Palachův týden
Palachův týden, občas nazýván i palachiáda, je označení pro sérii občanských nepokojů konajících se u příležitosti výročí upálení Jana Palacha. Tyto události na Václavském náměstí v Praze na začátku roku 1989, byly prvním signálem blížícího se konce komunistické vlády v Československu. Pět dní trvající protesty byly největším projevem občanského odporu proti totalitnímu režimu od jeho stabilizace na počátku 70. let.
Průběh[editovat | editovat zdroj]
Palachův týden začal v neděli 15. ledna 1989. Disidentské skupiny oznámily, že toho dne uctí památku upáleného studenta Jana Palacha. I přes úřední zákaz se na Václavském náměstí sešlo několik tisíc lidí a představitelé disidentského hnutí se pokusili položit květiny k pomníku sv. Václava. Komunistická Veřejná bezpečnost a Lidové milice shromáždění s použitím obušků, slzného plynu a vodních děl rozehnaly.
Všechny předchozí protesty obvykle po tvrdém zásahu bezpečnostních sil umlkly, tentokrát byl ale vývoj událostí jiný. Druhý den, 16. ledna, se lidé na protest opět sešli; i toto shromáždění bylo ještě surověji rozehnáno. Brutální zákrok policie situaci neuklidnil a naopak vyvolal ještě větší rozhořčení obyvatel.
Shodou okolností ve stejné době probíhalo ve Vídni zasedání Konference o evropské bezpečnosti a spolupráci. Československá delegace byla obviněna z porušování helsinské dohody o lidských právech.
Shromáždění a protesty pokračovaly i v dalších dnech, a to až do středy 18. ledna. Jak v ten den, tak i v předchozím, proběhly demonstrace již pokojně a pořádkové síly jim pouze přihlížely. 19. ledna opět pořádkové jednotky demonstraci brutálně rozehnaly.[1]
Během prvních tří dnů však policie postupovala velmi brutálně. Byli zatýkáni a legitimováni i náhodní chodci a cizinci. To vyvolalo kritiku v zahraničí. Celkem bylo při Palachově týdnu zadrženo přes 1 400 lidí, řada osob byla zraněna; Václav Havel byl zatčen a v březnu 1989 uvězněn.
Polistopadová dohra[editovat | editovat zdroj]
Dne 22. prosince roku 1989 byl zatčen pražský tajemník KSČ Miroslav Štěpán, a posléze obviněn z trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele, kterého se dopustil tím, že v průběhu Palachova týdne nařídil použít proti demonstrantům vodní děla a slzný plyn. Odsouzen byl ke čtyřem letům vězení, tento trest mu byl ale později snížen na dva a půl roku.[2] V říjnu 1991 byl z vězení podmínečně propuštěn na svobodu.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ RŮŽIČKA, Daniel. Palachův týden - čtvrtek 19. ledna 1989 [online]. Totalita.cz, nedatováno [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ BOHÁČ, Lubomír. Vlastizrádci věrní zákonům a jiné případy. Listy. Roč. 2006, čís. 1. Dostupné online. ISSN 1210-1222. Archivováno 4. 3. 2007 na Wayback Machine.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- FULÍKOVÁ, Renata. Mediální obraz událostí Palachova týdne ve vybraných denících. Praha, 2013 [cit. 2016-07-17]. 81 s. Bakalářská práce. Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Petr Bednařík. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Palachův týden roku 1989 – článek z roku 2002 na webu ČRo Radio Praha
- BBC – deníkové poznámky
