Pchi-pcha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nástroj Pchi-pcha z konce 16. století

Pchi-pcha (čínsky: 琵琶; pchin-jin: pípá) je tradiční čínský strunný nástroj, vycházející z loutny. V Číně se na něj hraje už přes dva tisíce let a předpokládá se, že je původní, na jeho základě vznikly např. japonská biwa, vietnamská đàn tỳ bà a korejská bipa (jako jediná se už nepoužívá).

Název[editovat | editovat zdroj]

Skládá se ze dvou čínských slabik, každá znamená jeden ze způsobů hry: pi, 琵, znamená pohyb prstů po strunách směrem dolů, pa, 琶 – směrem nahoru.

Konstrukce, ladění a technika hry[editovat | editovat zdroj]

Tělo nástroje má hruškovitý tvar bez rezonančních otvorů. K němu je připevněn krátký krk se zubovitými pražci a čtyřmi kobylkami pro struny. Většinou je pchi-pcha dlouhá kolem 1 metru a široká kolem 35 centimetrů.

Drží se svisle, staví se na koleno. Na struny se hraje trsátky, připevněnými na prstech, někteří hráči hrají speciálně upravenými nehty.

Pchi-pcha má čtyři kovové, nylonové nebo hedvábné struny, laděné většinou A – d – e – a, rozsah nástroje je A – a2. Starší pipy měly více strun.

Pchi-pcha je součástí jak tradičních komorních, tak i moderních symfonických orchestrů, uplatňuje se též jako vynikající sólový nástroj. Vyrábějí se i elektricky zesílené pipy, používané čínskými rockovými muzikanty.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]