Pascalův zákon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Pascalův zákon je důležitým zákonem hydromechaniky. Jeho znění je následující.

Tlak vyvolaný vnější silou, která působí na kapalinu v uzavřené nádobě, je ve všech místech kapaliny stejný.
Totéž platí také pro plyny.
Nejdůležitějším uplatněním v technické praxi je u hydralických a pneumatických zařízení.

Pascalův zákon mluví o přenosu tlaku do libovolného místa v kapalině, přitom se tlak nikde neztrácí. Přenos tlaku je umožněn pohybem částic kapaliny a rozkladem vzájemných sil mezi nimi do všech směrů.

Tlačením na kapalinu vzroste tlak ve všech místech stejně, ale rozdíly z hydrostatického tlaku zůstanou. Pascalův zákon potom může být vyjádřen rovnicí:

P_2 - P_1=- \rho g (h_2-h_1)\,

kde h1 a h2 jsou dvě rozdílné výšky kapaliny, ρ je hustota kapaliny a g je tíhové zrychlení. Pascalův zákon je možné považovat za statický limit Bernoulliho rovnice.

Pascalův zákon je základem hydraulických zařízení, která využívají přenosu tlaku a tím i tlakové síly od jednoho pístu k druhému. Velikostí pístu se dá ovlivnit i velikost tlakové síly.

Pro ideální kapalinu platí tento zákon zcela přesně. Reálné kapaliny však nejsou zcela nestlačitelné a změny tlaku se v nich šíří konečnou rychlosti.

Související články[editovat | editovat zdroj]