Papírovník čínský
 Papírovník čínský | |
|---|---|
 Mladý jedinec papírovníku čínského (Broussonetia papyrifera) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | růžotvaré (Rosales) |
| Čeleď | morušovníkovité (Moraceae) |
| Rod | papírovník (Broussonetia) |
| Binomické jméno | |
| Broussonetia papyrifera (L.) L'Hér. ex Vent. 1799 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.jpg)
Papírovník čínský (Broussonetia papyrifera) je opadavý, za příhodných podmínek až 12 m vysoký, rychle rostoucí strom (v pěstování často vícekmenný nebo keř vysoký asi 3 m), původem z východní Asie. Je to dvoudomá dřevina s oddělenými jednopohlavnými květy, každé pohlaví roste na jiném jedinci. Druh byl původně zařazen do rodu morušovník (Morus) a teprve koncem devadesátých let devatenáctého století byl přeřazen do nově vzniklého rodu papírovník (Broussonetia).
Již téměř před 2000 léty používali Číňané jeho kůru k výrobě papíru, který je pevný, trvanlivý a vlastně umožnil rozmach starověkého čínského písemnictví. Domorodci na tichomořských ostrovech, například Fidži, Tonga, Tahiti, používají od pradávna vlákna z kůry k výrobě látky 'tapa', ze které zhotovují svá slavnostní oblečení.
Latinský název rodu je odvozený od jména francouzského botanika Broussoneta, který rostlinu v 18. století přivezl do Evropy, kde se začala pěstovat jako okrasná rostlina. Pokud je dřevina používána pro výrobu papíru je pravidelně seřezávána blízko země, aby se vytvořil keř a kůra jeho větví zůstala vláčná.[2][3][4][5]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Druh pochází ze subtropické až tropické východní Asie, kde coby původní druh rostl ve státech: Indie, Čína, Bangladéš, Myanmar, Thajsko, Kambodža, Laos, Vietnam, Tchaj-wan a Korea.
Druhotně byl lidmi rozšířen do dalších zemí: Itálie, Slovinsko, Maďarsko, Slovensko, Španělsko, Ukrajina, Írán, Indonésie, Malajsie a Filipíny. Byl také vysázen v centrální Africe a Severní i Jižní Americe. V Evropě bývá pěstován jen řídce, většinou jako okrasná dřevina. Kdežto ve Spojených státech, kde na četných místech unikl z kultivace do volné přírody, je díky svému rychlému šíření považován za invazní druh. Vyskytuje se zhruba od 45° severní zeměpisné šířky po 45° jižní šířky.[3][4][5][6]
Ekologie
[editovat | editovat zdroj]Papírovník čínský je nejčastěji prvkem listnatého lesa subtropického pásma, ale daří se mu i v tropických nížinách a vysočinách, zejména v oblastech se sezónním klimatem. Je pionýrský druh, který dokáže rychle kolonizovat lesní mýtiny a opuštěnou zemědělskou půdu. Jeho schopnost obsazovat degradované oblasti jej někdy činí příhodným druhem pro programy zalesňování, jindy je však díky této schopnosti považován za plevel. Toleruje znečištění ovzduší, je vhodným druhem pro výsadbu podél cest a v městském prostředí. Pěstuje se jako okrasná dřevina v parcích a zahradách, dospělá rostlina snese bez poškození pokles teploty k -5 °C a případné tříměsíční období sucha.
V tropech roste až ve výšce 2000 m n. m., nejlépe se mu daří v oblastech, kde se denní teploty pohybují od 15 po 28 °C, preferuje průměrné roční srážky v rozmezí od 800 do 2500 mm, ale snáší i 500 až 3000 mm.
