Památník 70. výročí návratu československých perutí RAF

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Památník 70. výročí návratu československých perutí RAF
Pamatnik.Navrat.CS.Peruti.RAF.1945.Ruzyne.jpg
Rok vzniku 2015
Zeměpisné souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Památník 70. výročí návratu československých perutí RAF. Dne 24. srpna 2015 v parčíku u haly starého ruzyňského letiště v Praze (Letiště Václava Havla - terminál 3) byl slavnostně odhalen památník věnovaný 70. výročí návratu československých letců z druhé světové války. Památník má připomínat událost, kdy se (po více než třech měsících od skončení války) dne 13. srpna 1945 [1]) do osvobozené vlasti vrátili z Velké Británie čeští a slovenští letci ze čtyř československých perutí RAF. [2] (310., 312., 313. stíhací a 311. bombardovací [1])

Autor památníku[editovat | editovat zdroj]

Autorem památníku je Ing. arch. Martin Zajíček [p 1] ze Slaného. [3] O zbudování památníku se zasloužilo sdružení Společnost patriotů Slaného. [1] Vznik památníku finančně podpořily zejména soukromé firmy, 25 tisíci korunami přispěla i městská část Praha 6. [2]

Popis památníku[editovat | editovat zdroj]

Základem památníku je železobetonová konstrukce (vysoká asi 2.5 metru) [2] sestavená ze čtveřice svislých pylonů spojených společným vodorovným "zastřešením". Celek vytváří dojem dvou v těsném zákrytu umístěných "bran" nebo "dveří" (se společnou "střechou"). Korpus památníku je celý obložen leštěnou žulou a to navíc tak, že hrany pylonů a "střechy" viditelných z lícové strany památníku jsou mírně dovnitř zkosené. Obrys památník má symbolizovat vítězný oblouk anebo otevřené dveře "zpět do vlasti" [1] V horní třetině svislých hran na lícové straně jsou vlevo i vpravo připevněny symboly (insignie) čtyř (výše uvedených) československých perutí v RAF. Uprostřed vodorovného zkoseného "přemostění" na lícové straně se nachází letecký znak (pilotní odznak) [1] Pod ním na lícové vnitřní straně "dveřního" průhledu je obdélníková deska s nápisem:

NÁVRAT ČESKOSLOVENSKÝCH PERUTÍ RAF
                    SRPEN 1945
 — Nápis na památníku  

Mezi oběma za sebou v zákrytu stojícími "branami" je instalováno (téměř po celé ploše vnitřního průhledu) čiré lepené kalené sklo, kde jsou vypískováním zobrazeny siluety dvou britských stíhacích letounů Spitfire, které za války používaly RAF a letectvo spojeneckých armád. [2] [3] Předpolí památníku (prostor mezi konstrukcí památníku a okrajem přilehlého asfaltového chodníku) je pokryto kamennými deskami a vytváří prostor pro důstojné místo ke kladení věnců.

Památníky věnované československým letcům v Praze[editovat | editovat zdroj]

Na území Prahy se nachází několik pomníků věnovaných československým letcům:[1][4]

  • Padlé československé letce ve druhé světové válce (1939–1945) připomíná (od května 1995) památník na náměstí Svobody v Praze–Bubenči. (GPS souřadnice: 50°6′3″ s. š., 14°23′59″ v. d.) [p 2]
  • Českoslovenští letci ve službách RAF mají (od června 2014) památník Okřídlený lev na pražském Klárově.
  • Památník 70. výročí návratu československých perutí RAF byl odhalen v srpnu 2015 v Praze–Ruzyni.

Historické souvislosti[editovat | editovat zdroj]

Okolnosti příletu do vlasti[editovat | editovat zdroj]

Druhá světová válka v Evropě skončila sice 8. května 1945, ale piloti odstartovali teprve 7. srpna 1945. Jejich návrat do vlasti byl ztížen a zpožděn následujícími faktory: [6]

