Petr Oldenburský (1812–1881)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Petr Oldenburský
oldenburský vévoda
Portrét
Oldenburský vévoda Petr, Kirill Gorbunov, 1864
Úplné jménoKonstantin Fridrich Petr
Narození26. srpna 1812
Jaroslavl
Úmrtí14. května 1881
Petrohrad
ManželkaTereza Nasavsko-Weilburská
PotomciAlexandra Petrovna Oldenburská
Mikuláš Oldenburský
Cecílie Oldenburská
Alexandr Oldenburský
Kateřina Oldenburská
Jiří Oldenburský
Konstantin Petrovič Oldenburský
Tereza Petrovna Oldenburská
RodOldenburkové
OtecJiří Oldenburský
MatkaKateřina Pavlovna Ruská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr Oldenburský (Konstantin Fridrich Petr; 26. srpna 1812, Jaroslavl14. května 1881, Petrohrad) byl vévodou z rodu Oldenburků a dědem vévody Petra Oldenburského a ruského velkoknížete Nikolaje Nikolajeviče, generála carské ruské armády za první světové války.

Petr Oldenburský byl učenec a filantrop. Také skládal hudbu. V roce 1857 složil hudbu k baletu Maria Petipy, La Rose, la violette et le papillon. Pas d'Esclave z baletu Le Corsaire, který je převzat z jeho partitury pro toto dílo, se hraje v divadlech po celém světě.

Původ a mládí[editovat | editovat zdroj]

Vévoda Petr se narodil 26. srpna 1812 v Jaroslavli v Rusku. Jeho otec, vévoda Jiří, byl pouze druhým synem vládnoucího oldenburského vévody bez šancí zdědit otcův titul nebo majetek a tak žil v Rusku, kde se v roce 1809 oženil s ruskou velkokněžnou Kateřinou Pavlovnou. Vévoda Jiří, který byl jmenován guvernérem Volhy, zemřel šest měsíců po narození Petra, svého druhého syna. Petrova matka Kateřina Pavlovna byla oblíbenou sestrou ruského cara Alexandra I., který vzal své dva synovce, Petra a jeho staršího bratra Alexandra, pod svou ochranu. Bratři žili v Rusku do roku 1816, kdy se jejich matka znovu vdala za krále Viléma I. Württemberského. Poté se přestěhovali do Württemberska a byli vzděláváni ve Stuttgartu. Po smrti matky o méně než tři roky později byl Petr a jeho bratr poslán k dědečkovi do Oldenburska. Protože jejich strýce, dědičný velkovévoda August, byl zatím svobodný, byli oba chlapci v přímé linii nástupnictví Oldenburského velkovévodství, a tak jim dědeček dopřál značné vzdělání, stejně jako svým vlastním synům, a oba bratři byli pravidelně posíláni na výchovné výlety po Německu, aby si rozšířili vzdělání.

V květnu 1829 oldenburský dědeček zemřel a po smrti bratra Alexandra v listopadu téhož roku poslal pro Petra jeho strýc, ruský car Mikuláš I. a jmenoval ho plukovníkem záchranářů. Petrova kariéra rychle stoupala a následně byl jmenován generálporučíkem. Po čtyřech letech vojenské služby ze svého postu odstoupil a stal se aktivním v petrohradské vládě. V roce 1834 se stal ruským senátorem a od té doby bylo jeho jméno známé jako jméno velkého filantropa, který věnoval svou energii primárně vzdělání. Založil carskou právnickou školu, ve které se vzdělávali budoucí ruští soudci a administrátoři, v roce 1844 byl jmenován hlavou organizace podporující vzdělávání žen.