Na opuštěných místech se stává invazní rostlinou, protože jeho četná, dobře klíčící semena bývají větrem rozptylována na velkou plochu. Ze svých kořenů strom vypouští plytké odnože, kterými se rozrůstá do okolí a vytváří kolem sebe keřovitou houštinu, kterou lze v dospělosti jen stěží vymýtit. Z pařezů velmi intenzivně vyrůstá výmladkový les. Druh má počet chromozomů: 2n = 26.[2][3][5][7][8][9][10]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Kmen bývá zkroucený nebo je rostlina vícekmenná, vnější kůra je hladká a vnitřní sestává z tuhých propletených vláken, které lze extrahovat v širokých vrstvách. Vnitřní kůra bývá 2 mm silná, hustá a homogenní, lýková vlákna jsou měkká, lesklá a pevná. V kůře se také nachází parenchym s buňkami obsahujícími krystaly šťavelanu vápenatého. Dřevo a kůru papírovníku čínského lze snadno rozvláknit, a to samostatně nebo společně.
Listy s volnými palisty vyrůstají na větvích střídavě ve spirále a mají řapík dlouhý 2 až 9 cm. Jejich papírovitá čepel je vejčitá až srdčitá, dlouhá 5 až 20 cm a široká 4 až 12 cm, celokrajná nebo až pětilaločná a slabě asymetrická. Čepel mívá bázi zaoblenou, po obvodě je vroubkovaně pilovitá nebo zubatá a na vrcholu zahrocená. Je oboustranně chlupatá a její zpeřená žilnatina má pět až devět párů postranních žilek. Listy na stejném stromě se mohou lišit tvarem i velikostí, v období sucha opadávají a stromy bývají průměrně tři měsíce bez listů.
Samčí květenství vyrůstají osamoceně nebo ve shlucích na krátkých výhonech. Jsou to převislé klasnaté jehnědy, mají stopku 1 až 3 cm dlouhou a vlastní klas s květy mívá délku od 3 do 10 cm. Květ má chlupaté listeny, okvětí je čtyřlaločné, jeho lístky jsou velké asi 2 mm, v květu jsou čtyři tyčinky dlouhé 3 mm zakončené prašníky s množstvím pylu.
Samičí květenství vytvářejí jednoramenné kulovité vrcholíky, které mívají 1 až 2 cm v průměru a vyrůstají na stopkách z paždí listu. Jsou tvořené květy s trubkovitým čtyřzubým okvětím, se semeníkem a nitkovitou čnělkou s hlavatou bliznou. Květ je uzavřen v hustě ochlupených kyjovitých listenech a pouze na vrcholu je ponechán otvor pro průchod blizny při opylování, které zajišťuje převážně vítr.
Z četných samičích kvítků se vytvoří srostlé, zdužnatělé, téměř kulovité plodenství o průměru do 2 cm. Ve zralostí je oranžově červené, jedlé a obsahuje drobné pecičky, semena. Nemá sice mnoho poživatelné dužiny, ale lidem chutná. Plody dozrávají v období dešťů a mají tendenci přitahovat mnohé ptáky. Semena jsou malá, lehká, tmavá a úspěšně je šíří vítr, průměrná hmotnost tisíce semen je asi 2 gramy. Plody konzumují ptáci a jiná drobná zvířata, kteří nestrávená semena rozšiřují. Také voda může také hrát roli při jejich rozptylu podél vodních toků nebo zavlažovacích kanálů.[2][3][4][5][7][11]
Rozmnožování
[editovat | editovat zdroj]Nové rostliny lze vypěstovat ze semen nebo stonkových řízků, stejně jako z pařeziny či kořenových výmladků. Většina plantáží pochází ze semen či kořenů samovolně vyrostlých dřevin; zakládání nových pomalu končí, protože po papírovníku čínském poptávka klesá. Semena mají asi 50 % klíčivost a míra přežití semenáčů bývá okolo 30 %. Klíčení začíná asi tři týdny po zasetí a je ukončeno do čtyř měsíců. U mladých stromů byl na tropických stanovištích zaznamenán roční přírůstek výšky o 26 cm a zvětšení průměru kmene o 2,5 cm.[3][5][10]
Význam
[editovat | editovat zdroj]Dřevo je měkké, lehké, křehké, šedavě bílé a má rovná vlákna, jeho hustota (měrná hmotnost) je 506 kg/m³. Je málo pevné, surové i suché, není odolné vůči hnilobě. Používá se k výrobě levného nábytku, na řezivo pro lehké tesařské či truhlářské konstrukce, ke zhotovení beden a krabic, pro výrobu překližky, zápalek a tužek. Slouží také na buničinu nutné k výrobě běžného papíru a na topení.
