Paměti přibyslavské
Text, označovaný jako Paměti přibyslavské (též Paměť přibyslavská), byl nalezen v roce 1889 v tzv. Gruntovní knize města Přibyslavi z let 1479–1503.[1]
Jedná se o text, psaný českou novogotickou polokurzivou a vložený jako folium 21 do II. knihy zápisů přibyslavských úřadů z 15. století. Na foliu 28 je jeho přepis, psaný německou novogotickou kurzivou (kurentem). Text přepisu zveřejnil Václav Řezníček 7. prosince 1889 v Národních listech.[2] Uvádí se v něm, že přibyslavský farář, který v 15. století sepisoval kroniku, dal její část i konšelům, aby ji nechali zapsat do městských knih.
Hlavním obsahem listiny je popis nejstarších dějin města Přibyslav. Vypráví příběh o založení města Přibyslavou, sestrou svatého Václava, a počátky Přibyslavi klade už do 1. třetiny 10. století.[3]
Spis zkoumali již v 19. století např. archivář Národního muzea Václav Schulz (1854–1935[4]), novinář Václav Řezníček nebo filolog Ignác Bohuslav Mašek (1837–1901[5]). Někteří badatelé určité prvky Pamětí považovali za důkaz, že i Rukopisy královédvorský a zelenohorský mohou být pravé.
Podle pozdějších zjištění se jedná o podvrh. To prokázal po podrobném zkoumání už v roce 1908 Gustav Friedrich.[6] Potvrzeno to bylo i o 60 let později za pomoci tehdy nejnovějších paleografických a heraldických metod. Je možné, že úmysl napsat Paměti přibyslavské byl původně motivován snahou o vytvoření chybějících dokladů o starobylosti a nezávislosti města. Předlohou pro napsání Pamětí bylo Beckovského zpracování Hájkovy kroniky, Poselkyně starých příběhův českých.[3]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Gruntovní kniha města Přibyslavi z let 1479–1503. Státní okresní archiv Havlíčkův Brod, fond Archiv města Přibyslavi, inventární číslo 34, evidenční číslo 2
- ↑ Kramerius. 195.113.89.70 [online]. [cit. 2020-06-04]. Dostupné online.
- ↑ a b MACEK, Ladislav; ČORNEJ, Petr; ROUS, Pavel. Přibyslav: Sborník příspěvků k dějinám města vydaný u příležitosti 570 let úmrtí Jana Žižky. Přibyslav: Městský úřad v Přibyslavi, 1994. S. 7; cituje publikaci J. Kašpara, Paměť přibyslavská, s. 40-41.
- ↑ Zapomenuté osobnosti muzea: muž bez tváře Václav Schulz. Muzeum 3000 [online]. [cit. 2021-03-20]. Dostupné online.
- ↑ Mašek, Ignác Bohuslav, 1837-1901 - Portaro - katalog knihovny. provenio.net [online]. [cit. 2020-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-05.
- ↑ PŮŽA, František. Kronika Přibyslavská : podle různých pramenů sestavil František Půža. Brno: GARN, 2013, fotoreprint, původní vydání: Přibyslav : Společenstvo různých živností v Přibyslavi, 1914. 408 s.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- MATOUŠEK, Ladislav. Případ Paměti Přibyslavské jako příspěvek k boji o pravost rukopisů Královédvorského a Zelenohorského. 1. vyd. Praha: Edice Tři Pruty Svatoplukovy, 1936. Dostupné online.
- KUBÍČKOVÁ, Alice. Přibyslavská městská kniha z let 1479-1503. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Katedra pomocných věd historických a archivního studia, 2018. 112 s. Dostupné online. Bakalářská práce.
