Pentti Eelis Eskola

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pentti Eskola
Pentti Eskola (1883–1964).jpg
Narození8. ledna 1883
Honkilahti
Úmrtí6. prosince 1964 (ve věku 81 let)
Helsinky
Alma materImperiální Alexandrova univerzita
PracovištěHelsinská univerzita
Oborgeologie
OceněníPenroseova medaile (1951)
Wollastonova medaile (1958)
Leopold-von-Buch-Plaque (1962)
Vetlesen Prize (1964)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pentti Eelis Eskola (8. ledna 1883 Honkilahti6. prosince 1964 Helsinky) byl finský geolog a mineralog. Původně studoval chemii a zkoumal chemické změny hornin, prosazoval koncept metamorfních facií.[1]

V roce 1914 obhájil dizertační práci o petrologii regionu Orijärvi. Od roku 1916 byl docentem a od roku 1924 profesorem Helsinské univerzity, v roce 1953 odešel do penze. Působil také v USA na Univerzitě Carnegieho–Mellonových.[2] V roce 1921 se stal členem Finské akademie věd, v roce 1940 Německé akademie věd Leopoldina a v roce 1951 Národní akademie věd Spojených států amerických. Byla mu udělena Penroseova medaile (1951), Wollastonova medaile (1958) a Vetlesenova cena (1964). Byl uznávaným popularizátorem vědy a Finové mu vypravili státní pohřeb.

Je po něm pojmenován eskolait, minerál obsahující oxid chromitý, který byl objeven ve finském Outokumpu.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]