Petrohrad (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Petrohrad

Romantická zřícenina z 19. století na místě horního hradu
Základní informace
Sloh gotický
Výstavba polovina 14. století
Zánik polovina 16. století
Stavitel Petr z Vrtby
Další majitel Hroznatovci, páni z Vrtby, Janovici, Gutštejnové, Libštejnští z Kolovrat, Černínové z Chudenic
Poloha
Adresa jihozápadně od obce, Petrohrad, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Petrohrad
Red pog.svg
Petrohrad
Další informace
Kód památky 43040/5-1313 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zbytky hradu Petrohrad stojí na zalesněném ostrohu nad obcí Petrohrad v okrese Louny. Jedná se o šlechtický hrad založený v polovině 14. století. Z hradu zůstaly pouze menší zbytky zdiva a terénní nerovnosti. Hrad je chráněný jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie hradu[editovat | editovat zdroj]

Petrohrad v roce 1844 na rytině F. A. Hebera

Jako první majitel hradu je roku 1356 uváděn Petr z Vrtby, z rodiny, patřící do rozrodu Hroznatovců.[2] Založení hradu souvisí s aktivitami tohoto rodu v západních Čechách v polovině 14. století, které vyústilo v budování opěrných bodů na nově získaných panstvích. Páni z Vrtby byli úzce spřízněni s Gutštejny. V uvedeném roce se hrad nazýval německy Petersburg (Petrův hrad, z toho se později vyvinulo české Petršpurk) a patřilo k němu podací právo k farnímu kostelu svatého Vavřince v Lubenci. Již v roce 1358 byl Petrohrad v rukou Petra z Janovic.[3] Zřejmě nejvýznamnější osobností rodiny byl Jan Jenec z Janovic, který v letech 14701503 zastával funkci purkrabího Pražského hradu[4] a patřil mu i hrad Hluboká. V roce 1483 prodal Jan Jenec rozsáhlé petrohradské panství, kam patřila dvě poddanská městečka (Kryry a Jesenice) a patnáct vesnic Burianovi II. Gutštejna, jednomu z nejvýznamnějších velmožů v Čechách.[5] Gutštejnové vlastnili Petrohrad v mužské větvi do roku 1554, kdy zemřel Viktorin z Gutštejna. Jedna z jeho sester se vdala za Jaroslava Libštejnského z Kolovrat, který postupně získal všechny podíly petrohradského panství. Hrad však v polovině 16. století přestal vyhovovat nárokům na bydlení renesanční šlechty. Jaroslav Libštejnský z Kolovrat proto začal kolem roku 1560 pod hradem s výstavbou zámku. V té době (1559) se už hrad Petrohrad uvádí jako pustý.

Libštejnským bylo za podporu stavovského povstání petrohradské panství konfiskováno. Roku 1622 je od státu koupili Černínové z Chudenic. V jejich rukou zůstal Petrohrad až do roku 1945.

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k torzovitosti dochovaných stavebních článků není původní stavební podoba Petrohradu jasná. Vzhledem k existenci okrouhlého bergfritu v severovýchodním průčelí hradu nad přístupovou cestou je zřejmé, že se jednalo o hrad bergfritového typu.[6] Do hradu se vstupovalo čtverhrannou věží. Hrad se pravděpodobně dělil na dolní a horní část. Dolní byla zplanýrována v polovině 17. století při budování okrouhlé kaple Všech svatých, postavené v roce 1652.[7] Ta je dnes jedinou dominantou místa, kde hrad stával. Z dolní části hradu zbyla sklepní část bergfritu před kaplí, odděleného od hradu příkopem a přístupným zřejmě po padacím mostě. Západně v bezprostředním sousedství kaple se dochovaly zbytky podsklepené, volně stojící budovy. Dále na západ od ní pak zbytky vstupní věže. V horní části stál zřejmě palác. Na jeho místě byla v 19. století postavena romantická zřícenina se schodištěm na vyhlídku. Z obvodového opevnění horního hradu se dochovaly fragmenty zdiva.

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2012-05-21]. Katalogové číslo 155281 : Hrad Petrohrad, zřícenina. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  2. Sedláček, August, Místopisný slovník historický Království českého, Praha 1909, s. 572; Jánský, Jiří, Hroznatovci a páni z Gutštejna, Nakladatelství Českého lesa, Domažlice2009, s. 21, 58-59. ISBN 978-80-87316-02-3.
  3. Sedláček, August, Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko, díl XIV, Praha 1936, s. 344-346
  4. Heber, František Alexandr, České hrady, zámky a tvrze, sv. 2, severní Čechy, ed. Irena Bukačová, Argo, Praha 2006, s. 320, ISBN 80-7203-791-9
  5. Anděl, Rudolf a kol., Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, sv. 3, severní Čechy, Praha 1984, s. 373
  6. Durdík, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 2000, s. 426–428, ISBN 80-7277-003-9
  7. Ponfikl, Josef Eduard, Vollständige Topographie der Fideikommis-Herrschaft Petersburg im Saazer Kreise in Böhmen, Prag 1821, s. 79

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Petrohrad – hrad, s. 373.  
  • ROTT, Wenzel. Der politische Bezirk Podersam. Eine Heimatskunde für Schule und Haus, Podersam 1902, s. 799–805
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko [online]. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency. Kapitola Petršpurk hrad, s. 344–347.  
  • WETTENGL, Libor. Hrad Petrohrad, Hláska III, 1992, s. 25–27.
  • WETTENGL, Libor., Hrad Petrohrad, České památky 7/1, s. 4–6

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]