Petr Hájek (architekt)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
prof. Ing. Mgr. akad. arch. Petr Hájek
Hajek petr.png
Narození 18. dubna 1970 (49 let)
Karlovy Vary
Bydliště Praha
Alma mater Fakulta architektury ČVUT v Praze, Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání architekt
Znám jako autor staveb Arcidiecézní muzeum v Olomouci, rekonstrukce objektu a parku na Zámeckém návrší v Litomyšli, vzdělávacího centra KCEV ve Vrchlabí, budovy Centra současného umění DOX+
Ocenění Architekt roku (2018)
Manžel(ka) Lenka Hájková
Děti 2
Web www.hajekarchitekti.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr Hájek (* 18. dubna 1970, Karlovy Vary) je přední český architekt, spoluzakladatel architektonické kanceláře HŠH architekti a pedagog na univerzitách s technickým a uměleckým zaměřením. V roce 2019 získal cenu Architekt roku.[1] [2]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Vysokoškolské vzdělání začal v roce1988 studiem na Českém vysokém učení technickém v Praze (ČVUT) na Fakultě architektury. Později v roce 1995 absolvoval na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze (AVU).

Odborná a profesní činnost[editovat | editovat zdroj]

V roce 1998 založil společně s Tomášem Hradečným a Janem Šépkou architektonickou a projekční kancelář HŠH architekti, dnes fungující jako společnost HXH architekti, s.r.o., pro kterou je jednatelem a společníkem. V roce 2001 se stal spoluzakladatelem a předsedou správní rady nadačního fondu na podporu umění a talentu Art-Now (kde působí doposud) a zakladatelem Laboratoře Experimentální Architektury (LEA). V letech 2001–2005 byl členem redakční rady odborného časopisu Architekt a časopisu Ad architektura. Od roku 2009 jedná pod jménem své vlastní architektonické kanceláře Petr Hájek ARCHITEKTI, s.r.o..

Pedagogická a akademická činnost[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2004 působí jako pedagog na Fakultě architektury při Českém vysokém učením technickém v Praze, kde byl v roce 2010 jmenován docentem v oboru teorie architektury: ,,Kombinace funkcí v architektuře" a v roce 2017 profesorem v oboru architektury. Na této fakultě od roku 2012 působí také jako školitel doktorského studia a v Odborové radě PGS oboru Arcitektura, teorie a tvorba Fakulty architektury ČVUT. Mimo Prahu založil Virtuální studio na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě, kde také působí jako profesor na katedře Architektonické tvorby, na Technické univerzitě v Liberci je členem Vědecké a umělecké rady děkana Fakulty umění a architektury.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • 2018 – Titul Architekt roku
  • 2018 – 1. Místo v mezinárodní vyzvané soutěži na konverzi bývalých jatek v Ostravě na galerii
  • 2016 – 1. Místo v soutěži na národní pavilón na světové výstavě architektury La Bienale di Venezia
  • 2015 – Čestné uznání za realizaci KCEV v mez. soutěži o ekolog. architekturu ve Ferraře za rok 2015
  • 2014 – Cena za nejlepší architektonickou realizaci ČR 2014 – KCEV
  • 2014 – Cena Stavba roku Královéhradeckého kraje za KCEV 2014
  • 2014 – Evropská cena Piranesiho prize – čestné uznání za KCEV
  • 2013 – 2.místo ve vyzvané mezinárodní architektonické soutěži na studentské koleje v Berlíně
  • 2012 – 2.místo ve vyzvané architektonické soutěži na obytný dům Sněžka v Peci pod Sněžkou
  • 2012 – Cena rektora ČVUT za aplikaci výsledků výzkumné práce v praxi za projekt "ANASTOMOSIS"
  • 2010 – Nominace za realizaci projektu Obytné kontejnery na evropskou cenu /Mies van der RoheAward/
  • 2009 – Cena Rudolfa Eitelbergera za realizaci obnovy Horního náměstí v Olomouci
  • 2009 – 1. místo ve vyzvané mezinárodní soutěži – Nemocnice Mariánské Lázně
  • 2007 – Cena /Stavba roku 2007/ za realizaci Arcidiecézního muzea v Olomouci
  • 2006 – Nominace za ČR za realizaci Arcidiecézního muzea na evropskou cenu /Mies van der Rohe Prize/
  • 2005 – Bauwelt prize
  • 2004 – 3. Místo v soutěži na návrh nové budovy Fakulty architektury ČVUT
  • 2001 – 3. místo v mezinárodní soutěži na Národní knihovnu v Praze
  • 1998 – 1. místo v soutěži na Arcidiecézní muzeum v Olomouci
  • 1997 – 1. místo v soutěži na úpravy Jiřského náměstí a Vikářské ulice na Pražském hradě
  • 1995 – 1. místo v soutěži na úpravy Horního náměstí v Olomouci

