Pavel Juráček
| Pavel Juráček | |
|---|---|
| Narození | 2. srpna 1935 Příbram  Československo |
| Úmrtí | 20. května 1989 (ve věku 53 let) Praha Československo |
| Povolání | scenárista, filmový režisér, dramaturg, režisér, redaktor, prozaik a filmový scenárista |
| Ocenění | Medaile Za zásluhy _BAR.svg){kind=small} I. stupeň, in memoriam (2002), udělena prezidentem Václavem Havlem |
| Choť | 1. Veronika Jandová
2. Hana Ťukalová 3. Daňa Horáková |
| Děti | Judita Juráčková Marek Juráček |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Pavel Juráček (2. srpna 1935 Příbram – 20. května 1989 Praha) byl český filmový režisér, scenárista a producent, výrazný představitel české nové vlny 60. let. Byl signatářem Charty 77.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se roku 1935 v Příbrami. V letech 1953–1956 studoval žurnalistiku a češtinu na tehdejší Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, pověst „hýřila“ a bohéma však vedla k jeho vyloučení. Poté, v roce 1957, byl přijat ke studiu dramaturgie na FAMU (do roku 1961); dramaturgii studoval u profesora Františka Daniela a současně se už podílel na některých námětech či scénářích včetně Stropu Věry Chytilové. Úředně školu nedokončil, nastoupil do Filmového studia Barrandov, kde v letech 1962–1970 zastával funkci dramaturga. Natočil dva samostatné autorské filmy Každý mladý muž a Případ pro začínajícího kata, spolupracoval na snímcích Hynka Bočana, Karla Zemana či Jana Schmidta. V letech 1969–1970 vedl ve Filmovém studiu Barrandov producentské centrum (Skřivánci na niti, Ovoce stromů rajských jíme, Případ pro začínajícího kata). Na počátku 70. let byl propuštěn z Barrandova poté, co na rozdíl od svých kolegů odmítl souhlasit se sovětskou okupací. Po podpisu Charty 77 byl vyslýchán StB a nakonec donucen k odchodu za prací do SRN (1977–1983). Mezi českými a slovenskými filmovými režiséry byl jediný, kdo Chartu 77 podepsal. Ani v SRN, ani po návratu domů se mu však už na dřívější práci nepodařilo navázat. V květnu 1989 zemřel na rakovinu.
V roce 2020 vyšla v nakladatelství Torst vzpomínková kniha Dani Horákové O Pavlovi[1], která se v prestižní anketě Lidových novin stala Knihou roku. Kniha však obsahuje faktografické nepřesnosti.[2]
Filmy[editovat | editovat zdroj]
- Postava k podpírání (1963)
- Každý mladý muž (1965)
- Případ pro začínajícího kata (1969)
Stal se jedním z výrazných představitelů československé nové filmové vlny, a to zejména třemi autorskými filmy: Postava k podpírání (1963, spolu s Janem Schmidtem), Každý mladý muž (1965) a Případ pro začínajícího kata (1969).
Filmografie[editovat | editovat zdroj]
- 1959 Auto bez domova – (školní film FAMU), námět a scénář: Pavel Juráček, Jan Schmidt, režie: Jan Schmidt
- 1960 Hlídač dynamitu – (školní film FAMU), námět: povídka Jana Drdy, scénář: Pavel Juráček, režie: Zdenek Sirový
- 1961 Černobílá Sylva – (absolventský film FAMU), námět a scénář: Pavel Juráček, režie: Jan Schmidt
- 1963 Ikarie XB 1 – scénář: Pavel Juráček, Jindřich Polák podle románu Stanisława Lema, režie: Jindřich Polák
- Postava k podpírání – námět: Pavel Juráček, literární scénář: Pavel Juráček, Jan Schmidt. Film byl v roce 1964 oceněn Velkou cenou filmového festivalu v Oberhausenu.
- 1964 Bláznova kronika – námět a scénář: Karel Zeman, Pavel Juráček, režie: Karel Zeman
- 1965 Nikdo se nebude smát – námět: povídka Milana Kundery, scénář: Pavel Juráček, Hynek Bočan, režie: Hynek Bočan
- Každý mladý muž – námět, scénář, režie: Pavel Juráček. Za tento film byla udělena Pavlu Juráčkovi Výroční cena Víta Nejedlého za rok 1966.
