Památník neznámého vojína (Avala)
| Památník neznámého vojína | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | klasicistní architektura |
| Architekt | Ivan Meštrović |
| Výstavba | 1938 |
| Poloha | |
| Adresa | Beli Potok, Belehrad,  Srbsko |
| Souřadnice | 44°41′19,3″ s. š., 20°30′56,9″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Památník neznámého vojína (srbsky v cyrilici Споменик Незнаном јунаку, v latince Spomenik Neznanom junaku) se nachází na vrchu Avala jižně od Bělehradu, v Srbsku. Je dílem akademického sochaře Ivana Meštroviće.[1] Dokončen byl v roce 1938 a vznikl podle anglického a francouzského vzoru, jako tomu byl v řadě jiných dohodových zemích.
Výstavbu památníku neznámého vojáka na Avale inicioval tehdejší král Aleksandar I. Karađorđević jako symbol uctění obětí balkánských válek a první světové války. Proto je také na památníku uvedeno časové rozmezí 1912-1918, překrývající období obou konfliktů.
Památník byl vybudován v letech 1934 až 1938 na místě původní středověké pevnosti Žrnov a nedaleko od skromného, menšího památníku. Základní kámen byl položen na Vidovdan (28. června) 1934.[2] Pro jeho výstavbu bylo spotřebováno 8000 m³ černého mramoru původem z okolí města Jablanica. Výstavba objektu neprobíhala snadno a byla předmětem kritiky. Branislav Nušić veřejně odmítal památník, který se nachází přes deset kilometrů od Bělehradu, který za první světové války těžce strádal.[3] Žádal jeho přemístění na hlavní bělehradské náměstí Republiky, nicméně král byl v tomto směru neoblomný. Památník tak vyrostl na jednom z vrcholů kopce Avala (na druhém byla později zbudována televizní věž).
Budova byla navržena jako neoklasicistní řecký chrám podle vzoru perského vladaře Kýrose Velikého, která se nachází v Pasargadách v dnešním Íránu. Hrob je umístěn na pětistupňové pyramidě z černé žuly a strop stavby drží symbolicky karyatidy, představující matky vojáků ze všech národů a krajů tehdejší Jugoslávie. Je jich celkem osm (na západní straně: Slovinka, Chorvatka, Dalmatinka, Bosenka; na straně východní: Černohorka, Vojvodinka, Srbka a Jihosrbka). Každá z karyatid váží 12 tun a vysochány byly pod Meštrovićovým dozorem v jeho ateliéru ve Splitu.
V okolí památníku se rozkládá rozsáhlý park. K samotnému hrobu vede monumentální schodiště.
Památník byl zapsán do registru památek SFRJ chráněných zákonem v roce 1987 a roku 2006 byl spolu s okolím rekonstruován.
Každoročně 15. února představitelé Srbska na den státnosti (Výročí druhého srbského povstání) pokládají k památníku květiny.
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Památník neznámého vojína na Wikimedia Commons
