Peter Beard
| Peter Beard | |
|---|---|
 | |
| Narození | 22. ledna 1938 New York |
| Úmrtí | 19. dubna 2020 (ve věku 82 let) Camp Hero State Park |
| Alma mater | Pomfret School Yaleova univerzita |
| Povolání | fotograf, novinář, společenská celebrita, spisovatel a módní fotograf |
| Manžel(ka) | Cheryl Tiegs (1981–1983) |
| Webová stránka | www |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Peter Hill Beard (22. ledna 1938 – 19. dubna 2020) byl americký umělec, fotograf, křesťan a spisovatel, který žil a pracoval střídavě v New Yorku, Montauku a Keni. Jeho fotografie Afriky, afrických zvířat a časopisů, které jeho fotografie často integrovaly, byly od 60. let široce zobrazovány a publikovány.[1]
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Peter Beard se narodil v roce 1938 v New Yorku jako dědic železničního jmění rodiny po matce a tabákového dědictví po otci.[2] Byl vychován v New Yorku v Alabamě a na ostrově Islip v Long Islandu. Beard si začal ve svých dvanácti letech vést deník a fotografoval, aby své zápisky ilustroval.[3] Vystudoval Pomfret School a v roce 1957 vstoupil na univerzitu v Yale s úmyslem pokračovat ve studiu, aby mohl změnit svůj obor na dějiny umění. V Yale byl napojen na tajný spolek Scroll and Key. Mezi jeho mentory v tomto městě patřili Josef Albers, Richard Lindner nebo Vincent Scully.
Inspirován dřívějšími výlety do Afriky v letech 1955 a 1960, Beard po ukončení studia odcestoval do Keni. Při práci v národním parku Tsavo fotografoval a dokumentoval zánik 35 000 slonů a dalších volně žijících živočichů, což se později stalo námětem jeho první knihy The End of the Game (Konec hry).[4] Během této doby Beard získal Hog Ranch, nemovitost nedaleko pohoří Ngong Hills sousedící s kávovou farmou vlastněné Karen Blixenovou (Isak Dinesen), a která se stala jeho celoživotní domácí základnou ve východní Africe.[3]
Umění[editovat | editovat zdroj]
Beardovy fotografie Afriky, afrických zvířat a žurnály (deníky), které často doplňuje svými fotografiemi, byly od 70. let často vystavovány a publikovány. Každé jeho dílo je jedinečné, kombinace jeho fotografie s prvky odvozenými od jeho každodenního vedení deníku, což je praxe, ve které pokračoval až do své smrti v roce 2020. Tyto svazky obsahují výstřižky z novin, sušené listy, hmyz, staré fotografie naladěné sépií, přepsané telefonní zprávy, kresby tuší, fotografie žen, citáty, nalezené předměty a podobně; ty se začleňují, s Beardovými originálními kresbami a koláží. Některé z jeho děl obsahují zvířecí krev, někdy Beardovu vlastní krev (v malém množství), malířské médium, které umělec upřednostňoval.[5]
Aktivně fotografoval pro časopisy jako byly například Vogue nebo Elle.[6]
Studio a archiv Petera Bearda založili Peter a Nejma Beardovi a je primárním zdrojem uměleckých děl Petera Bearda. Archiv vede úložiště publikovaných i nepublikovaných písemných a vizuálních materiálů vztahujících se k umělcově životu, dílu, projektům, cestám, výstavám a vztahům s jeho skupinou.[1]
První výstava Bearda se uskutečnila v Blum Helman Gallery v New Yorku v roce 1975. V roce 1977 se v Mezinárodním centru fotografie v New Yorku konaly mezníkové muzejní výstavy a v roce 1997 v Paříži Národní centrum de la fotografie. Následovaly výstavy v Berlíně, Londýně, Torontu, Madridu, Miláně, Tokiu a Vídni. Beardova práce je součástí soukromých sbírek po celém světě.[3]
V roce 2017 byl Beard žalován hercem Davidem Spadem, který koupil jedno z jeho děl. Spade se pokusil přeprodat fotografii Petera Bearda, kterou koupil od dealera Petera Tunneyho, ale nepodepsané dílo nebylo možné ověřit.[7]
Osobní život[editovat | editovat zdroj]
Pocházel z významných amerických rodin na obou stranách, Beard byl jedním ze tří synů narozených Roseanne Hoar Beard a Anson McCook Beard junior. Jeho praděd James Jerome Hill byl zakladatel společnosti Great Northern Railway ve Spojených státech na přelomu 19. a 20. století. James Jerome Hill byl velkým patronem umění a všichni jeho dědicové vlastnili velké sbírky.
