Periferní neuropatie
| Periferní neuropatie | |
|---|---|
 | |
| Klasifikace | |
| MKN-10 | G64 a G90.0 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Periferní neuropatie, někdy zkráceně neuropatie, je poškození periferních nervů, které spojují mozek a mícha se zbývajícími částmi těla.
Příznaky
[editovat | editovat zdroj]Příznaky závisí na typu postižených nervů.[1] Mezi nejčastější projevy patří:
- Svalová slabost, záškuby, úbytek svalů
- Necitlivost, neuropatická bolest, špatná rovnováha
- Potíže s horkem, nadměrným pocením nebo polykáním[1]
Nástup příznaků může trvat několik dní až několik let, projevy často začínají v dolních končetinách a rukou.[2]
Příčiny
[editovat | editovat zdroj]Mezi běžné typy a příčiny patří:
- Diabetická neuropatie
- Alkoholická neuropatie
- Guillain-Barrého syndrom
- Syndrom karpálního tunelu
- Meralgia paraesthetica
- Komplexní regionální bolestivý syndrom
- Další příčiny: úrazy, špatný průtok krve, autoimunitní onemocnění, poruchy ledvin nebo jater, nedostatek vitamínu B12 a B6, paraneoplastické syndromy, některé léky včetně chemoterapie, genetické poruchy, pásový opar, lymská borelióza a HIV/AIDS[1][2]
Diagnóza
[editovat | editovat zdroj]Diagnóza je stanovena na základě příznaků a fyzikálního vyšetření.[1] Provádí se vyšetření krve na cukrovku, vitamíny, funkci jater, štítné žlázy a ledvin; mohou se provádět i vyšetření na abnormální hladiny bílkovin. Další vyšetření mohou zahrnovat měření rychlosti nervového vedení, elektromyografické vyšetření nebo biopsii nervu.[1][2]
Léčba
[editovat | editovat zdroj]Pokud lze léčit základní příčinu, může dojít ke zotavení. Mezi další opatření patří odvykání kouření, cvičení a kontrola hladiny cukru v krvi.[1] U autoimunitních onemocnění mohou pomoci léky, jako je prednison, cyklosporin nebo azathioprin. V některých případech je možná plazmaferéza. Ke zmírnění bolesti se používají léky jako nortriptylin, duloxetin nebo gabapentin.[1]
Epidemiologie
[editovat | editovat zdroj]Periferní neuropatie postihuje přibližně 1–7 % lidí.[2] Tento počet zahrnuje až polovinu lidí s cukrovkou a častěji se vyskytuje ve věku nad 50 let.[2] Toto onemocnění poprvé jednoznačně popsal Joseph Jules Dejerine v roce 1880.[3]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 3 4 5 6 7 Peripheral Neuropathy [online]. [cit. 2023-09-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 26 August 2023. (anglicky)
- 1 2 3 4 5 Peripheral neuropathy in adults: epidemiology and clinical features. AFP. 2020. PMID 33320513.
- ↑ OUVRIER, Robert A.; MCLEOD, J. G.; POLLARD, J. D. Peripheral Neuropathy in Childhood. [s.l.]: Cambridge University Press, 1999. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-20. ISBN 978-1-898683-17-9. Kapitola 1. Historical perspective: overview of paediatric aspects of the neuropathies, s. 1. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu periferní neuropatie na Wikimedia Commons
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peripheral neuropathy na MDWiki.
