Pasquale Cafaro

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pasquale Cafaro
Portrét skladatele (Museo Internazionale e Biblioteca della Musica, Bologna)
Portrét skladatele (Museo Internazionale e Biblioteca della Musica, Bologna)
Základní informace
Jinak zvaný Caffaro
Přezdívka Cafariello
Narození 8. února 1715
San Pietro in Galatina, Itálie
Původ italský
Úmrtí 25. října 1787 (ve věku 72 let)
Neapol
Povolání italský hudební skladatel a pedagog
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pasquale Cafaro (také Caffaro či Cafariello, 8. února 1715 San Pietro in Galatina, Itálie25. října 1787 Neapol) byl italský hudební skladatel a pedagog.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v San Pietro in Galatina (dnes Galatina). V prosinci 1735 byl přijat na Conservatorio della Piety dei Turchini v Neapoli, kde byli jeho učiteli Nicola Fago a Leonardo Leo.

Jako skladatel debutoval v roce 1745 oratoriem Il figliuol prodigo ravveduto (Pokání marnotratného syna). 11. července 1759 byl jmenován druhým kapelníkem konzervatoře. V této funkci setrval až do roku 1781 a ještě poté mu zůstal titul mimořádného kapelníka. Mezi jeho žáky byli např.: Giacomo Tritto, Honoré Langlé, Francesco Giuseppe Bianchi a Angelo Tarchi.

25. srpna 1768 jej král Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský jmenoval mimořádným královským kapelníkem a současně se stal učitelem zpěvu a hry na ceebalo královny Marie Karolíny. V roce 1771, po smrti skladatele Giuseppe de Majo, se stal prvním kapelníkem jak na konzervatoři, tak i v královské kapli. Od této chvíle zcela přestal komponovat scénickou hudbu a věnoval se pouze chrámové a komorní hudbě. Bez ohledu na tuto skutečnost byl jmenován konzultantem královských divadel (na tomto místě vystřídal Johanna Christiana Bacha) a stanul i v čele divadla San Carlo.

Postavení dvorního skladatele jej nutilo pobývat v královských rezidencích Portici, Casertě a dalších, takže zanedbával pedagogickou činnost na konzervatoř, kde jej od roku 1785 prakticky nahradil jeho žák Giacomo Tritto.

Cafaro zemřel v Neapoli 23. nebo 25. října 1787. Je pohřben v kostele Santa Maria di Montesanto, v kapli sv. Cecilie vedle hrobu Alessandra Scarlattiho

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Opery[editovat | editovat zdroj]

  • La disfatta di Dario (opera seria, libreto Nicola Giuseppe Morbilli, 1756, Neapol)
  • L'incendio di Troia (opera seria, libreto Nicola Giuseppe Morbilli, 1757, Neapol)
  • Ipermestra (opera seria, libreto Pietro Metastasio, 1761, Neapol)
  • Arianna e Teseo (opera seria, libreto Pietro Pariati, 1766, Neapol)
  • Creso, ultimo rè della Lidia (opera seria, libreto Giuseppe Giovacchino Pizzi, 1768, Turín)
  • L'Olimpiade (opera seria, libreto Pietro Metastasio, 1769, Neapol)
  • Antigono (opera seria, libreto Pietro Metastasio, 1770, Neapol)

Jiná světská vokální díla[editovat | editovat zdroj]

  • Prologo per una cantata per una voce (1764)
  • 5 cantate per il compleanno del Re di Neapol (1763, 1764, 1766, 1769, 1770)
  • Peleo, Giasone e Pallade (cantata per 3 voci, 1766)
  • Ercole ed Acheloo (cantata per il compleanno del Re di Spagna, text Saverio Mattei, 1766)
  • La giustizia placata (cantata per il Duca di Lavino, 1769)
  • 4 cantate per lo spostamento del Sangue di San Gennaro (1769, 1770, 1775, 1781)
  • Cantata per il compleanno della Regina di Neapol (1770)
  • Il natale d'Apollo (festa teatrale, libreto Saverio Mattei, 1775, Neapol)
  • La felicità della terra (cantata)
  • Různé jednotlivé árie, duetta a hlasová cvičení

Oratoria[editovat | editovat zdroj]

  • Il figliuol prodigo ravveduto (1745)
  • Il trionfo di Davide (1746)
  • La Betulia liberata (libreto Pietro Metastasio, 1746)
  • L'invenzione della croce (1747)
  • Isacco figura del redentore (libreto Pietro Metastasio, 1763)
  • Oratorio per il glorioso Sant'Antonio di Padova

Mše a její části[editovat | editovat zdroj]

  • Kyrie e Gloria per 2 cori (1760)
  • Messa breve per 4 voci (1769)
  • 2 messe per 4 voci (1771)
  • 5 Kyrie, Gloria e Credo (1772, ?, ?, ?, 1785-6)
  • Altri movimenti di messe
  • Requiem per 4 voci

Moteta[editovat | editovat zdroj]

  • 3 mottetti pastorali per 2 cori (1747, 1753, 1756)
  • Cadent arma per 5 voci
  • Undique sacri amoris per 1 voce

Jiné chrámové skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Litania in pastorale per 4 voci
  • Christus per 1 voce
  • Confitebor per 4 voci (1759)
  • Confitemini (1773)
  • Deus in adjutorium per 2 cori (1746)
  • Dixit per 4 voci (1771)
  • Et misericordia
  • Gloria Patri (1780)
  • Laudate pueri
  • Miserere per 5 voci (1764)
  • Miserere per 4 voci
  • Misit verbum per 2 voci
  • Propter quod per 5 voci
  • Regina coeli per 1 voce
  • Responsori per la Settimana Santa per 4 voci
  • 2 Salve regina per 5 voci
  • Sepolto Domino per 4 voci e basso continuo
  • Sopolto Domino per 5 voci (1774)
  • Subsequitur per 2 voci
  • Tantum ergo per 1 voce
  • Stabat mater per 4 voci, archi e basso continuo (1784)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • G. Grove's Dict. of Music and Musicians, II, London 1954
  • J. S. Sainsbury: A Dict. of Musicians from the Earliest Times, I, New York 1966, p. 127

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]