Petr byl take učenec, mluvil osmi jazyky. Jako čestný prezident nadace carevny Marie hrál také vedoucí roli v dohlížení na vývin nemocnic v Rusku, z nichž jedna petrohradská nesla název dětská nemocnice vévody Petra Oldenburského. Také značně přispíval na program na budování škol v Oldenbursku.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

23. dubna 1837 se čtyřiadvacetiletý Petr v Biebrichu oženil s o tři roky mladší Terezou Nasavsko-Weilburskou. Toto šťastné manželství trvalo déle než třicet let. Manželé spolu měli osm dětí. Vévoda Petr a jeho manželka vedli příkladný rodinný život a dbali na vzdělání svých dětí. Zimní měsíce rodina trávila v Petrodvorci, v létě se stěhovala do svého dalšího sídla Kamenoj Ostrov.

Skladatel[editovat | editovat zdroj]

Vévoda Petr byl talentovaný klavírista a skladatel, v roce 1842 složil svůj první hlavní klavírní koncert. V roce 1844 jeho druhý klavírní koncert provedla poprvé v Michajlovském paláci velká klavíristka Clara Schumannová, a řídil jeho dlouhodobý přítel a kolega Adolf von Henselt.

Jako většina ruské šlechty byl Petr dlouhodobě obdivovatelem baletu a patronem umění. V roce 1857 byl pověřen zkomponováním partitury k zábavnému baletu Maria Petipy, La Rose, la Violette et le Papillon, který byl předveden královskému dvoru v carském divadle v Carském Selu. V roce 1858 z vévodovy partitury Petipa vyňal Pas de Deux a přidal ho do svého baletu Le Corsaire. To je jediná skladba vévody Petra, která je v divadlech slyšet.

Mnoho Petrových skladeb bylo využito ke vzdělávání na petrohradské konzervatoři. Skladatel a učitel Adolf von Henselt, blízký vévodův přítel, řadu jeho skladeb rozšířil, aby je využil pro výukové účely.

Pozdější léta[editovat | editovat zdroj]

Petr strávil padesát let ve službě Rusku, za což byl hluboce respektován a bylo mu za ni poděkováno masivní slavností v roce 1880 v Petrohradu, které se účastnil také jeho bratranec, ruský car Alexandr II., a většina carské rodiny, jeho bratranec velkovévoda Mikuláš Oldenburský a zástupci mnoha organizací, s nimiž byl vévoda spojen. Petr si byl velmi blízký se svým bratrancem Alexandrem II. a jeho smrt při atentátu v březnu 1881 nesl velmi špatně a o dva měsíce později, 14, května 1881 Petrohradu ve věku 68 let sám zemřel.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Vévoda Petr měl s manželkou Terezou osm dětí:

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Kristián August Holštýnsko-Gottorpský
 
 
Jiří Ludvík Holštýnsko-Gottorpský
 
 
 
 
 
 
Albertina Frederika Bádensko-Durlašská
 
 
Petr I. Oldenburský
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém II. Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Beckský
 
 
Žofie Šarlota Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Beckská
 
 
 
 
 
 
Uršula Anna z Dohna-Schlobittenu
 
 
Jiří Oldenburský
 
 
 
 
 
 
Karel Alexandr Württemberský
 
 
Fridrich II. Evžen Württemberský
 
 
 
 
 
 
Marie Augusta Thurn-Taxis
 
 
Bedřiška Alžběta Württemberská
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský
 
 
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorota Pruská
 
'Petr Oldenburský'
 
 
 
 
 
Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský
 
 
Petr III. Ruský
 
 
 
 
 
 
Anna Petrovna
 
 
Pavel I. Ruský
 
 
 
 
 
 
Kristián August Anhaltsko-Zerbstský
 
 
Kateřina II. Veliká
 
 
 
 
 
 
Johana Alžběta Holštýnsko-Gottorpská
 
 
Kateřina Pavlovna Ruská
 
 
 
 
 
 
Karel Alexandr Württemberský
 
 
Fridrich II. Evžen Württemberský
 
 
 
 
 
 
Marie Augusta Thurn-Taxis
 
 
Žofie Dorota Württemberská
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský
 
 
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorota Pruská
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Duke Peter of Oldenburg na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]