- 1966 Konec srpna v hotelu Ozon – námět: Pavel Juráček, scénář: Pavel Juráček, Jan Schmidt, režie: Jan Schmidt
- Sedmikrásky – námět: Pavel Juráček, Věra Chytilová, scénář: Ester Krumbachová, Věra Chytilová, režie: Věra Chytilová
- Kinoautomat - člověk a jeho dům – námět a scénář: Miroslav Horníček, Ján Roháč, Radúz Činčera, Pavel Juráček, Vladimír Svitáček, režie: J. Roháč, R. Činčera, P. Juráček, V. Svitáček.
- 1969 Případ pro začínajícího kata – námět: knihy Jonathana Swifta Gulliverovy cesty k rozličným dalekým národům světa a Cesty do Laputy a Balnibari, scénář a režie: Pavel Juráček
Knihy[editovat | editovat zdroj]
- Deníky Pavla Juráčka z let 1959–1974 vydal knižně Národní filmový archiv v roce 2003. Rozsáhlé zápisky (1078 stran) z původního listinného materiálu připravil k tisku Jan Lukeš. Přitom se jedná o výběr z Deníků.
- Postava k podpírání – kniha vydaná v roce 2001 je průřezem literární a filmovou tvorbou Pavla Juráčka. Obsahuje básně, povídky, realizované scénáře (Postava k podpírání, Případ pro začínajícího kata) a další texty, například filmovou povídku Golem, inspirovanou stejnojmenným románem Gustava Meyrinka. (Vydalo nakladatelství Havran Praha./Sestavil Miloš Fikejz)
- Dvanáct osudů dvou staletí Mezi dalšími jedenácti osobnostmi poprvé rozvedeny i životní osudy Pavla Juráčka. Autor Josef Fryš, bohatá fotografická dokumentace, Příbram 2006.
- Prostřednictvím kočky. /texty z let 1951–1958/ Výbor z povídek a deníkových záznamů. Vydala Knihovna Václava Havla v roce 2014. První svazek Díla Pavla Juráčka.
- Situace vlka. /western 1971–1982/ Filmová povídka, literární scénář, rozhlasová hra a další texty na motivy povídky Jacka Londona Neočekávané. Vydala Knihovna Václava Havla v roce 2015. Desátý svazek Díla Pavla Juráčka.
- Postava k podpírání. /groteska 1962–1963/ Scénář unikátního "kafkovského" středometrážního filmu Pavla Juráčka z r. 1963. Vydala Knihovna Václava Havla v roce 2016. Čtvrtý svazek Díla Pavla Juráčka.
- Deník I. 1948–1956 (Torst, 2017) připravila k vydání, jmenný rejstřík a ediční poznámka Marie Kratochvílová, 1.024 s.
- Deník II. 1956–1959 (Torst, 2017) připravila k vydání, redigovala, jmenný rejstřík a ediční poznámka Marie Kratochvílová, 808 s.
- Deník III. 1959–1974 (Torst, 2018) připravila k vydání, jmenný rejstřík, rejstřík filmů a ediční poznámka Marie Kratochvílová, 1.096 s.
- Deník IV. 1974–1989 (Torst, 2021) uspořádala, k vydání připravila a edičně komentovala Marie Kratochvílová, 1.236 s.
- HORÁKOVÁ, Daňa. O Pavlovi. 1. vyd. Praha: Torst, 2020. 488 s. ISBN 978-80-7215-592-7.
- FRYŠ Josef, Pavel Juráček - Černé svědomí moci. Petr Prášil - BARON, 2023, 256 s. ISBN 978-80-88121-82-4.
Filmy o Pavlu Juráčkovi[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ HORÁKOVÁ, Daňa. O Pavlovi. 1. vyd. Praha: Torst, 2020. 488 s. ISBN 978-80-7215-592-7.
- ↑ VORÁČ, Jiří. Trochu moc faktických chyb na to, že se Horákové vzpomínky na Pavla Juráčka staly Knihou roku. Deník N [online]. 2020-12-19 [cit. 2020-12-19]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Daňa Horáková. O Pavlovi. Torst, 2020, ISBN 978-80-7215-592-7.
- FRYŠ Josef, Pavel Juráček - Černé svědomí moci. Petr Prášil - BARON, 2023, 256 s. ISBN 978-80-88121-82-4.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavel Juráček na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Pavel Juráček
- Pavel Juráček v Česko-Slovenské filmové databázi
- Pavel Juráček v Internet Movie Database (anglicky)
- Pavel Juráček na Kinoboxu
