Peter Barlow

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Peter Barlow
Peter Barlow(math).jpg
Narození 13. října 1776 nebo 15. října 1776
Norwich
Úmrtí 1. března 1862 (ve věku 85 let)
Kent
Ocenění Copleyho medaile (1825)
člen Královské společnosti
společník Americké akademie umění a věd
Děti Peter William Barlow
William Henry Barlow
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Peter Barlow (13. října 1776 Norwich, Norfolk, Anglie1. března 1862 Kent, Anglie)[1][2] byl anglický matematik a fyzik.

Práce v matematice[editovat | editovat zdroj]

Barlow byl v zásadě samouk.[3] V roce 1801 byl jmenován profesorem matematiky a zástupcem vedoucího matematické katedry na Královské vojenské akademii (Royal Military Academy) ve Woolwichi,[1][3] a tento post si udržel až do roku 1847. Svými články o matematice přispíval do časopisu pro ženy The Ladies' Diary.[3]

Jeho nejdůležitější díla jsou:

  • Základní výzkum teorie čísel (1811);
  • Nový matematický a filozofický slovník (1814);
  • Nové matematické tabulky (1814).

Tyto tabulky se staly známé jako Barlowovy tabulky. Podávají hodnoty pro čtverce, kostky, čtvercové kořeny, krychle kořenů a reciproční údaje pro všechna čísla od 1 do 10 000. Byly opakovaně přetiskovány až do roku 1965. Barlow byl autorem článků o algebře, analýze, geometrii a pevnosti materiálů v Rees's Cyclopædia. Mnohokrát také přispěl do Encyclopædia Metropolitana.

Práce ve fyzice a strojírenství[editovat | editovat zdroj]

Ve spolupráci s optikem Georgem Dollondem, která trvala od roku 1827 do roku 1832, vytvořil Barlow achromatickou čočku, která využívala tekutý disulfid uhličitý. Achromatické čočky byly důležitými optickými prvky zdokonalených dalekohledů. V roce 1833 postavil Barlow achromatický dvojitý objektiv ze spojeného optického a korunového skla. Obměna tohoto vynálezu, nazvaný Barlowova čočka, je široce používána v moderní astronomii a fotografii jako optický prvek pro zlepšení achromatismu a zvětšení obrazu.

Od roku 1823 byl členem Královské společnosti (Fellow of the Royal Society, FRS). O dva roky později obdržel Copleyovu medaili za svou práci na nápravě odchylek lodních kompasů, způsobených přítomností železa v trupu lodí. Některé jeho magnetické výzkumy byly provedeny ve spolupráci se Samuelem Hunterem Christiem. Prováděl časné experimentální a pozorovací studie o původu zemského magnetismu. Je mu přičítán vynález tzv. Barlowova kola, což byl časný homopolární elektromotor, a tzv. Barlowův zákon (nesprávný vzorec elektrické vodivosti).

Barlow se velmi zajímal o parní pohon lokomotiv. Byl členem anglických komisí pro rozvoj železnic Barlow v letech 1836, 1839, 1842 a 1845. Na počátku čtyřicátých let 19. století provedl několik průzkumů pro nově vzniklý Železniční inspektorát.

Barlow několikrát přispěl k teorii pevnosti materiálů, včetně jeho „Eseje o síle a namáhání dřeva“ (1817), který obsahuje experimentální údaje shromážděné u Woolwiche. Šesté vydání této práce z roku 1867 připravili dva Barlowovi synové po jeho smrti a obsahuje životopis jejich otce. Barlow také využil svých znalostí materiálů pro projekty mostů. Jeho synové Peter W. Barlow a William Henry Barlow se stali významnými stavebními inženýry 19. století. Roku 1832 byl Barlow zvolen zahraničním čestným členem Americké akademie umění a věd (American Academy of Arts and Sciences).

Zemřel ve svém domě v londýnské čtvrti Charlton v roce 1862 a byl pohřben na tamějším hřbitově, kde má náhrobek.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peter Barlow na anglické Wikipedii.

  1. a b Encyclopædia Britannica Online: Peter Barlow, https://www.britannica.com (anglicky).
  2. DAY, Lance a McNEIL, Ian: Biographical dictionary of the history of technology, Londýn, Routledge, 1995, s. 42 (anglicky).
  3. a b c MacTutor Biography: Peter Barlow, http://www-groups.dcs.st-and.ac.uk/~history/Biographies/Barlow.html (anglicky).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]