Paměťový proces

Paměťový proces se odehrává v mozku. Mozek v rámci metabolismu informací shromažďuje, zpracovává a uchovává informace – podněty zvnějšku i zevnitř. K těmto podnětům patří všechny vjemy, které nás obklopují. Ty jsou v mozku kódované jako elektrochemický signál.

Stavební kameny mozku a synapse

Mozek tvoří dva typy buněk. Prvním typem jsou neurony. V těch se odehrávají základní nervové pochody, které vedou k vyšším psychickým funkcím včetně myšlení. Druhým typem je satelitní gliová buňka. Jsou pomocné, zajišťují bezproblémový chod metabolismu neuronů. Jsou nezbytné pro správné fungování mozku. Například pohlcují draslíkové ionty z mimobuněčných prostor, čímž uvolňují cestu novým podnětům a stimulům. Neuronů v mozku máme 10 až 15 miliard, vyživovacích gliových buněk je zhruba 10× více, 100 až 150 miliard.

„Všechny neurony jsou navzájem propojeny komplikovanou sítí synapsí. Každý neuron je schopen navázat spojení s tisícem až pěti tisíci neurony a mimo to je také ještě v těsném kontaktu s gliovými buňkami. Vzájemné propojení neuronů není pevné, ale je vytvářeno pomocí synapsí, což znamená, že vždy je mezi dendrity a tělem neuronu nebo jeho axonem určitá mezera, kde probíhá výměna sodíkových, draslíkových a dalších iontů, které rozhodují o stavu klidu, nebo podráždění neuronu.“

Bioelektrický potenciál

Každý neuron je bioelektricky aktivní. Jeho napětí je asi minus 75 milivoltů. Výměna iontů draslíku, sodíku, vápníku a chloru na synapsích vytvoří podráždění a změnu napětí z původního klidového záporného náboje. Neuron změní svůj elektrický náboj ze záporných 75 milivoltů na 55 kladných milivoltů, tedy celkem o +130 milivoltů. Z toho plyne, že návrat neuronu ke klidovému stavu je náročný z energetického hlediska, že spotřebovává energii. V rámci tohoto procesu zklidňování neuronu dochází k formování naší osobnosti a našeho myšlení.

Reakce mozku na podnět

Jakýkoliv impulz na synapsi uvolní tisíce molekul neurotransmiterů. Díky nim dojde k zesílení nebo oslabení bioelektrických signálů. Reakce ale nejsou pouze zesílení a oslabení, ano-ne. Neurony se chovají jako živé organizmy. Tytéž podněty při různých příležitostech spouští různé reakce. Neurony se učí. Opakující se stimuly buď začnou ignorovat, nebo se k nim stanou více citlivé. Frekventované cesty jsou dobře průchozí a umožňují snazší průběh bioelektrického potenciálu při příští stimulaci. Často používané synapse se větví, zesilují, a zakřivují, takže vzruchy putují po těchto nervových dráhách rychleji a lépe. Synapse, které nejsou využívané, postupně degenerují. Pokud jde o intenzitu podnětů, pro naše myšlení nejsou vhodné žádné extrémní situace. Nedostatek podnětů i zahlcení vede k vážným zdravotním poruchám.

Vztah informace a podnětu

Z obecné informace se při vstupu do mozku stane podnět. Při zpracování podnětu se z původní informace, z hodnotově neutrální suroviny, stává podnět, který se dále přeměňuje na poznatek, který již hodnotu má. Při zpracování tohoto podnětu v kontextu, při jeho porovnání s naším osobnostním fondem, vzniká znalost, která dále ovlivňuje nás i naši osobnost. Tento proces zpracování informací, které nás obklopují, je naprosto nezbytný pro náš život i pro náš osobní a pracovní vývoj. Umožňuje nám nejen přežít, ale i uplatnit se, v něčem vynikat a v neposlední řadě i začlenit se do společnosti.

Za jednu sekundu se na vstupní receptory naší centrální nervové soustavy dostane 10⁹ bitů informací. Tyto informace naše receptory zaregistrují, ale my si to neuvědomujeme. Na základě zmíněného endoceptu a s pomocí filtru dojde k nutné redukci. Z původního bilionu informací přejde do vědomí pouze 10² bitů/s – desetimiliontina, pouze 10¹ bitů/s si krátkodobě uvědomíme a jen 10⁰ bitů/s (což je jedna informace za sekundu) se zaznamená dlouhodobě. Z toho vyplývá, že mezi fyziologickou a psychologickou úrovní dojde ke ztrátě 10⁷ bitů/s.

Reference

Autoritní data	PSH: 9372