Pavlovské vrchy

Pavlovské vrchy
	Pavlovské vrchy, pohled od západu
Nejvyšší bod	549 m n. m. (Děvín)
Nadřazená jednotka	Mikulovská vrchovina
Sousední; jednotky	Milovická pahorkatina
Světadíl	Evropa
Stát	Česká republika; Rakousko
Horniny	vápenec
Souřadnice	48°52′2″ s. š., 16°39′9″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	IXA-1A
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavlovské vrchy (hovorově Pálava, oba názvy odvozeny od obce Pavlov, něm. Pollauer Berge) jsou vápencovým pohořím, které se táhne na samém jihu Moravy od ohbí Dyje dvacet kilometrů na jih okolo Mikulova až ke státním hranicím s Rakouskem. Přestože nedosahují velké absolutní výšky (Děvín 549 m n. m.), vystupují monumentálně nad okolní nížinu a tvoří přírodní dominantu jihu Moravy.

Vápenec, ze kterého se hřeben skládá, vznikl v druhohorním moři a byl vyzvednut do výše až 549 m n. m. (Děvín, nejvyšší hora Pálavy) alpínským vrásněním. Díky zachovalosti původní krajiny se v oblasti vyskytuje množství velmi vzácných živočichů a rostlin. Proto jsou vrchy součástí CHKO Pálava, která je severozápadní částí Biosférické rezervace Dolní Morava UNESCO.

Oblast je nepřetržitě obývána po desítky tisíc let, o čemž svědčí mnoho archeologických nálezů (lovci mamutů, hradiště, především v Dolních Věstonicích). Na území Pavlovských vrchů se nachází několik přírodních rezervací ochraňujících zdejší velmi cenné území. Na dvou výšinách se tyčí středověké hradní zříceniny (Děvičky a Sirotčí hrádek), na jižním úbočí se rozkládá malebné historické město Mikulov.

Geomorfologie

Pavlovské vrchy leží v nejzápadnější části Karpat a skládají se z těchto částí (řazeno od severu na jih):

masiv Děvín, na jehož vrcholu se nachází vysílač, na jeho nižším vrcholu pak hrad Děvičky;
Soutěska, která odděluje Děvín od Kotle;
masiv Kotel, který zahrnuje vrcholy Obora se zříceninou Nového hradu a Pálava;
Stolová hora, na jejíž nižším vrcholu se nachází Sirotčí hrádek
Kočičí skála a Kočičí kámen
Turold - vrch na severním předměstí Mikulova, pod horou se nachází jediná veřejnosti přístupná jeskyně v této oblasti - Na Turoldu;
Svatý kopeček východně nad Mikulovem, poutní místo;
Šibeničník