Parametry lokomotiv

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Lokomotivy i ostatní kolejová vozidla mají řadu technických parametrů, které je možné sledovat.


Obsah

Základní údaje[editovat | editovat zdroj]

Výrobce[editovat | editovat zdroj]

Výrobce je firma, která daný typ vozidla vyráběla. Některé typy mohly být vyráběny více firmami (kvůli výrobním kapacitám nebo přesunu výroby) nebo případně ve spolupráci více firem (např. jedna firma dodávala mechanickou část a druhá elektrickou výzbroj).

Provozovatel[editovat | editovat zdroj]

Provozovatel (nebo také společnost) je organizace, která daný typ lokomotivy provozuje. Obvykle se jedná o některou železniční společnost, ale může jít např. o důlní firmu, továrnu s železniční vlečkou, soukromého dopravce apod. Jeden typ lokomotivy může být samozřejmě provozován více provozovateli.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Zejména u prvních lokomotiv jméno konstruktéra, kdy konstrukce celého stroje byla dílem jedné osoby. O ostatních případů název projekční kanceláře, může být shodné s výrobcem.

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Dílna nebo společnost, která stroj(e) vyráběla (vyrábí) nebo výrobce prvního kusu nebo výrobce popisového stroje.

Rok výroby[editovat | editovat zdroj]

Za rok výroby se obvykle považuje rok, kdy byla lokomotiva dokončena a zprovozněna (1. kus nebo popisovaný kus). Tento údaj se nemusí shodovat s rokem, v němž došlo k získání povolení k provozu nebo v němž byla lokomotiva do provozu nasazena. Zejména u prototypů a experimentálních strojů může být obtížné tento údaj stanovit.

Období provozu[editovat | editovat zdroj]

Rozmezí let pravidelného provozu.

Míst k sezení[editovat | editovat zdroj]

U motorových vozů, parních tramvají, tramvají, pozemních lanovek.

Míst k stání[editovat | editovat zdroj]

U motorových vozů, parních tramvají, tramvají, pozemních lanovek.

Prázdná hmotnost[editovat | editovat zdroj]

Hmotnost bez náplní (např. nafty v nádrži) (kg).

Hmotnost ve službě[editovat | editovat zdroj]

Hmotnost plně vyzbrojeného stroje (plné nádrže, plný tendr, plné vodojemy apod.) (kg).

Hmotnost s cestujícími[editovat | editovat zdroj]

Jako hmotnost ve službě + povolené zatížení přepravovanými osobami (kg).

Adhezní hmotnost[editovat | editovat zdroj]

  • Adhezní hmotnost je ta část hmotnosti hnacího vozidla, jejíž tíha působí na hnané nápravy. Pouze ty prostřednictvím adheze vyvozují tažnou sílu.
  • U ozubnicových strojů s kombinovaným přenosem výkonu je možno tuto hmotnost uvádět, u ozubnicových strojů s pouze ozubnicovým přenosem tažné síly nebo pozemních lanovek nemá tento údaj význam.

Délka přes nárazníky[editovat | editovat zdroj]

Délka stroje přes nárazníky, je-li delší než délka přes spřáhla (mm).

Délka přes spřáhla[editovat | editovat zdroj]

Délka stroje přes spřáhla, je-li delší než délka přes nárazníky, nárazníky na některých strojích nemusí být použity (mm).

Rozvor[editovat | editovat zdroj]

Vzdálenost mezi osami krajních dvojkolí (mm).

Rozvor podvozku[editovat | editovat zdroj]

Vzdálenost mezi osami krajních dvojkolí podvozku (mm).

Průměr kol nových/opotřebených[editovat | editovat zdroj]

U nových vozidel se zpravidla udávají obě hodnoty (mm).

Minimální poloměr projížděných oblouků[editovat | editovat zdroj]

Limitní hodnota minimálního poloměru oblouku, který stroj může bezpečně projet (m).

Rozchod koleje[editovat | editovat zdroj]

Rozchod koleje (nezaměnit s rozchodem dvojkolí) vyjadřuje vzdálenost mezi vnitřními hranami kolejnic. Udává se v milimetrech, i když historicky většina hodnot vznikla přepočtem z měr v anglických jednotkách (palec). Jako parametr vozidla se udá jmenovitá hodnota rozchodu, pro který je vozidlo určeno. Skutečný rozchod koleje se může od jmenovité hodnoty odlišovat v rámci tolerancí a v obloucích malých poloměrů se přidává rozšíření; měří se rozchodkou.