Beard si vzal svou první manželku (Minnie Cushing Beard Coleman) v roce 1967; jejich manželství trvalo jen krátce. Jeho druhá manželka byla od roku 1982 do roku 1986 supermodelka Cheryl Tiegs.
V roce 1986 se oženil s Nejmou Khanum. Pár má dceru Zaru (* 1988),[8] pro kterou napsal knihu Zara's Tales.[9]
V roce 1996 na něho zaútočil slon a nabral jej nohou. Poté, co byl dopraven do nemocnice bez pulsu, byl oživen a přežil.[10][11]
Beard se přátelil, a v některých případech také spolupracoval, s mnoha umělci včetně Andyho Warhola, Andrewa Wyetha, Francis Bacon, Karen Blixen, Trumana Capote, Richarda Lindnera nebo Salvadora Dalího. Fotografoval také mnoho dalších známých lidí.[3]
Smrt[editovat | editovat zdroj]
Dne 31. března 2020 Beard odešel ze svého domu v Montauku přes Old Montauk Highway východně od Deep Hollow Ranch kolem 16:40. V době kdy zmizel, trpěl po mozkové příhodě demencí a špatným zdravím. Přes důkladné hledávání nebyl nalezen.[12] Po třech dnech byl případ předán detektivům na policejním oddělení East Hampton.
Dne 19. dubna 2020 našel Beardovo tělo lovec David Schleifer (bývalý hasič NYC) v hustě zalesněné oblasti ve státním parku Camp Hero v Montauk Point v New Yorku.[13] Příčina smrti nebyla do 20. dubna 2020 určena.[14] Bylo mu 82 let.
Filmografie[editovat | editovat zdroj]
| Rok | Film | Featured | Director | Producent | Editor | Ostatní |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 2017 | That Summer | Ano | Ne | Ano | Ne | Ne |
| 2009 | The Making of the 2009 Pirelli Calendar | Ano | Ne | Ne | Ne | Ne |
| 1994 | Montauk Diaries | Ano | Ne | Ne | Ne | Ne |
| 1988 | Last Word from Paradise: With Peter Beard in Africa | Ano | Ne | Ne | Ne | Ne |
| 1980 | Japanese Long Line Tuna Fishing | Ne | Ne | Ne | Ne | Introducer |
| 1979 | Africa: The End of the Game | Ano | Ne | Ne | Ne | Ne |
| 1976 | The Bicentennial Big Foot Blues | Ne | Ano | Ano | Ne | Ne |
| 1975-76 | Longing for Darkness | Ne | Ne | Ano | Ano | Ne |
| 1972 | Sisters (pracovní název) | Ano | Ano | Ano | Ne | Initiated |
| 1963 | Hallelujah the Hills | Ano | Ne | Ne | Ne | Ne |
Publikace[editovat | editovat zdroj]
Vybrané knihy[editovat | editovat zdroj]
- Graham, Alistair, and Beard, Peter (1973). Eyelids of Morning: The Mingled Destinies of Crocodiles and Men. Greenwich, CT: New York Graphic Society. ISBN 0-8212-0464-5
- Beard, Peter; and Gatura, Kamante (1975). Longing for Darkness: Kamante's Tales from Out of Africa. New York: Harcourt Brace Jovanovich. ISBN 0-15-153080-7
- Beard, Peter (2004). Zara's Tales: Perilous Escapades in Equatorial Africa. New York: Knopf. ISBN 0-679-42659-0
- Beard, Peter (1965). The End of the Game. New York: Viking Press. Reprinted New York: Doubleday, 1977. Japan: Camera Manichi, 1978. Germany: Taschen, 2008. ISBN 978-3-8365-0530-7
- Beard, Peter; Beard, Nejma; Edwards, Owen; Aronson, Steven M.L. (2008). Peter Beard (Collector’s Edition). Germany: Taschen, 2006. (Art Edition) Germany: Taschen, 2007. (Trade Edition) Germany: Taschen, 2008, 2013, and 2020. ISBN 978-3-8365-7742-7
- Beard, Peter; Paul Theroux. 50th Anniversary Edition of The End of the Game. Taschen. ISBN Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.-978–3-8365–5547–0
Katalogy[editovat | editovat zdroj]
- Beard, Peter (1993). Diary: From a Dead Man’s Wallet: Confessions of a Bookmaker. Japan: Libroport Publishing Co., Ltd. ISBN 978-4-8457-0791-1
- Beard, Peter, and Caujolle, Christian (1996). Peter Beard: Photo Poche #67. Paris: Centre national de la photographie, ISBN 2867541034
- Beard, Peter (1997). Oltre la fine del Mondo. Milan: Grafiche Milani.
