Pedro Lascuráin
| Pedro Lascuráin | |
|---|---|
 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Progressive Constitutionalist Party |
| Rodné jméno | Pedro José Domingo de la Calzada Manuel María Lascuráin Paredes |
| Narození | 8. května 1856 Ciudad de México |
| Úmrtí | 21. července 1952 (ve věku 96 let) Ciudad de México |
| Alma mater | Faculty of Law, National Autonomous University of Mexico Mexická národní autonomní univerzita |
| Profese | politik, diplomat a advokát |
| Commons | Pedro Lascuráin |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pedro José Domingo de la Calzada Manuel María Lascuráin Paredes (8. května 1856 Ciudad de México – 21. července 1952 tamtéž) byl mexický politik a právník.
Narodil se na předměstí mexického hlavního města Colonia Roma jako čtvrtý ze sedmi dětí zámožné obchodnické rodiny baskického původu. Z matčiny strany byl vnukem Mariana Paredese, prezidenta Mexika v letech 1845 až 1846. Vyrůstal v silně katolickém prostředí a navštěvoval církevní školu. V roce 1880 absolvoval studium teorie práva na vysoké škole Escuela Nacional de Jurisprudencia. Byl advokátem a magistrátním úředníkem, úspěšně obchodoval s realitami a zasedal ve správní radě školy Colegio de las Vizcaínas. V roce 1910 zastával krátce úřad starosty Ciudad de México. Po svržení diktatury Porfiria Díaze jmenoval Francisco Madero Lascuráina mexickým ministrem zahraničí.[1]
V únoru roku 1913 proběhl státní převrat nazvaný La decena trágica (deset tragických dní), v němž generál Victoriano Huerta svrhl Maderovu liberální vládu. Madero a viceprezident José María Pino Suárez byli obklíčeni v Národním paláci a pod hrozbou fyzické likvidace oznámili odstoupení ze svých funkcí. Podle mexické ústavy z roku 1857 měl v případě rezignace prezidenta, viceprezidenta i generálního prokurátora nastoupit na jejich místo ministr zahraničí a po něm byl na řadě ministr vnitra.[2] Aby učinil liteře zákona zadost, dosadil Huerta 19. února 1913 odpoledne na necelou hodinu do funkce prezidenta Pedra Lascuráina, který ho jmenoval ministrem vnitra a pak sám odstoupil, aby mu uvolnil místo. Lascuráin je tak uveden v Guinnessově knize rekordů jako člověk, který strávil nejkratší čas ve funkci hlavy suverénního státu (přesná doba není známa, různé zdroje ji uvádějí od patnácti do padesáti šesti minut).[3]
Lascuráin odmítl pracovat pro novou vládu a odešel z politiky. Přesto byl po odstranění Huertova režimu v červenci 1914 obviňován ze spoluúčasti na převratu a raději na pět let odešel s rodinou do exilu do New Yorku. Po návratu do Mexika vedl soukromou právnickou školu Escuela Libre de Derecho, působil také v mexické advokátní komoře a publikoval odborné práce. Dožil se 96 let a ve své době byl nejstarší žijící bývalou hlavou státu. Spolu s manželkou Maríou je pohřben v Panteón Francés v Ciudad de México.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Minutos que cambiaron la historia: Pedro Lascurain y la Decena Trágica. Revista BiCentenario [online]. [cit. 2025-10-16]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Pedro Lascuráin: The Man Who Was Mexico's President for Only 45 Minutes. Mental Floss [online]. 2020-11-17 [cit. 2025-10-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Shortest presidency [online]. Guinness World Records [cit. 2025-10-16]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pedro Lascuráin na Wikimedia Commons - Busca Biografías
