Paul Biya

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Paul Biya
Paul Biya (2014)
Paul Biya (2014)

2. prezident Kamerunu
Úřadující
Ve funkci od:
6. listopadu 1982
Předchůdce Ahmadou Ahidjo

1. předseda vlády Kamerunu
Ve funkci:
30. června 1975 – 6. listopadu 1982
Prezident Ahmadou Ahidjo
Předchůdce nikdo, funkce nově vytvořena
Nástupce Bello Bouba Maigari
Stranická příslušnost
Členství Kamerunské lidové demokratické hnutí

Narození 13. února 1933 (86 let)
Mvomeka'a
Choť Chantal Biya
Jeanne-Irène Biya
Alma mater École Nationale d'Administration
Institut d'études politiques de Paris
Profese politik
Ocenění Řád za chrabrost
Řád za zásluhy
velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo
Collar of the Order of Pope Pius IX
Řád za zásluhy
… více na Wikidatech
Webová stránka www.prc.cm
Commons Paul Biya
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Paul Biya (* 13. ledna 1933 Mvomeka'a, Kamerun) je kamerunský politik, od roku 1982 prezidentem Kamerunu.

Narodil se ve vesnici Mvomeka'a. Studoval ve Francii na Sorbonně a Sciences Po. V roce 1975 se stal premierem Kamerunu. Dne 6. listopadu 1982 se stal po odstupivším Ahmadou Ahidjo prezidentem. Od neúspěšného pokusu o státní převrat předchozího prezidenta v roce 1984 vládne autoritářsky. V roce 1991 po masivních protestech však musel ustoupit a vypsal svobodné volby. V následujícím roce ho ve volbách porazil John Fru Ndi. Biya se však díky různým politickým intrikám udržel u moci. Další volby v roce 1997 byla většinou politických stran bojkotována. V roce 2004 se nechal novým hlasováním zvolit v prezidentském úřadě na dalších sedm let. V prezidentských volbách v říjnu 2011 si zajistil po šesté úřad prezidenta. Při volbách získal 77,9% odevzdaných hlasů. Jeho nejbližší soupeř John Fru Ndi si zajistil pouze 10% odevzdaných hlasů.[1] Po zvolení ve svém projevu slíbil růst ekonomiky a vytváření nových pracovních míst s programem veřejných prací, které "transformují naši zemi do obrovského staveniště".[2] Dne 3. listopadu 2011 složil přísahu prezidenta na další funkční období.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Stát Stuha Název Datum udělení
FrancieFrancie Francie Legion Honneur GC ribbon.svg velkokříž Řádu čestné legie
ItálieItálie Itálie ITA OMRI 2001 GC-GCord BAR.svg velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku[3] 2016, 11. března
NěmeckoNěmecko Německo GER Bundesverdienstkreuz 9 Sond des Grosskreuzes.svg velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo
NigérieNigérie Nigérie Ord.Rep.Nigeria.png velkokomtur Řádu federální republiky
SenegalSenegal Senegal Order of Merit - Grand Cross (Senegal) - ribbon bar.png velkokříž Řádu za zásluhy
Spojené královstvíSpojené království Spojené království UK Order St-Michael St-George ribbon.svg čestný rytíř velkokříže Řádu svatého Michala a svatého Jiří[4]
VatikánVatikán Vatikán VA Ordine Piano BAR.svg velkokříž s rytířem Řádu Pia IX. 1986, 30. října

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Cameroonian president wins vote, extending 29-year-rule". CNN. 22 říjen 2010. Citováno 4. listopadu 2011. (anglicky)
  2. Cameroon's Biya promises youth jobs after poll win. Reuters. 25 října 2011. Citováno 4 listopu 2011. (anglicky)
  3. Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-08-29]. Dostupné online. 
  4. BRITISH HONOURS AND ORDERS OF CHIVALRY HELD BY OVERSEAS HEADS OF STATE (Hansard, 14 March 1989). api.parliament.uk [online]. [cit. 2019-08-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]