Pasewalk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pasewalk
2009-06-20-pasewalk-by-RalfR-23.jpg
Pasewalk – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 19 m n. m.
Stát NěmeckoNěmecko Německo
spolková země Meklenbursko-Přední Pomořansko
zemský okres Přední Pomořansko-Greifswald
Pasewalk
Pasewalk
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 54,99 km²
Počet obyvatel 10 535 (31. 12. 2015)
Hustota zalidnění 191,6 obyv./km²
Správa
Vznik 13. století
Oficiální web www.pasewalk.de
Telefonní předvolba 03973
PSČ 17309
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pasewalk je město v zemském okrese Přední Pomořansko-Greifswald v německé spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko. V roce 2015 zde žilo 10 535 obyvatel.[1]

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Město leží na východním břehu řeky Uecker. Sousední obce jsou: Fahrenwalde, Jatznick, Krugsdorf, Papendorf, Polzow, Rollwitz, Schönwalde a Viereck.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město patrně vzniklo už v 11. století, se slovanským jménem Pozduvolc a krátce po roce 1250 získalo městská práva. Skládalo se z dolního města s kostelem sv. Mikuláše (poprvé zmíněn roku 1176) a horního města německých kolonistů s kostelem P. Marie. Obyvatelé se živili zemědělstvím a obchodem. Ve 14. století si město postavilo hradby a roku 1535 po velkých nepokojích přijalo reformaci. Za třicetileté války je nejprve dobyli Švédové a roku 1630 císařští, kteří město těžce zpustošili.

Roku 1720 město připadlo Prusku, které podporovalo jeho obnovu a usídlilo zde francouzské exulanty-hugenoty. Ti v kraji zavedli pěstování tabáku a město se stalo tržištěm tabákových listů. Po roce 1812 přicházeli do Pasewalku polští a ruští Židé, kteří si zde roku 1834 postavili synagogu. Od roku 1825 začalo budování silnic a Pasewalk se stal křižovatkou poštovních spojů, od roku 1863 také železničních (trati BerlínStralsund a LübeckŠtětín). Roku 1900 překročil počet obyvatel 10 tisíc a v roce 1918 se zde léčil Adolf Hitler z následků otravy yperitem.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Mikuláše, gotická cihlová stavba s příční lodí na románských žulových základech. Věž, poškozená v roce 1945, má jen jednoduchou střechu.
  • Kostel Panny Marie, trojlodní cihelná halová stavba s mohutnou věží v průčelí. Věž byla v roce 1984 stržena a obnovena v letech 1989-1994.
  • Zbytky středověkých hradeb se dvěma branami (Mlýnská a Prenzlauská brána) a dvěma věžemi (Prašná a Kiek in de Mark).
  • Renesanční lovecký zámeček ze 16. století.
  • Bývalé lokomotivní depo, proměněné v železniční muzeum Pomerania s řadou historických lokomotiv a wagonů.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Statistisches Amt Mecklenburg-Vorpommern Archivováno 5. 10. 2016 na Wayback Machine (xls 360 kB)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]