  • Letci se nejprve museli vyvázat ze závazku vůči britskému královskému letectvu, jehož součástí byli od října 1940. [6]
  • Komunisticky smýšlející část pokvětnového establishmentu v Praze neměla zájem na tom, aby se českoslovenští letci z Velké Británie vrátili příliš brzy po osvobození a sklidili ovace. (Oslavy Rudé armády - osvoboditelky nesměly být příletem letců "oslabeny".) (Ještě začátkem července 1945 si na návrat československých letců nevyšetřila čas ani československá vláda, kterou tehdy vedl Zdeněk Fierlinger) [6]
  • Na vině bylo i zpoždění technického rázu. Před návratem do vlasti generál Karel Janoušek požádal o přezbrojení československého stíhacího křídla. (Válečná letadla Spitfire měla zůstat v Anglii a českoslovenští letci se měli vrátit na úplně nových strojích, které už byly majetkem Československa.) [6]
  • Letci odstartovali 7. srpna 1945 a po dvou hodinách a 25 minutách přistáli v Hildesheimu. Zde bylo doplňováno palivo (do 45 letadel), což si vyžádalo určitý čas. Mezitím se zhoršilo počasí, začalo přšet a padla mlha. Odlet do Prahy následoval za týden. Letová dráha musel vést oklikou přes Plzeň, aby letadla neletěla přes sovětskou zónu. [6]

Letci v letech následujících[editovat | editovat zdroj]

Letce tehdy (13. srpna 1945) ve vlasti po přistání vítaly davy lidí. V následujících 30 měsících se stali letci významnou součástí československého letectva. [6] Zcela po právu západní důstojníci zaujali velkou část velitelských postů a stali se páteří československého letectva. [6] Na základě Košického vládního programu měla být armáda vystavěna podle sovětského vzoru. [6] Proti tomu byla část západních letců a vojáků v opozici. Po únoru 1948 přišly čistky, které postihly letce ze západu jako celek. [6] Pod taktovkou Bedřicha Reicina a orgánů obranného zpravodajství byly monitorovány podrobné zprávy o náladách mezi důstojníky letectva jak ze západu, tak i východu. [6] Na každého letce byl veden spis. Tak se stalo, že hned koncem února 1948 byli podle těchto seznamů propuštěni z armády nebo vězněni. [6] (Mnozí z letců se v Anglii oženili a jejich manželky je následovaly do Československa.) I jejich rodinní příslušníci byli perzekvováni. Skutečného uznání se letci dočkali až po roce 1989. [2] Přibližně dvě stovky pilotů se po Únoru do služeb RAF vrátily.

Statistika[editovat | editovat zdroj]

Čeští a slovenští piloti tvořili v RAF jednu z nejpočetnějších skupin. Celkově v době druhé světové války působilo v britském vojenském letectvu (RAF) přibližně 2402 československých pilotů, přičemž 493 z nich v bojích zahynulo. V povědomí obyvatel Spojeného království utkvěla jejich účast v letecké bitvě o Británii.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. firma ARCHITEKTURA & DESIGN ze Slaného
  2. Památník padlých československých letců ve druhé světové válce (náměstí Svobody v Praze - Bubenči). Památník letců bojovníků II. odboje v zahraničí je vytvořen jako prostorová plastika. Centrální skulptura je umístěna na žulovém soklu. [4] Je složená ze symbolicky zobrazených profilů zlomených křídel. Na mramorových deskách podél delších stran památníku jsou uvedena jména všech 546 československých letců, kteří zahynuli v bojích druhé světové války. [4] Autorem památníku je sochař František Bělský, člen 311. československé perutě RAF. Památník byl odhalen 12. května 1995 na místě původního sousoší "Mládí" (od sochaře Jaroslava Hladkého (* 1. července 1942 v Praze)), které bylo přemístěno do předpolí nedaleké základní školy. [5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f ŠINÁGL, Jan. V pondělí 24. srpna od 11:00 hod. letci RAF dostanou památník na letišti Ruzyni [online]. 2015-08-22 [cit. 2015-08-25]. Dostupné online. 
  2. a b c d e Letci RAF mají po 70 letech památník na letišti, většina se ho nedožila [online]. Praha: www.ceskatelevize.cz, 2015-08-24 [cit. 2015-08-25]. Dostupné online. 
  3. a b c ŠŤASTNÝ, Vladimír. Válečné letce RAF připomíná nový pomník na letišti Praha Ruzyně [online]. ČTK, 2015-08-24 [cit. 2015-08-25]. Dostupné online. 
  4. a b c Památník padlých československých letců v letech 1939-1945 [online]. [cit. 2015-08-27]. Dostupné online. 
  5. SALEK, Martin. Pietní okruh začal u pomníku Padlým letcům [online]. 2005-05-06 [cit. 2015-08-26]. Dostupné online. 
  6. a b c d e f g h i j k Vystavený Spitfire na Hradě připomíná návrat československých pilotů [online]. Praha: www.ceskatelevize.cz, 2015-08-14 [cit. 2015-08-25]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]