Vytápění vlaku[editovat | editovat zdroj]

Způsob a zdroj vyhřívání prostoru pro cestující (parní, naftové, elektrické, lokální, centrální ...)

Lokomotivní brzda[editovat | editovat zdroj]

Druh brzdy, která brzdí pouze stroj jako takový.

Rekuperační brzda[editovat | editovat zdroj]

Brzdí pomocí takového technického řešení, které dovoluje vracení jinak mařené energie zpět do zdroje.

Záchranná brzda[editovat | editovat zdroj]

Bezpečnostní prvek zastavení stroje, soupravy, který může aktivovat jakákoliv osoba nacházející se v nebezpečí přepravující se soupravou nebo vlakem .

Havarijní brzda[editovat | editovat zdroj]

U pozemních lanových drah. Brzda působí zcela nezávisle na ostatních systémech stroje, zpravidla na mechanickém principu (pružina), při přetržení tažného lana.

Vlaková brzda[editovat | editovat zdroj]

Druh brzdy, která ovládá brzdný systém v připřažených vagonech nebo soupravě.

Parametry pohonu[editovat | editovat zdroj]

Zde jsou uvedeny jak parametry pojezdu, tak především vlastnosti, odpovídající dané trakci.

  • U parních lokomotiv jsou to vlastnosti soustavy kotel-parní stroj.
  • U elektrických a dieselových strojů vlastnosti motorů a přenos výkonu na pojezd.

Uspořádání pojezdu[editovat | editovat zdroj]

Uspořádání pojezdu je konstrukční provedení pojezdu lokomotivy nebo jiného kolejového vozidla. Popisuje především počet a umístění náprav a které z nich jsou hnané.

Hodinový výkon[editovat | editovat zdroj]

Hodnota v kW nebo HPS.

Trvalý výkon[editovat | editovat zdroj]

Hodnota v kW nebo HPS.

Trvalá rychlost[editovat | editovat zdroj]

Hodnota v km/h. Rychlost při trvalém výkonu.

Maximální tažná síla[editovat | editovat zdroj]

Hodnota v kN nebo t.

Trvalá tažná síla[editovat | editovat zdroj]

Hodnota v kN nebo t.

Maximální provozní rychlost[editovat | editovat zdroj]

Maximální povolená rychlost stroje pro bezpečný provoz, nižší než konstrukční rychlost (km/h).

Konstrukční rychlost[editovat | editovat zdroj]

Rychlost, na kterou je stroj konstruován (km/h).

Přetlak páry[editovat | editovat zdroj]

U parních lokomotiv, tlak v kotli (MPa, bar).

Počet válců[editovat | editovat zdroj]

  • Parní lokomotivy mají drtivé většině případů dva válce. U novějších rychlíkových strojů obvykle tři válce, u členěných lokomotiv nejčastěji čtyři válce.
  • Motory dieselových lokomotiv mají podle výkonu většinou od 6 do 16 válců.

Průměry válců[editovat | editovat zdroj]

  • u parních lokomotiv spolu s ostatními parametry spoluurčuje výkon a tažnou sílu (mm).
  • u spalovacího motoru ovlivňuje charakteristiku motoru (průběh výkonu a točivého momentu v závislosti na otáčkách) (mm).

Zdvih pístů[editovat | editovat zdroj]

  • u parních lokomotiv spolu s průměrem hnacích kol převod a tím i maximální dosažitelnou rychlost lokomotivy (mm).
  • u spalovacího motoru spoluurčuje charakteristiku motoru (mm).

Rozvod[editovat | editovat zdroj]

Konstrukční typ rozvodu parního stroje lokomotivy sloužícího k:

  • vedení páry do správných komor válců
  • reverzaci
  • spuštění a zastavení stroje
  • k nastavení plnění, od kterého se odvíjí výkon a účinnost

Průměr hnacích a spřažených dvojkolí[editovat | editovat zdroj]

Důležitý parametr který spoluurčuje rychlost a tažnou sílu.

  • u parních lokomotivy přibližně platí, že průměr přes 1500 mm je u lokomotiv pro osobní vlaky a rychlíky a menší u lokomotiv pro nákladní a místní osobní vlaky.
  • u ozubnicových železnic má průměr stejný význam jako výše, pokud se na trati používají i adhezní úseky.

Průměr ozubeného kola[editovat | editovat zdroj]

U ozubnicových železnic průměr ozubeného kola zapadající do ozubeného hřebene (mm).