- Beard, Peter (1998). Beyond the End of the World. Milan: Universe Publishing (a division of Rizzoli International Publications, Inc.). ISBN 978-0-7893-0147-5
- Beard, Peter (1999). Peter Beard: Stress & Density. Vienna: KunstHausWien, Museums Betriebs Gesellschaft, mbH. ISBN 978-3901247071
- Beard, Peter (1999). Peter Beard: Fifty Years of Portraits. Santa Fe, NM: Arena Editions. ISBN 1-892041-15-4
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Geldzahler, Henry (1975). Francis Bacon: Recent Paintings. Interview with Francis Bacon by Peter Beard. New York: The Metropolitan Museum of Art.
- Bowermaster, Jon (1993). The adventures and misadventures of Peter Beard in Africa. Boston: Bulfinch Press, 1993. ISBN 0-8212-1907-3
Filmografie[editovat | editovat zdroj]
Dokumenty představující Petera Bearda[editovat | editovat zdroj]
- Peter Beard, scrapbooks from Africa and beyond (1998). Program33
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peter Beard na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Peter Beard Studio [online]. [cit. 2020-04-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Taming Peter Beard [online]. [cit. 2018-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d BEARD, Peter. Peter Beard. Germany: Owen, & Aronson, 2013. ISBN 978-3-8365-3088-0.
- ↑ BEARD, Peter. The End of the Game. New York: Viking Press, 1965. Dostupné online. ISBN 978-3-8365-0530-7.
- ↑ ENRIGHT, Robert. The Consummate Fragmentarian. Modern Painters Magazine. 2002. (anglicky)
- ↑ FOX, Margalit. Peter Beard, Wildlife Photographer on the Wild Side, Dies at 82. The New York Times. 2020-04-19. Dostupné online [cit. 2020-04-20]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ KINSELLA, Eileen. Actor David Spade Sues Photographer Peter Beard for Failure to Authenticate a Work. Artnet.com. February 3, 2017. Dostupné online [cit. February 3, 2017]. (anglicky)
- ↑ Photographer Peter Beard’s Legacy -- New York Magazine - Nymag [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BEARD, Peter. Zara's Tales: Perilous Escapades in Equatorial Africa. New York: Knopf, 2004. Dostupné online. ISBN 0-679-42659-0.
- ↑ FOX, Margalit. Peter Beard, Wildlife Photographer on the Wild Side, Dies at 82 [online]. April 19, 2020. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Alec Baldwin with Peter Beard: The Elephant Attack www.americansuburbx.com
- ↑ Peter Beard Missing, Search Underway in Montauk [1]
- ↑ STOWE, Stacey. Peter Beard’s Family Confirms His Death [online]. nytimes.com, April 19, 2020 [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FOX, Margalit. Peter Beard, Wildlife Photographer on the Wild Side, Dies at 82 [online]. nytimes.com, April 20, 2020 [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Peter Beard na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
