Paradeisl
Paradeisl nebo také Paradeiser, Paradeiserl nebo Klausbaum je adventní a vánoční dekorace, která slouží jako ozdoba svátečního stolu a při modlitbách. Dekorace je používána především v Rakousku a Německu. Paradeisl je považován za předchůdce adventního věnce. Konstrukce bývají umístěny na talíři. Tradice používání paradeislu jsou v Německu v 21. století obnovovány.
Historie[editovat | editovat zdroj]
„Paradeisl” je někdy v Bavorsku považován za katolickou verzi protestantského adventního věnce.[1] Tradice adventních věnců byla totiž založena protestantským knězem, stejně jako byl vánoční stromek zřejmě původně používán při slavení svátků protestanty. U paradeislu je původ nejistý. Jisté je, že zatímco protestantská šlechtična, manželka poddanými velmi oblíbeného „krále Maxe“ (Maxmilián IV. Josef) na přelomu 18. a 19. století slavila Vánoce s rodinou u vánočního stromku, méně urození Bavoři používali paradaisl.[2] Katolická církev té doby odsuzuje vánoční stromek, stejně jako adventní věnec jako pohanský zvyk.
Význam[editovat | editovat zdroj]
Termín Paradeisl pochází z výrazu pro "ráj", rajskou zahradu. Strom ověšený jablky „rajský strom“ byl součástí středověkých liturgických představení a jablko symbolizuje strom poznání dobrého a zlého a svíčky mají podobně jako u adventního věnce představovat „světlo světa“, Ježíše Krista. Divadelní představení s náboženskými motivy byly oblíbené zejména v období baroka, kdy byly také součástí náboženských tradic. Byly ale předváděny i v soukromých domech, což je spojováno s šířením dekorace.[3]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Konstrukci trojúhelníkovitého půdorysu z jedlových větví nebo zimostrázu spojovala jablka, která tvořila čtyři vrcholy konstrukce. Jablka musela být červená nebo alespoň s červeným líčkem. V každém jablku byla umístěna svíčka na místě stopky, která byla vyříznuta. Paradaisl mohl být také zdoben sušeným ovocem, cukrovím, například nebo vyřezáván. Konstrukce (větve) byla omotávána červenými a zlatými stuhami.[2] Dekorace mohla být zdobena vánočním cukrovím, ořechy a plátky jablek, nebo větve mohly být vyřezávány.[4][5] Jako ozdoby pod konstrukci mohly být použity tyto plody a pečivo, nebo větve borovice.[6]
Většinou byly použity tři červené svíčky a růžová. Doporučeny byly také tři fialové a jedna růžová svíčka. Každou neděli byla zapálena svíčka, na třetí neděli adventní růžová svíčka, což odpovídá liturgickou barvou neděli Gaudete (latinsky: „Raduj se“). Na čtvrtou neděli adventní svítí i svíčka na nejvyšším vrcholu konstrukce.[4][5]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paradeisl na německé Wikipedii.
- ↑ blog.berchtesgadener-land.com
- ↑ a b A look at Christmas traditions in Bavaria (Pohled na bavorské tradice)
- ↑ Das Paradeisl, altbaierischer Vorläufer des Adventskranzes. www.nachbarnkennen.eu [online]. [cit. 2014-11-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-29.
- ↑ a b Vier Kerzen, der Lieblingsheilige der Kinder und blühende Zweige
- ↑ a b Paul Werner, Richilde Werner: Der bayerische Heiligenhimmel. Frommer Brauch im Jahreslauf. Plenk, Berchtesgaden 2003, ISBN 3-927957-29-1.
- ↑ Christbaum oder Paradeisl?