Patriarcha Západu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
„Západní patriarchát“ přesměrovává sem. O církevním útvaru viz Latinská církev.
Byzantská ikona papeže Lva I. (400–461), prvního papeže, který byl jmenován patriarchou Západu

Patriarcha Západu (latinsky Patriarcha Occidentis), jakožto představitele patriarchátu římského, byl v letech 450 až 2006 několikrát jedním z oficiálních titulů římského biskupa jako patriarchy a nejvyšší autority latinské církve. Počínaje vydáním Annuario Pontificio v roce 2006 se již tento titul mezi oficiálními neobjevuje.[1][2][3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vznik definice patriarchy Západu je spojen s rozpadem starověkého systému založeného na třech apoštolských centrech Římě, Antiochii (obě založil svatý Petr) a Alexandrii (založil svatý Marek, Petrův žák) a se vznikem nové pentarchie, a to navzdory papežskému odporu, s prvním konstantinopolským koncilem v roce 381 a chalcedonským koncilem v roce 451,[4] který vedl k povýšení konstantinopolského a jeruzalémského patriarchátu.[5][6] V tomto systému spadaly ostatní čtyři patriarcháty s výjimkou Říma pod Byzantskou říši a začaly odpovídat územně přesně vymezeným celkům. Řím se naproti tomu stal sídlem s pravomocí nad územím Západořímské říše.

V roce 450 byzantský císař Theodosius II. adresoval papeži Lvu I. dopis, v němž ho výslovně zmínil jako patriarchu Západu (jde o první zmínku o papeži v této funkci). Poté, co se Západořímská říše v roce 476 zhroutila a Justinián I. rozšířil východní legislativu na Řím pragmatickou sankcí z roku 554,[7] byl plně uveden v život císařský církevní systém pentarchie. V roce 642, kdy byzantští císaři vnucovali papežům podporu miafyzitismu, papež Theodor I. poprvé formálně přijal titul patriarchy Západu.[8][9][10][11]

Zřeknutí se práva[editovat | editovat zdroj]

Dne 22. března 2006 vydal Vatikán prohlášení, v němž vysvětlil vypuštění titulu z Annuario Pontificio tím, že vyjadřuje „historickou a teologickou skutečnost“ a že je „užitečný pro ekumenický dialog“. Vatikán uvedl, že titul patriarcha Západu symbolizuje zvláštní vztah papeže k latinské církvi a jeho jurisdikci nad ní – a že vypuštění titulu v žádném případě nesymbolizuje změnu tohoto vztahu ani nenarušuje vztah mezi Svatým stolcem a východními církvemi, jak byl slavnostně vyhlášen Druhým vatikánským koncilem.[12]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Patriarch of the West na anglické Wikipedii.

  1. ACCATTOLI, Luigi. Il Papa non è più «Patriarca dell'Occidente [online]. Corriere della Sera, 2006-03-01 [cit. 2023-04-28]. Dostupné online. (italština) 
  2. GARUTI, Adriano. Il papa patriarca d'Occidente? Studio storico dottrinale. Bologna: Edizioni Francescane, 1990. (italština) 
  3. RATZINGER, Joseph. Il nuovo popolo di Dio. Brescia: Editrice Quriniana (italština) 
  4. Quinisext Council [online]. Encyclopædia Britannica, rev. 2010-02-14 [cit. 2023-04-28]. Dostupné online. (angličtina)  „Západní církev a papež nebyli na koncilu zastoupeni. Justinián II. však chtěl, aby papež i východní biskupové podepsali kánony. Papež Sergius I. (687–701) odmítl kánony podepsat a západní církev je nikdy plně nepřijala.“
  5. GEANAKOPLOS, Deno John. Byzantium: Church, Society, and Civilization Seen Through Contemporary Eyes. [s.l.]: University of Chicago Press, 1984. Dostupné online. S. 203. (angličtina) 
  6. VLASTO, A. P. The Entry of the Slavs into Christendom. [s.l.]: Cambridge University Press, 1970. Dostupné online. S. 308. (angličtina) 
  7. HALDON, J. F. Byzantium in the seventh century. Cambridge: [s.n.], 2003. S. 17–19. (angličtina) 
  8. MEYENDORFF, John. Byzantine Theology: Historical Trends and Doctrinal Themes. 2. revidované. vyd. New York: Fordham University Press, 1983. Dostupné online. ISBN 9780823209675. (angličtina) 
  9. MEYENDORFF, John. Imperial unity and Christian divisions: The Church 450–680 A.D. The Church in history. Svazek 2. Crestwood, NY: St. Vladimir's Seminary Press, 1989. Dostupné online. ISBN 9780881410563. (angličtina) 
  10. OSTROGORSKIJ, Georgij Aleksandrovič. History of the Byzantine State. Oxford: Basil Blackwell, 1956. Dostupné online. (angličtina) 
  11. ALLEN, Pauline. Sophronius of Jerusalem and Seventh Century Heresy. [s.l.]: Oxford University Press, 2009. (angličtina) 
  12. Press release regarding the suppression of the title „Patriarch of the West“ in the „Annuario Pontificio“ [online]. Pontifical Council for the Commission of Christian Unity, 2006, rev. 2022-05-29 [cit. 2023-04-28]. Dostupné online. (angličtina) 

Související články[editovat | editovat zdroj]