Pandí diplomacie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching během předání dvou pand Moskevské zoo, 2019

Pandí diplomacie je výraz popisující čínskou praktiku darování a pronajímání zranitelných pand velkých ostatním státům k upevňování dobrých diplomatických vztahů.

Existují záznamy, podle kterých měla císařovna říše Tchang Wu Ce-tchien v roce 685 zaslat na japonský dvůr císaře Temmua pár medvědů, pravděpodobně pand. Také Čankajšek odeslal během druhé světové války dvě pandy do zoo v newyorském Bronxu jako poděkování za americkou pomoc.[1] Pandy velké byly ale po dlouhou dobu i v Číně relativně neznámé[2] a o „pandí diplomacii“ se začalo mluvit teprve během Studené války.[3] V roce 2017 bylo takto umístěno do zahraničních zoologických zahrad 70 zvířat.[1]

Během Studené války[editovat | editovat zdroj]

První dáma USA Pat Nixonová si prohlíží pandy v Pekingské zoo, 1972

Čínská lidová republika začala častěji používat pandy jako nástroj diplomacie v 50. letech 20. století. Mezi lety 1957 až 1983 bylo celkem 24 pand darováno devíti státům jako symbol přátelství.[3] Mezi nimi například Severní Korea, Sovětský svaz, Spojené království nebo Spojené státy americké.[1]

Během Nixonovy prezidentské návštěvy Číny v roce 1972 Mao Ce-tung přislíbil převézt dvě pandy do americké zoologické zahrady. Na oplátku Nixon daroval Číně pár pižmoňů severních. Po jejich příjezdu v dubnu 1972 první dáma Pat Nixonová pandy Ling Ling a Sing Sing oficiálně darovala National Zoo ve Washingtonu, D.C. Pandy si při první příležitosti prohlédlo přes 20 000 návštěvníků[4] a odhadem 1 100 000 lidí je vidělo během jejich prvního roku v USA.[5] Pandy se těšily velké oblibě a jejich darování bylo považováno za významný úspěch čínské diplomacie a důkaz ochoty navázat se „Západem“ oficiální mezinárodní vztahy.[6] V roce 1974, motivován tímto úspěchem, požádal premiér Spojeného království Edward Heath o darování pand při návštěvě Číny. Pár Ťing Ťing a Ťia Ťia dorazil do Londýnské zoo o několik týdnů později.[5] Ve stejné zoo v letech 1958–1972 pobývala velmi populární panda Ťi Ťi, která se stala inspirací pro logo WWF.[3]

Zapůjčení[editovat | editovat zdroj]

V roce 1984 pozměnil reformátor a de facto vůdce Číny Teng Siao-pching politiku tak, že všechny další pandí transakce mají charakter zapůjčení, nikoliv daru.[1][3] První takový obchod proběhl během LOH v Los Angeles téhož roku a Čína si nechala platit za dvě pandy celkem 100 000 dolarů měsíčně.[3] Od roku 1991 se začaly pandy půjčovat na delší, předem stanovenou dobu (10–15 let). Standardní podmínky pronájmu obsahují poplatek až 1 milionu dolarů za rok a klauzuli o vlastnictví případně narozených mláďat Čínskou lidovou republikou.[4] Výjimkami z pronájmu bylo darování páru do Hongkongu v roce 2007 u příležitosti 10. výročí návratu pod čínskou správu[4] a na Tchaj-wan v roce 2008 (Tuan Tuan a Jüan Jüan) – tchaj-pejské zoo navíc bylo umožněno ponechat si narozená medvíďata.[7]

V roce 2008 silné zemětřesení v S’-čchuanu poničilo zařízení chovající pandy a bylo potřeba přemístit 60 zvířat. Část z nich byla postupně přepravena do zemí, se kterými uzavřela Čína výhodné obchodní dohody (např. Skotsko resp. Spojené království, Japonsko, Kanada, či Francie)[4] a nebo které jí poskytovaly strategické suroviny jako například uran (Austrálie).[3]

Mezinárodní ohlasy[editovat | editovat zdroj]

Ostatními zeměmi jsou pandy velké chápány jako diplomatické korouhvičky, symbolizující současný stav vztahů s Čínou. Během návštěvy v květnu 2008 čínský prezident Chu Ťin-tchao oznámil zapůjčení dvou pand Japonsku se slovy „Pandy velké jsou v Japonsku velmi populární a jsou symbolem přátelských vztahů mezi Japonskem a Čínou.“[8] Samotné zacházení s pandami může ovlivnit zahraniční politiku – britští diplomaté se například obávali, že přesun pandy z londýnské zoo do Moskvy v roce 1964 by mohl zhoršit napjaté čínsko-sovětské vztahy.[9] V lednu 2006 byl americký náměstek ministerstva zahraničí Robert Zoellick během návštěvy S’-čchuanu vyfotografován s pětiměsíčním pandím medvídětem v náručí. Pořízený obrázek byl čínskými médii iterpretován jako Zoellickova podpora pro lepší americko-čínské vztahy.[10] Podobně jsou čínskými médii používány fotografie mnoha zahraničních státníků.[1]