Ozubnicový systém[editovat | editovat zdroj]

Ozubnicový systém podle zvolené konstrukce a principu:

  • Riggenbachova ozubnice
  • Strubova ozubnice
  • Locherova ozubnice
  • Abtova ozubnice

Počet hřebenů[editovat | editovat zdroj]

Počet hřebenů u Abtovy ozubnice

Průměr běhounů[editovat | editovat zdroj]

Běhoun je dvojkolí, na které se nepřenáší tažná síla lokomotivy. Využívá se ke zlepšení jízdních vlastností nebo ke zmenšení nápravových tlaků (mm).

Výhřevná plocha[editovat | editovat zdroj]

Udává se v m² na straně ohně (díky zaoblení a velké tloušťce plechů se plocha na straně ohně a vody mírně liší). Dělí se na přímou (to je plocha vnitřku skříňového kotle, spalovací komory a případně varníku a varných trubek), a nepřímou (plocha trubek ve válcovém kotli).

Počet kouřovek/žárnic[editovat | editovat zdroj]

Počty trubek v kotli. Žárnice jsou trubky o větším průměru, v nichž jsou umístěny přehřívačové články.

Počet plamenců[editovat | editovat zdroj]

U parních lokomotiv.

Plocha přehřívače[editovat | editovat zdroj]

Plocha přehřívačových článků v m²

Plocha roštu[editovat | editovat zdroj]

Udává se v m².

Typ motoru[editovat | editovat zdroj]

Typ prvotního motoru (naftový, benzinový, turbína ...)

Výkon prvotního motoru[editovat | editovat zdroj]

Výkon prvotního motoru (kW)

Palivo[editovat | editovat zdroj]

Nafta, benzin, mazut, olej, plyn, uhlí ...

Otáčky motoru[editovat | editovat zdroj]

Jmenovité otáčky motoru (ot/min).

Maximální otáčky motoru[editovat | editovat zdroj]

Maximální (povolené) bezpečné otáčky motoru (ot/min) - nejspíš se neuplatní, u kolejových vozidel jsou jen jedny jmenovité otáčky.

Otáčky motoru při maximálním kroutícím momentu[editovat | editovat zdroj]

Otáčky spalovacího motoru, při kterých motor dodává maximální kroutící moment (ot/min).

Přenos výkonu[editovat | editovat zdroj]

Druh přenosu výkonu u motorových lokomotiv, motorových vozů (mechanický, hydrodynamický, elektrický ...)

Napájecí soustava[editovat | editovat zdroj]

  • Napájecí soustava stejnosměrná (DC), napětí (V, kV).
  • Napájecí soustava střídavá (AC), jednofázová, třífázová, napětí, frekvence (V, kV, Hz).

Typ sběračů[editovat | editovat zdroj]

  • pantograf úplný, poloviční (zjednodušený), lyrový (smyčkový), tyčový
  • kolejnicový sběrač proudu horní-dolní-boční (např. metro)

Počet sběračů proudu[editovat | editovat zdroj]

u kolejnicového sběrače počet všech sběračů na podvozku (podvozcích) jednoho stroje

Regulace výkonu[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Pohon#Řízení výkonu.

U elektrických lokomotiv odporová, elektronická ...

Typ trakčního motoru[editovat | editovat zdroj]

Podle elektrické soustavy a konstrukce lokomotivy, např. sériový motor.

Výkon trakčního motoru[editovat | editovat zdroj]

Možný maximální dodávaný výkon motoru (kW, HPS).

Přenos kroutivého momentu[editovat | editovat zdroj]

Tento parametr udává, jakým způsobem dochází k přenosu krouticího momentu z trakčního motoru na nápravu (ozubený převod, spojka, kardanova hřídel ...).

Parametry tendru[editovat | editovat zdroj]

Označení[editovat | editovat zdroj]

U lokomotiv ČSD se jedná o číselné značení Ing. Kryšpína, kde první číslice zvětšená o 3 označuje objem uhláku v m³ a další dvě číslice objem vodojemu taktéž v m³. U tendrů jiných železnic se obvykle neuvádí.

Hmotnost prázdná/plná[editovat | editovat zdroj]

Udává se hmotnost prázdného a hmotnost plně nazbrojeného tendru v tunách.

Obsah uhlí[editovat | editovat zdroj]

Objem uhláku v m³.

Obsah vody[editovat | editovat zdroj]

Objem vodojemů v m³ (což je totéž, co hmotnost v tunách).

Počet náprav[editovat | editovat zdroj]

Počet náprav tendru, pokud není pojezd tendru součástí pojezdu lokomotivy (například u tendrových lokomotiv nebo lokomotiv garattovy soustavy).

Související články[editovat | editovat zdroj]