Petr Váňa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Petr Váňa
Sochař Petr Váňa.jpg
Narození 22. dubna 1965 (54 let)
Alma mater Akademie Výtvarných umění, Praha
Povolání sochař
Webová stránka https://petrvana.info
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr Váňa (* 22. dubna 1965) je český sochař.

Život[editovat | editovat zdroj]

Sochařství se začal věnovat ve třinácti letech. Nejdříve jako žák sochaře Jiřího Saiferta a potom sochaře Jindřicha Severy. Studoval obor sochařství na střední umělecko-průmyslové škole kamenické v Hořicích. Roku 1984 byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze a v roce 1990 školu ukončil.

Zabývá se sochařskou tvorbou při obnově sakrálních staveb, volnou tvorbou, restaurováním uměleckých památek a dalšími projekty. Realizoval řadu kopií barokních soch. Od roku 1997 pracuje na obnově Mariánského sloupu pro Prahu.

Projekty[editovat | editovat zdroj]

Oltář v kostele Nejsvětějšího srdce Páně

Mariánský sloup pro Prahu[editovat | editovat zdroj]

V roce 1997 byl Petr Váňa osloven Společností pro obnovu Mariánského sloupu s žádostí o kalkulaci a později i o zhotovení Mariánského sloupu pro Staroměstské náměstí v Praze. Postupně se mu projekt tak zalíbil, že na něm pracuje zadarmo, a to s dalšími kolegy – kamenickou hutí. Tato krásná barokní památka, která byla zničena, bude znovu obnovena, až se lidé usmíří a budou ji na Staroměstském náměstí chtít.

Sochařské symposium Cesta mramoru Dobřichovice[editovat | editovat zdroj]

Petr Váňa je zakladatelem a prezidentem sochařského symposia, které se koná v Dobřichovicích. Jsou zváni zajímaví autoři, kteří jednou za dva roky tvoří měsíc v létě sochy. Ty jsou následně další rok umisťovány na chodník Cesta mramoru, který spojuje Dobřichovice a 1km vzdálený Karlík. Na symposiu Petr Váňa vytvořil sochu Příběh.

Socha pod vodou[editovat | editovat zdroj]

Potápěči ze spolku Willy team oslovili sochaře Váňu s prosbou o sochu sv. Jana Nepomuckého, který kdysi stával v dnes zatopené vesnici Slapy. Dlouho nebylo jasné, jak bude socha vypadat. Díky neobvyklému požadavku, vytesat kamennou sochu a potopit ji pod vodu se ale v mysli akademického sochaře začala rýsovat jasná vize. „Je mnoho klasických zpodobnění sv. Jana Nepomuckého, tradičních i netradičních, ale tu hlavní událost jeho života ještě nikdo nezpodobnil. Jde o zázračnou chvíli mezi životem zde a tam, lidé jí říkají smrt a tenhle světec tu zlomovou chvíli prožil pod vodou. Tam skončil proto, že se držel své víry tak dalece, že ho utopili, a tak bych chtěl udělat sochu, jak se drží kříže, svého předmětu víry, a dívá se nahoru, to je vlastně z vody.“

Oltář v kostele Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech[editovat | editovat zdroj]

Oltář v kostele Nejsvětějšího srdce Páně, Praha, realizace podle návrhu architektů Josefa Pleskota a Norberta Schmidta. Posvěcen byl 24. listopadu 2018.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČTK. V zaplněném kostele Nejsvětějšího srdce Páně biskup posvětil nový oltář. Pražský deník. 2018-11-25. Dostupné online [cit. 2019-04-20]. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Cesta kamene (Mariánského sloupu), Petr Váňa, Virgo 2009
  • Socha pod vodou - Setkání sv. Jana Nepomuckého s Andělem, Petr Váňa, Princo International 2012
  • Kámen jsem dostal darem, Martina Řehořová, Virgo 2017

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]