Mavromichalis, Konstantinos Mavromichalis, Kyriakoulis Mavromichalis a Antonis Mavromichalis (sourozenci)
Profesepolitik
Ocenění Velkokříž Řádu Spasitele
PodpisPetros Mauromichalis, podpis
CommonsPetros Mavromichalis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petros Mauromichalis (řecky Πέτρος Μαυρομιχάλης), známý pod jménem Petrobey Mauromichalis (6. srpna 1765 Areopoli17. ledna 1848 Athény), byl jeden z nejvýznamnějších generálů Řecké osvobozenecké války.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jeho rodina patřila k významným rodmů na Peloponésu. Pocházela z jižní části z poloostrova Mani který byl známý jako kraj obývaný krutými bojovníky. Řekové z Mani jsou potomci starověkých Sparťanů. Existují dvě teorie o jejich původě; podle první jméno Mauromichalis pochází od nalezeného sirotka, chlapce kterému dali jméno Michalis a přezdívku Mauros (Černý). Podle další teorie sem předek rodu přišel ve 14. století z Východní Thrákie, kterou dobyli Turci.

Narodil se 6. srpna 1765 v Areopoli. Kvůli bojům s Turky byl Petros nucen odejít na Jónské ostrovy, které patřily Francii. Působil ve francouzské armádě a byl blízkým přítelem Napoleona Bonaparteho kterého chtěl přesvědčit aby osvobodil Řecko. Roku 1814 po neustálých revolucích Maniotů se sultán rozhodl udělit území Mani autonomii a tak situaci upokojit. Za vládce Mani v hodnosti bej určil sultán právě Petrose Mauromichalise který byl znám pod jménem Petrobey. Přes poctu ze strany Turků se spojil s ostatními peloponéskými řeckými bojovníky proti Turkům. Vstoupil do tajné řecké protiosmanské společnosti Filiki Eteria. Roku 1821 vypukla Řecká osvobozenecká válka. Petrobey se do ní okamžitě zapojil a se svou armádou dobyl město Kalamata. Následně se stal vůdcem tzv. Mesénské gerúsie (regionální vlády). Později se stal vůdcem Peloponské gerúsie. Společně s hlavním generálem Theodorosem Kolokotronisem se zasloužil o dobytí hlavního města tureckého správce Peloponésu Tripolisu a dále také Argosu. Mezi významné generály patřily i jeho synové Ilias a Ioannis.

Roku 1830 po osvobození Řecka se vlády ujal hrabě Joannis Kapodistrias a Petros se stal členem řeckého parlamentu ale s Kapodistriovou politikou nesouhlasil. Proto jeho bratr Tzannis Mauromichalis vyprovokoval v Mani protivládní povstání které bylo potlačené a Petros a Tzannis byli zatčeni. Později se stal viceprezidentem parlamentu. Zemřel 17. ledna 1848 v Aténách.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Petros Mauromichalis na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]