Pentachlorbenzen
| Pentachlorbenzen | |
|---|---|
 | |
| Obecné | |
| Sumární vzorec | C₆HCl₅ |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 608-93-5 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 249,849 Da |
| Bezpečnost | |
 GHS02  GHS07  GHS09 Varování[1] | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pentachlorbenzen je chlorovaný aromatický uhlovodík, který se používal jako pesticid a zpomalovač hoření.
Chemické vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
Za běžných podmínek je pentachlorbenzen bílá nebo bezbarvá krystalická látka, rozpustná jen minimálně ve vodě (0,83 mg/l). Dobře se rozpouští v benzenu nebo chloroformu. Teplota tání pentachlorbenzenu činí 86 °C a teplota varu je 277 °C.
Použití a úniky do prostředí[editovat | editovat zdroj]
Používal se hlavně jako pesticid (fungicid) a jako zpomalovač hoření. Užíval se jako surovina pro výrobu dalšího pesticidu pentachlornitrobenzenu. V zemích EU se nyní pentachlorbenzen nevyrábí a jeho použití bylo v řadě zemí zakázáno.
Pentachlorbenzen se do prostředí dostává výhradně vlivem lidské činnosti, např. z papíren, chemiček (výroba trichlorethylenu), železáren, ropných rafinerií, skládek odpadů, čistíren odpadních vod, spaloven odpadů. Vzniká také jako produkt degradace jiných aromatických chlorovaných uhlovodíků jako jsou hexachlorbenzen nebo lindan.
Ekologická rizika[editovat | editovat zdroj]
Za přístupu vzduchu pentachlorbenzen podléhá biodegradaci - v povrchových vodách fotodegradaci (působením slunečního záření), ve vzduchu se rozkládá reakcí s hydroxylovým radikálem. Ale tento proces je poměrně pomalý, takže může být prouděním přenášen na dlouhé vzdálenosti. Bez přístupu vzduchu (např. v sedimentech, hlubších vrstvách půdy) je pentachlorbenzen perzistentní a může se zde proto kumulovat.
Pentachlorbenzen je toxický, pro vodní organismy dokonce vysoce toxický (LC50 pro ryby je rovna 250 µg/l). Má schopnost biokumulace - hromadí se v tukových tkáních zvláště ve vyšších článcích potravního řetězce (dravci, všežravci).
Zdravotní rizika[editovat | editovat zdroj]
Pentachlorbenzen vstupuje do těla kontaminovaným vzduchem, potravou nebo vodou. Poškozuje centrální nervový systém, játra a ledviny, předpokládá se jeho reprodukční toxicita. Jeho nebezpečnost zvyšuje schopnost bioakumulace.
Regulace[editovat | editovat zdroj]
V květnu 2009 bylo v Ženevě na 4. konferenci smluvních stran Stockholmské úmluvy rozhodnuto o zařazení pentachlorbenzenu na černou listinu úmluvy o perzistentních organických látkách.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Pentachlorobenzene. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Miroslav Šuta: Stockholmská úmluva: Tucet špinavců dostal 9 nových parťáků Archivováno 12. 5. 2009 na Wayback Machine., respekt.cz, 10.5.2009