Penízek modravý
 Penízek modravý | |
|---|---|
 Penízek modravý (Noccaea caerulescens) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | brukvotvaré (Brassicales) |
| Čeleď | brukvovité (Brassicaceae) |
| Rod | penízek (Noccaea) |
| Binomické jméno | |
| Noccaea caerulescens (J. Presl et C. Presl) F. K. Mey., 1973 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Penízek modravý (Noccaea caerulescens) je nevysoká, planě rostoucí rostlina vlhkých luk, pastvin a zahrad. Je jako většina druhů rodu penízek, nápadný svým plodenstvím tvořeným plochými, křídlatými šešulkami. Tento původní druh české přírody prošel několika změnami vědeckého jména, naposled po rozdělení širokého rodu Thlaspi, kdy byl přeřazen do rodu Noccaea.
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Evropský druh pochází z území od Velké Británie přes Francii a Španělsko do střední a jižní Evropy, roste nejvíce ve vyšších polohách Pyrenejí, Alp a Západních Karpat. Druhotně se rozšířil do Skandinávie a Pobaltí. V české krajině se vyskytuje na severu a severozápadě Čech (Krušné hory, Doupovské hory, České středohoří, Lužické hory, Jizerské hory) a vzácněji na severu Moravy (Moravskoslezské Beskydy[1][2][3]; hlášen však byl prakticky z celého území.[4]
Ekologie[editovat | editovat zdroj]
Vyrůstá na živinami bohatých, humózních půdách, které jsou vlhké a slabě kyselé. Vyskytuje se na podhorských loukách, pastvinách, v řídkých lesích a po jejich okrajích, na keřovitých stráních říčních údolí, v silničních příkopech i na železničních náspech. Často jej nacházíme mimo přirozených prostředích na lidmi ovlivňovaných stanovištích.[1][2][5][6]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Jednoletá nebo dvouletá, výjimečně až krátce vytrvala, sivě zelená a slabě ojíněná bylina s jednou nebo více jednoduchými lodyhami 20 až 35 cm vysokými. Z tenkého, vícehlavého kořene vyrůstají listové růžice a z plodných rostou vystoupavé nebo přímé, lysé, v průřezu oblé lodyhy. Růžice tvoří řapíkaté listy s celistvými čepelemi eliptického nebo vejčitého tvaru. Střídavé lodyžní listy podobného vzhledu jsou přisedlé, špičatými oušky lodyhu objímají a po obvodě jsou celokrajné nebo řídce vykrajované. Plodné růžice vytrvávají i v době kvetení a plodů, sterilní usychají.
Na vrcholu lodyhy bývá 25 až 80 bělavých nebo fialově naběhlých, šikmo odstálých květů seskupených do jednoduchého hroznovitého květenství bez listenů. Drobné, většinou čtyřčetné květy mají 1,5 mm dlouhé kališní lístky s bílým blanitým lemem a 3 mm dlouhé korunní lístky bíle nebo světle fialově zbarvené. V květu je ve dvou kruzích šest tyčinek (čtyři vnitřní jsou delší) a na nitkách mají prašníky, jež jsou během kvetení bělavé a po vypylení tmavě fialové. Čtyři nektaria jsou po obou stranách vnějších tyčinek. Ze dvou plodolistů srostlý pestík má slabě dvoulaločnou bliznu. Rostliny kvetou v dubnu a květnu, opylovány jsou anemogamicky.
Zrající plodenství se postupně prodlužuje a stává se stejně dlouhým nebo delším než olistěná část lodyhy. Plody jsou obvejčitě klínovité, na stopkách vodorovně odstávající křídlaté šešulky asi 7 mm dlouhé. Křídla jsou v horní části tupě zašpičatělá, užší než pouzdro a k bázi zúžená, na vrcholu plodu vytvářejí zřetelný výkrojek, který není delší než drobná vytrvalá čnělka. V pouzdře bývá čtyři až šest, asi 1,5 mm velkých semen, která jsou hladká, rezavě žlutá až rezavě hnědá, nemají endosperm a ve vlhku osemení slizovatí.[1][2][5][6][7]
Význam[editovat | editovat zdroj]
Penízek modravý je pro českou krajinu bez ekonomického významu. Jeho perspektivní význam může spočívat ve schopnosti akumulovat z půdy těžké kovy. Jímá kořeny ze zamořené půdy hlavně kadmium a zinek, které ukládá do lodyh i listů a tím může být nápomocný k dekontaminaci půdy.[2][8]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c KRÁSA, Petr. BOTANY.cz: Penízek modravý [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 18.07.2007 [cit. 2017-09-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c d RYBKA, Vlastík. Vlhké louky. Ilustrace Radka Josková Jedličková. Praha: Ottovo nakladatelství, 2014. 550 s. ISBN 978-80-7451-441-8. Kapitola Penízek modravý, s. 86–87.
- ↑ US National Plant Germplasm System: Noccaea caerulescens [online]. United States Department of Agriculture, Beltsville, MD, USA [cit. 2017-09-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Noccaea caerulescens – penízek modravý • Pladias: Databáze české flóry a vegetace. pladias.cz [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné online.
- ↑ a b HEJNÝ, Slavomír; SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 3. Praha: Academia, 1992. 542 s. ISBN 80-200-1090-4. Kapitola Penízek modravý, s. 174–176.
- ↑ a b HRONEŠ, Michal. Natura Bohemica: Penízek modravý [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 06.04.2015 [cit. 2017-09-08]. Dostupné online.
- ↑ GOLIAŠOVÁ, Kornélia; ŠÍPOŠOVÁ, Helena. Flóra Slovenska V/4: Peniažtek modrastý [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2002 [cit. 2017-09-08]. S. 603–605. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-09. ISBN 80-224-0710-0. (slovensky)
- ↑ ZEMANOVÁ, V.; PAVLÍK, M.; PAVLÍKOVÁ, D. et al. The changes of contents of selected free amino acids associated with cadmium stress in Noccaea caerulescens .... S. 417–422. Plant, Soil and Environment [online]. Česká akademie zemědělských věd, Praha, 2013 [cit. 08.09.2017]. Roč. 59, čís. 9, s. 417–422. Dostupné online. ISSN 1805-9358. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu penízek modravý na Wikimedia Commons 
Taxon Noccaea caerulescens ve Wikidruzích- Botanický ústav AV ČR – rozšíření penízku modravého v ČR