Výběr významných realizací[editovat | editovat zdroj]

  • Terasy Paláce Lucerna v Praze

realizace: 2016-2017

Terasy se v průběhu roku proměňují a slouží jako náměstí nad střechami k pořádání kulturních, vzdělávacích a společenských akcí.

  • Centrum pro současné umění DOX+ v Praze

realizace: 2017

Fasáda pohlcuje hluk v obytném dvoře. Střecha slouží jako pobytová louka studentům a hlediště pro akrobatický tanec, multifunkční sál pro přednášky, koncerty, konference, taneční představení.

  • Rekonstrukce Letenské vodárenské věže v Praze

realizace: 2018

Vodárenská věž, technická památka, byla postavena i jako observatoř. Tato funkce objektu zanikla obestavěním vysokými budovami, které zaclonily výhledy z ochozu, funkce byla opět obnovena vložením periskopu do původního komínu parního stroje, optické zařízení umožňuje detailní pozorování staveb panoramatu města a astronomická pozorování.

  • Vzdělávací centrum ve Vrchlabí

realizace: 2013

Kolaudace objektu proběhla v srpnu roku 2013 a do provozu byl objekt uveden v roce 2014. Krkonošského centrum environmentálního vzdělávání národního parku KRNAP se nachází ve Vrchlabí a je navrženo se zelenou střechou, vycházející z topografie hor a zamýšlenými jako venkovní laboratoř pro výzkum rostlin a živočichů. Obrázek z interiéru budovy zobrazuje místo laboratoře s knihovnou.

  • Úpravy zámeckého parku na Zámeckém návrší v Litomyšli

realizace: 2014

Projektem byla rekonstrukce a dostavba kočárovny (stan), konírny, jízdárny a multifunkčního sálu.

  • Arcediecézní muzeum Olomouc

realizace: 2000-2006

V komplexu Přemyslovského hradu, který je zařazen do seznamu národních kulturních památek byly nové zásahy redukované na funkčně a provozně nezbytné prvky. Nové objekty se jasně odlišují od původních konstrukcí a prostupují interiérem a exteriérem celého areálu

  • Úpravy Jiřského náměstí a Vikářské ulice na Pražském hradě

realizace: 1992-2002

Jedinečnost náměstí spočívá v jeho velikosti, malém prostoru a v mnohotvárnosti historických koncentrovaných vrstev. Součástí celkové úpravy prostoru náměstí je umístění původní barokní kašny a mobiliáře, který tvoří pískovcová lavice před vstupem do NG, ocelové lavičky a odpadkové koše.

  • Rekonstrukce Horního náměstí v Olomouci

realizace: 1998-2001

Prostor náměstí je uchopen jako velká pokoj či salón s centrálně vsazenou radnicí, s kašnami a dlažbou jako vyspraveným kobercem na podlaze. Jednotlivé fragmenty dlažeb, ze kterých je složena plocha náměstí jsou respektovány a ponechány na původním místě. Atmosféru náměstí dotvářejí také prvky mobiliáře, navržené téměř jako pokojové nebo interiérové.

  • Vila Hermína

realizace: 2009

Objekt je zasazen do svažitého terénu na kraji obce Černín, ze kterého přebírá do svých útrob stejný sklon podlah, v interiéru se pak střídají rovné a šikmé plochy podlahy.

  • Vila v Berouně

realizace: 2002-2004

Objekt je navržen jako prostorová struktura mřížky, složená ze 24 krychlí. Každá z krychlí je samostatnou objemovou jednotkou, které je dle potřeby určena funkce.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Architektem roku 2018 se stal Petr Hájek. Podívejte se na jeho tvorbu. iDNES.cz [online]. 2018-09-22 [cit. 2019-09-10]. Dostupné online. 
  2. Dostupné online.