Jedna ze dvou pand velkých v zoo ve finském Ähtäri, 2018

V roce 2014 bylo kvůli zmizení letu MH370 o měsíc odloženo doručení páru pand (Fu Wa a Feng-i) do Malajsie k oslavě 40. výročí navázání diplomatických vztahů mezi zeměmi.[11]

Indonésie získala v roce 2017 pro zoo Taman Safari v metropolitní oblasti Jakarty dvě pandy Cchaj Tchao a Chu Čchun k 60. výročí čínsko-indonéských vztahů.[12]

V roce 2018 se Finsko zavázalo k respektování politiky jedné Číny díky čemuž byly poskytnuty zoo ve městě Ähtäri dvě pandy Ťin Pao a Chua Pao (místními jmény Lumi a Pyry).[13]

V červnu 2019 během státní návštěvy Ruska zapůjčil čínský prezident Si Ťin-pching dvě pandy Žu Ji a Ting Ting pro nově postavený pandí pavilon Moskevské zoo na 15 let. Prezident Putin je přijal s „velikým respektem, jako znak Číny a známku přátelství a důvěry.“[14]

Pandy v pražské zoo[editovat | editovat zdroj]

Pandu velkou chtěla od roku 2020 chovat také Zoo Praha. Kvůli vysokým finančním nákladům však nové vedení hlavního města chov pand zamítlo a prezident Miloš Zeman o ně nepožádal.[15] Pražský magistrát měl později výhrady k partnerské smlouvě s Pekingem, podle které se Praha zavázala respektovat politiku jedné Číny, čímž se znemožnilo zapůjčení v budoucnosti a pavilon pro pandy a langury čínské za 200 milionů korun nakonec postaven nebyl.[16]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Panda diplomacy na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e ANDERLINI, Jamil. Panda politics: the hard truth about China's cuddliest diplomat. Financial Times [online]. 2017-11-03 [cit. 2020-11-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. NICHOLLS, Henry. The Way of the Panda: The Curious History of China's Political Animal [e-book]. New York: Pegasus Books, 2011 [cit. 2020-11-12]. Kapitola Part I Extraction: Chapter 1: A most excellent black-and-white bear. ISBN 978-1-84765-291-1. (anglicky) 
  3. a b c d e f BUCKINGHAM, Kathleen Carmel; DAVID, Jonathan N. W.; JEPSON, Paul. Environmental Reviews and Case Studies: Diplomats and Refugees: Panda Diplomacy, Soft “Cuddly” Power, and the New Trajectory in Panda Conservation. S. 262–270. Environmental Practice [online]. 2013 [cit. 2020-11-12]. S. 262–270. DOI 10.1017/s1466046613000185. (anglicky) 
  4. a b c d HOLLAND, Brynn. Panda Diplomacy: The World’s Cutest Ambassadors. History [online]. 2017-03-16 [cit. 2020-11-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b MAGNIER, Mark. Attack of the Pandas. Los Angeles Times [online]. 2006-03-21 [cit. 2020-11-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. BYRON, Jim. Pat Nixon and Panda Diplomacy. Richard Nixon Foundation [online]. 2011-02-01 [cit. 2020-11-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. SMITH, Nicola. Baby boom at Taipei Zoo brings cheer to a gloomy year. The Telegraph [online]. 2020-10-02 [cit. 2020-11-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. HASEGAWA, Kyoko. Chinese leader hails warming with Japan on rare visit. The Sydney Morning Herald [online]. 2008-05-07 [cit. 2020-11-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. MCGEOWN, Kate. China's panda ambassadors. BBC [online]. 2005-05-03 [cit. 2020-11-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. CODY, Edward. U.S. Envoy Engages In Panda Diplomacy. The Washington Post [online]. 2006-01-26 [cit. 2020-11-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Pandas arrive in Malaysia after MH370 delay. News24 [online]. 2014-05-21 [cit. 2020-11-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. KARMINI, Niniek. Pair of giant pandas from China welcomed in Indonesia. Associated Press [online]. 2017-09-28 [cit. 2020-11-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Panda-hosting Ähtäri Zoo losing money. Yle Uutiset [online]. 2018-05-10 [cit. 2020-11-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Russian, Chinese leaders attend ceremony to hand over two pandas to Moscow Zoo. TASS [online]. 2019-06-19 [cit. 2020-11-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Pandy v pražské zoo zřejmě nebudou. Prezident o ně nepožádal a podle vedení města jsou drahé. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-11-28 [cit. 2020-11-12]. Dostupné online. 
  16. NOHL, Radek. Lidská práva jsou více než panda v zoo, Praha změní smlouvu s Čínou z éry primátorky Krnáčové. Seznam Zprávy [online]. 2019-01-21 [cit. 2020-11-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]