Peter Dufka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pater
ThDr. PaedDr. Mgr. art. Peter Dufka, PhD SJ
Peter Dufka.jpg
Církev římskokatolická
Znak Znak
Zasvěcený život
Institut Jezuité
Svěcení
Kněžské svěcení 29. června 1996 Bratislava
světitel Peter Dubovský SJ
Osobní údaje
Datum narození 8. listopadu 1963 (55 let)
Místo narození Handlová, Slovensko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Peter Dufka (* 8. listopadu 1963 Handlová, Slovensko), je slovenský římskokatolický kněz, profesor Papežského orientálního institutu v Římě, spolupracovník Radio Vatikán (italsky: Radio Vaticana[1]).

Studium[editovat | editovat zdroj]

Pochází z rodiny se čtyřmi dětmi, z nichž tři se stali kněžími. Středoškolské vzdělání získal na Střední průmyslové škole v Handlové v roce 19771981. Po skončení v roce 1981 začal studovat další střední školu – Konzervatorium v Žilině, hru na kontrabas. Od roku 1985 během studii na konzervatoři začal s tajnou přípravou na knězství v Tovaryšstva Ježíšova (jezuité) v Bratislavě. Základní teologická studia ukončil v roce 1996 na teologickém institutu – dnešní Teologické fakultě trnavské univerzity v Bratislavě. V době svých teologických studií však pokračoval ve studiu hudby na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě, kterou dokončil v roce 1992.

Na kněze byl vysvěcen 29. června 1996 v Bratislavě biskupem Peterem Dubovským SJ. Spolu s ním byl svěcen i jeho starší bratr Juraj Dufka SJ. V roce 1999 přijal kněžské svěcení i jeho mladší bratr Vlastimil Dufka SJ. Všichni tři bratři Dufkové mají akademické umělecké vzdělání.

Po vysvěcení P. Peter Dufka pastoračne působil v Ružomberku v kostele Povýšení sv. Kříže jako výpomocný duchovní a jako učitel náboženství na Střední zdravotní škole. Od 31. července 1997 pracoval ve slovenské redakci Rádia Vatican v Římě. V roce 1999 se vrátil na Slovensko, kde v exercičním domě v Prešově prožil pastoračně-formační rok.

Do Říma se vrátil v roce 2000 a začal studovat na Papežské gregoriánské univerzitě teologii; zde v roce 2002 získal licenciát z fundamentální teologie. Do roku 2006 zůstal v Římě a pokračoval na doktorátu z teologie, který dokončil až v roce 2008. Zároveň v té době získal doktorát pedagogiky na Katolické univerzitě v Ružomberku.

Od září 2006 působil v Košicích v kostele Nejsvětějšího Srdce a byl ředitelem Centra spirituality Východ-Západ Michala Lacka[2] v Košicích. Zároveň působil jako externí profesor na Papežském orientálním institutu v Římě. V listopadě 2009 odešel do Říma, kde se stal vedoucím slovenské sekce Radia Vatican. Zde pracoval až do října 2011, poté začal působit na Papežském orientálním institutu. Nadále spolupracoval s Vatikánským rozhlasem a ve 2. dekádě 21. století je zastupujícím spirituálem v Papežské koleji Nepomucenum v Římě. Od r. 2013 vyučuje na Papežské univerzitě Gregoriane v Římě.

Působení v Radio Vaticana[editovat | editovat zdroj]

Počátek působení ve vatikánském rádiu se datuje k roku 1997, kdy byl redaktorem. Vedoucím Slovenské sekce se stal v roce 2009, když v roce 2011 začal přednášet na univerzitě, opustil vedoucí pozici a stal se externím spolupracovníkem Radia Vaticana. Vede pravidelnou rubriku „Spiritualita súčasného človeka“ a přispívá do rubriky „Rozhovor týždňa“.

Pedagogická a akademická činnost[editovat | editovat zdroj]

Etiku a náboženství začal učit v roce 1996 na Střední zdravotnické škole Márie Terézie Schererovej v Ružomberku a na pedagogické fakultě katolické univerzitě v Košicích estetikuPapežském orientálním institutu vyučuje byzantskou hudbu, estetiku a křesťanskou spiritualitu. Od října 2014 vyučuje i na Papežské gregoriánské univerzitě teologii křesťanského východu, v jejímž rámci se věnuje následujícím kurzem: Základy spirituality, Modlitba na křesťanském východě, Mnišství a zasvěcený život, Rozlišování a duchovní boj, Duchovní doprovod.

V rámci seminářů a dalších odborných přednášek se věnuje tématům: Krása jako výraz a stimul víry, Estetické a duchovní vnímání hudby, Byzanská hudba.

Kromě toho vede licenční a doktorské práce.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Je autorem několika publikací týkajících se spirituality a hudebního umění. Své hudební vzdělání využívá při komorních vystoupeních.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Odborné články[editovat | editovat zdroj]

Publikuje ve slovenských časopisech pro řeholníky: Zasvätený život a Viera a život,[3] v katolickém týdeníku Katolícke noviny a v měsíčníku slovenských katolíků Posol.

Hudba[editovat | editovat zdroj]

CD: Veni Creator, Chorus Salvatoris, vokálně-instrumentální sakrální skladby[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. web vatikánského radia
  2. Michal Lacko, jezuita
  3. časopis Viera a život, Bratislava
  4. Chorus Salvatoris

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • UHRINOVÁ, Miriam. Vybrané didaktické aspekty prírodovedného vzdelávania v materskej škole. Ružomberok: VERBUM – vydavateľstvo KU, 2011. 93 s. ISBN 978-80-8084-786-9. (slovenština) 
  • PLAŠIENKOVÁ, Zlatica; LEŠKO, Vladimír; SZOTEK, Barbara. Filozofické myslenie v stredoeurópskom priestore – tradície a súčasnosť. 1. vyd. Košice: Slovenské filozofické združenie pri SAV, 2011. ISBN 978-80-970303-2-2. (slovenština) 
  • KARWATOWSKA, Malgorzata; SIWIEC, Adam. O wartosciach a wartosciowaniu historia – literatura – edukacia. Chełm: [s.n.], 2012. (polština) 
  • TAVEL Peter.: Chápanie hodnoty podľa Viktora Emanuela Frankla, Olomouc, 2011, s. 295. (slovenština)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]