Pastýřský měsíc

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dva jasné body pohybující se kolem prstence uprostřed snímku
Měsíce Pandora (vlevo) a Prometheus (vpravo), mezi nimi Saturnův prstenec F

Pastýřský měsíc je menší přírodní satelit, který obíhá kolem planet a zároveň čistí mezeru v materiálu planetárních prstenců nebo udržuje částice uvnitř prstenců.

Jeho pojmenování ukazuje na pastevce, kteří zahánějí ovce zpět do stáda.[1]

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Pastýřské měsíce zachycují díky svému gravitačnímu působení částice uniklé z prstenců a nasměrují je zpět pomocí tzv. orbitální rezonance. To způsobuje mezery v soustavě prstenců, z nichž je nejnápadnější Cassiniho dělení u Saturnu, a další nepravidelnosti prstenců jako skvrny a příčné pásy.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Pastýřské měsíce jsou známy u všech planet Sluneční soustavy, které mají prstence: u Jupiteru, Saturnu a Uranu je známo vždy více těchto měsíců, u Neptunu se tyto měsíce předpokládají. Největší z potvrzených pastýřských měsíců je Janus u Saturnu, který má průměr necelých 100 km.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MARTINEK, František. Nové informace o Saturnových prstencích. astro.cz [online]. Česká astronomická společnost, 7. 9. 2005 [cit. 8.3.2022]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]