Kůra obsahuje dlouhá vlákna vhodná pro výrobu pevného a kvalitního papíru. Vnější kůra se však předem musí od vnější oddělit, což je ekonomicky náročné, proto se takto dělá jen papír pro speciální účely (tzv. ruční papír), běžný papír nelze ve větším měřítku tímto způsobem vyrábět. Vlákna z lýka se místně používají pro výrobu tkaniny 'tapa', používané v Pacifiku na domorodá oblečení. Listy se někdy řežou a živí se jimi dobytek, obsahují okolo 70 % stravitelné sušiny, používají se také ke krmení larev bource morušového pěstované pro kokony k výrobě hedvábí.
Papírovník čínský se rychle usadí na obnažených a degradovaných místech ve formě hustého stromového pokryvu. Fixuje půdu a zabraňuje další erozi narušených míst díky svému bohatě se větvícímu kořenovému systému, který vystupuje až na povrch půdy. Mimo svůj původní areál bývá velice invazivní, je dobře adaptabilní na různá prostředí a má vysoký reprodukční potenciál. Je těžce odstranitelnou plevelnou dřevinou, která rychle nahrazuje původní flóru.
Z hlediska hodnocení IUCN je populační trend papírovníku čínského stabilní. Má velmi široké rozšíření, velkou populaci, v současné době nečelí žádným závažným hrozbám a nebyla identifikována žádná nebezpečí ani pro budoucnost. Je proto hodnocen jako málo dotčený taxon LC.[3][4][10][11][12]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ a b c ELIÁŠ, Pavol jun. BOTANY.cz: Broussonetia papyrifera [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 2007-07-06 [cit. 2025-11-27]. papyrifera/ Dostupné online.
- ↑ a b c d e f ORWA, C.; MUTUA, A.; KONDT, R. et al. Species profiles: Broussonetia papyrifera [online]. World Agroforestry Centre, Nairobi, Kenya, rev. 2009 [cit. 2025-11-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d MORGAN, Eric C.; OVERHOLT, Willian A.; SELLERS, Brent. Broussonetia papyrifera [online]. University of Florida, IFAS, Gainesville, FL, USA, rev. 2019-06-25 [cit. 2025-11-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e BERG, Cornelis Christiaan. Broussonetia papyrifera [online]. Plant Resources of South-East Asia, Network Office Europe, Wageningen University, NL, rev. 2019-04-06 [cit. 2025-11-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ POWO: Broussonetia papyrifera [online]. Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew, UK, rev. 2021 [cit. 2025-11-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b SWEARINGEN, Jil; SLATTERY, Britt; RESHETILOFF, Kathryn et al. Plant Invaders of Mid-Atlantic Natural Areas, 4th ed.: Broussonetia papyrifera [online]. National Park Service and U.S. Fish and Wildlife Service, Washington, DC, USA, rev. 2010 [cit. 2025-11-27]. Kapitola Broussonetia papyrifera. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZHENGYI, Wu; ZHOU, Zhe-Kun; MICHAEL G., Gilbert. Flora of China: Brousonetia papyrifera [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2025-11-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dendrologie.cz: Bruzonécie papíronosná [online]. Petr Horáček a Jaroslav Mencl, rev. 2006-12-31 [cit. 2025-11-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c FERN, Ken; FERN, Ajna. Useful Tropical Plants: Broussonetia papyrifera [online]. Ken Fern, Useful Tropical Plants Database, rev. 2024-10-13 [cit. 2025-11-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b WUNDERLIN, Richard P. Flora of North America: Brousonetia papyrifera [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2025-11-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SHAO, Qi Quan; ZHAO, Lin. IUCN Red List of Threatened Species: Brousonetia papyrifera [online]. International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, rev. 2018-06-12 [cit. 2025-11-27]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu papírovník čínský na Wikimedia Commons 
Taxon Broussonetia papyrifera ve Wikidruzích
