Pavla Vykopalová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pavla Vykopalová
Pavla Vykopalova 2013.jpg
Základní informace
Narození 23. března 1972 (47 let)
Praha, Československo
Nástroje hlas
Hlasový obor soprán
Web www.vykopalova.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavla Vykopalová (* 23. března 1972, Praha)[1] je česká operní pěvkyně, jedna z nejobsazovanějších[2] českých sopranistek současnosti.

Vystudovala zpěv na Státní konzervatoři v Praze, studium ukončila v roce 1993. Nejprve byla členkou Pražského filharmonického sboru, sólovou kariéru zahájila jako mezzosoprán pod pedagogickým vedením Lenky Šmídové a od roku 1997 prof. Jiřího Kotouče. V roce 2006 přešla na soprán, v soukromých hodinách pokračuje u prof. Marie Urbanové. Má ve svém repertoáru operní role od baroka až do 20. století, kromě opery se věnuje také oratorní, kantátové i písňové literatuře včetně současné tvorby.

Angažmá[editovat | editovat zdroj]

V průběhu studia na konzervatoři vystupovala v představeních Opery Mozart, po absolvování konzervatoře jí bylo nabídnuto angažmá v operním souboru Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni (1998). Od ledna 2009 je členkou Národního divadla Brno, zároveň vystupuje jako stálý host opery Národního divadla v Praze (od roku 1999) a Státní opery Praha. V roce 2003 vystoupila v Théâtre du Châtelet v Paříži (role Karolky - Janáček: Její pastorkyňa). V letech 2011-12 ztvárnila v tomtéž díle titulní roli Jenůfy v koprodukci tří francouzských operních domů - Rennes, Limoges a Reims.

Sopránové role[editovat | editovat zdroj]

Národní divadlo Praha

Státní opera Praha

Národní divadlo Brno

Ostatní operní produkce

Oratorní a kantátový repertoár

  • A. Scarlatti: Stabat Mater
  • Zelenka: Missa Dei Filii
  • F. X. Brixi: Missa pastoralis
  • Vaňhal: Stabat Mater
  • Mozart: Velká mše c moll
  • Mozart: Exultate, jubilate, KV 166
  • Mozart: Requiem
  • Dvořák: Stabat Mater
  • Dvořák: Svatební košile
  • Dvořák: Svatá Ludmila
  • Dvořák: Mše D dur
  • Dvořák: Requiem
  • Dvořák: Te Deum
  • Fauré: Requiem
  • Bernstein: Symfonie č. 3 – Kaddish

Písňové cykly

  • Dvořák: Písně milostné, op.83
  • Wiedermann: Zpěvy duchovní
  • Martinů: Nový Špalíček, H 288
  • Ravel: Shéhérazade
  • Šostakovič: Ze židovské poezie, op.79
  • Pololáník: Velikonoční cesta

Dřívější mezzosopránové role[editovat | editovat zdroj]

  • Dido (Purcell: Dido a Aeneas - Divadlo J.K.Tyla v Plzni)
  • Ruggiero (Händel: Alcina - koncertní provedení v rámci cyklu FOK)
  • Bertarido (Händel: Rodelinda - koncertní provedení v rámci cyklu FOK)
  • Rinaldo (Händel: Rinaldo - koncertní provedení v rámci cyklu FOK)
  • Elisa (Bononcini: Astarto - koncertní provedení v rámci cyklu FOK)
  • Vénus (Saint-Saëns: Hélène - koncertní provedení ve Státní opeře Praha)
  • Alcina (Vivaldi: Orlando furioso - Státní opera Praha)
  • Princ Orlofsky (Strauss: Netopýr - Státní opera Praha)
  • Fenena (Verdi: Nabucco - Státní opera Praha)
  • Mercedes (Bizet: Carmen - Státní opera Praha)
  • Béatrice (Berlioz: Béatrice et Bénédict - Státní opera Praha)
  • Druhá dáma (Mozart: Kouzelná flétna - Státní opera Praha; Národní divadlo v Praze)
  • Druhá žínka (Dvořák: Rusalka - Státní opera Praha; Národní divadlo v Praze)
  • Dorabella (Mozart: Così fan tutte - Opera Mozart; Státní opera Praha; Národní divadlo v Praze)
  • Pastýř (Puccini: Tosca - Národní divadlo v Praze)
  • Záviš (Smetana: Čertova stěna - Národní divadlo v Praze)
  • Cherubín (Mozart: Figarova svatba - Národní divadlo v Praze)
  • Minerva (Rameau: Castor et Pollux - Národní divadlo v Praze)
  • Karolka (Janáček: Její pastorkyňa - Národní divadlo v Praze; Théâtre du Châtelet, Paris)

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • Za roli Mařenky v Havelkově inscenaci Prodané nevěsty v ND Brno byla nominována na Cenu Thálie 2006.
  • Za roli Míly v Janáčkově opeře Osud v ND Brno byla nominována na Cenu Thálie 2012.
  • Dne 25. března 2017 obdržela Cenu Thálie 2016 za titulní roli v Janáčkově opeře Káťa Kabanová v ND Brno.[3]

Nahrávky[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FRANKOVÁ, Jana. Vykopalová, Pavla [online]. Ceskyhudebnislovnik.cz, rev. 2008-07-17 [cit. 2013-07-17]. Dostupné online. 
  2. Pavla Vykopalová: Kalhotkové role mně začaly vadit Archivováno 27. 12. 2013 na Wayback Machine, operaplus.cz
  3. ČTK. Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v činohře získala Vránová. České noviny.cz [online]. 2017-03-25, rev. 2017-03-25 [cit. 2017-03-25]. Dostupné online. Ve webovém archivu [1]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]