Pernarec
| Pernarec | |
|---|---|
 | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Město Touškov |
| Obec s rozšířenou působností | Nýřany (správní obvod) |
| Okres | Plzeň-sever |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°50′26″ s. š., 13°6′10″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 727 (2023)[1] |
| Rozloha | 22,92 km²[2] |
| Nadmořská výška | 474 m n. m. |
| PSČ | 330 36 |
| Počet domů | 221 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 6 |
| Počet k. ú. | 6 |
| Počet ZSJ | 6 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Pernarec 62 330 36 Pernarec oupernarec@iol.cz |
| Starosta | Mgr. Jan Balín |
| Oficiální web: www | |
  Pernarec | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 559334 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pernarec (německy Pernharz) je obec v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží dvanáct kilometrů severozápadně od Města Touškova a žije v ní 727[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1219, kdy se nacházela v majetku tepelského kláštera. Roku 1788 zde bylo 21 popisných čísel.
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Dominantou kraje je bývalá sopka Vinice (588,9 metrů), která se tyčí nad vsí Skupeč, vzdušnou čarou přibližně tři kilometry daleko. Asi sedmnáct kilometrů západně se nachází Konstantinovy Lázně.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Na počátku dvacátých let dvacátého století zde žilo v 69 domech 413 obyvatel.
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 794 | 880 | 856 | 841 | 899 | 948 | 987 | 596 | 645 | 703 | 693 | 757 | 754 | 770 | 696 |
| Počet domů | 125 | 134 | 132 | 137 | 142 | 147 | 166 | 175 | 139 | 149 | 159 | 177 | 209 | 217 | 221 |
Obecní správa[editovat | editovat zdroj]
Části obce[editovat | editovat zdroj]
Od 30. dubna 1976 do 31. prosince 1992 k obci patřily i Čerňovice a od 1. ledna 1986 do 31. prosince 1991 také Křelovice (Křelovice se, již bez Něšova a Skupče, opět osamostatnily k 1. lednu 1992), Mydlovary, Pakoslav a Rozněvice.[6]
Obecní symboly[editovat | editovat zdroj]
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. května 2012.[7]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Dominantou obce je kostel svatého Mikuláše zmiňovaný již roku 1360. V letech 1820–1822 byla upravena a rozšířena loď a nad západním průčelím vztyčena věž. Poslední výraznější úpravy byly provedeny na přelomu devatenáctého a dvacátého století a v roce 1931. Z období kolem roku 1770 pochází štuková výzdoba realizovaná I. F. Platzerem. Jižně pod kostelem leží někdejší fara, k níž přiléhá poničený hospodářský dvůr.
Asi dva a půl kilometru jihozápadně od vesnice se na ostrožně nad Úterským potokem nachází pernarecké hradiště osídlené během eneolitu lidem chamské kultury.[8]
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Wenzel Gruber (1814–1890), rakouský anatom
- Chrysostomus Laurentius Pfrogner (1751–1812)[9] rektor pražské univerzity (1802), opat kláštera Teplá (1801–1812), přítel Goethův. Významně se podílel na rozvoji Mariánských Lázní.[10]
- Jiří Mošna (1928–2010), farář a osobní arciděkan.
Další fotografie[editovat | editovat zdroj]
-
Kostel svatého Mikuláše -
Pošta -
Pekárna -
Obecní úřad
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 66, 261, 350, 411, 487.
- ↑ Udělené symboly – Pernarec [online]. 2012-05-18 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ BAŠTOVÁ, Dara. Pernarec. Výzkumy v Čechách. 1984–1985. 1987, s. 145. Dostupné online [PDF, cit. 2017-11-02].
- ↑ Pfrogner, Chrysostomus Laurentius, 1751-1812 - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-09-17]. Dostupné online.
- ↑ Hamelika - Domnělé oficiální pojmenování Mariánských Lázní 1 - HAMELIKA - Vše o historii Mariánských Lázní. www.hamelika.cz [online]. [cit. 2021-09-17]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pernarec na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Pernarec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Pernarec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
