Pablo Carreño Busta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Pablo Carreño)
Skočit na: Navigace, Hledání
Pablo Carreño Busta

Pablo Carreño Busta na French Open 2015
Stát ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Datum narození 12. července 1991 (26 let)
Místo narození Gijón, Španělsko[1]
Bydliště Barcelona, Španělsko[1]
Výška 188 cm[1]
Váha 74 kg[1]
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 5 166 514 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 110–103
Tituly 3 ATP, 11 challengerů, 12 Futures
Nejvyšší umístění 10. místo (11. září 2017)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 3. kolo (2017)
French Open čtvrtfinále (2017)
Wimbledon 1. kolo (2014, 2015, 2016)
US Open semifinále (2017)
Čtyřhra
Poměr zápasů 61–60
Tituly 3 ATP, 4 Futures
Nejvyšší umístění 16. místo (17. července 2017)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open semifinále (2017)
French Open 2. kolo (2015, 2016)
Wimbledon 1. kolo (2015)
US Open finále (2016)
Poslední aktualizace: 2017-09-1111. září 2017

Pablo Carreño Busta (* 12. července 1991 Gijón) je španělský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP World Tour vyhrál tři turnaje ve dvouhře i ve čtyřhře. Na challengerech ATP a okruhu Futures získal dvacet tři titulů ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v září 2017 na 10. místě a ve čtyřhře pak v červenci téhož roku na 16. místě. Trénují ho krajané Samuel López a Cesar Fàbregas.[1]

Ve španělském daviscupovém týmu debutoval v roce 2016 utkáním 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Rumunsku, v němž už za rozhodnutého stavu vyhrál ve dvou setech nad Adrianem Ungurem. Španělsko v sérii zvítězilo 4:1 na zápasy. Do září 2017 v soutěži nastoupil k třem mezistátním utkáním s bilancí 2–2 ve dvouhře a 0–1 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF byl nejvýše hodnocen v únoru 2009, kdy mu patřilo 6. místo.[4]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu Futures debutoval v roce 2008, když na turnaj v Irunu s dotací 15 tisíc dolarů obdržel divokou kartu. V úvodním kole podlehl Carlosi Rexachovi-Itoizovi.[2] Premiérový singlový titul v této úrovni vybojoval ve španělské Melille po finálové výhře nad krajanem Andonim Vivancem-Guzmánem. Na challengerech ATP se poprvé objevil v roce 2010 v kvalifikaci v marockém Tangeru.[2]

Ve dvouhře okruhu ATP World Tour debutoval na turnaji Barcelona Open Banco Sabadell 2011, kde dostal od pořadatelů divokou kartu. Na úvod hlavní soutěže nestačil ve třech setech na francouzského hráče Benoîta Paireho.[1] Premiérové finále na okruhu ATP Tour odehrál na Ecuador Open Quito 2016, když ve finále čtyřhry s Argentincem Guillermem Duránem porazili brazilskou dvojici Thomaz Bellucci a Marcelo Demoliner výsledkem 7–5 a 6–4.[1]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu French Open 2013, když postoupil z kvalifikace do hlavní části turnaje. V úvodním kole nenašel recept na Švýcara Rogera Federera, kterému podlehl ve třech setech.[1]

2017: Semifinalista US Open a průnik do první světové desítky[editovat | editovat zdroj]

Po čtvrtfinále na lednovém Apia International Sydney vypadl ve třetím kole Australian Open s Uzbekem Denisem Istominem.[5] Mezi poslední čtveřici startujících se probojoval i v melbournské mužské čtyřhře po boku krajana Guillerma Garcíi Lópeze.[6] Na buenosaireském Argentina Open jej před branami finále vyřadil pozdější vítěz Alexandr Dolgopolov z Ukrajiny po dvousetovém průběhu.[7] Navazují týden prošel do debutového finále události kategorie ATP 500, když na cestě pavoukem Rio Open odvrátil mečbol norskému teenagerovi Casperu Ruudovi,[8] než v zápase o titul podlehl Rakušanu Dominicu Thiemovi.[9] Přesto si z brazilského turnaje odvezl trofej z mužského deblu, do něhož nastoupil s Urugaycem Pablem Cuevasem.[9] Deblový spoluhráč a dvojnásobný obhájce Cuevas jej pak vyřadila v semifinále Brasil Open v Sau Paulu.[10]

Březnový BNP Paribas Open v Indian Wells znamenal první semifinálovou účast v sérii Masters poté, co ve čtvrtfinále odvrátil dva mečboly Cuevasovi.[11] Na kalifornské události jej zastavila až světová trojka Stan Wawrinka po dvousetovém průběhu.[12] Bodový zisk jej po turnaji posunul na nové kariérní maximum, 19. příčku. Na Miami Open v Key Byscaine obdržel volný los do druhého kola, aby jej v něm vyřadil Argentinec Federico Delbonis. Ve španělském týmu odehrál čtvrtfinále světové skupiny Davis Cupu proti Srbsku a z obou duelů odešel poražen. Ve dvouhře nestačil na Viktora Troického a s Marcem Lópezem prohrál i sobotní čtyřhru proti Troickému se Zimonjićem. Srbové zvítězili 4:1 na zápasy.

Antukovou sezónu otevřel na dubnovém Monte-Carlo Masters porážkou ve třetí fázi od světové dvojky Novaka Djokoviće ve třech setech.[13] Do stejného kola se podíval i na Barcelona Open Banc Sabadell, kde na jeho raketě zůstali Tommy Robredo a Richard Gasquet, aby poté nestačil na šťastného poraženého kvalifikanta Juiči Sugitu.[14] Na květnovém Estoril Open zvládl roli favorita, když jako nejvýše nasazený ve finále zdolal 33letou lucemburskou turnajovou trojku Gillese Müllera po dvousetovém průběhu. Během turnaje neztrazil žádný set. Připsal si tak třetí singlový titul na okruhu ATP Tour a první z antukového povrchu.[15]

Po časném vyřazení z Mutua Madrid Open i římského Internazionali BNL d'Italia se probojoval do svého premiérového čtvrtfinále na grandslamu. Na pařížské antuce French Open zdolal ve třetí fázi jedenáctého nasazeného Grigora Dimitrova[16] a turnajovou pětku Milose Raonice po pětisetové bitvě.[17]

Newyorské US Open přineslo první účast v grandslamovém semifinále, do něhož prošel bez ztráty sady. Mezi poslední osmičkou hráčů porazil Argentince Diega Schwartzmana[18] a následně jej zdolal jihoafrický tenista Kevin Anderson po čtyřsetovém průběhu.

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Mužská čtyřhra: 1 finále (1 porážka)[editovat | editovat zdroj]

Stav Rok Turnaj Povrch Spoluhráč Soupeři ve finále Výsledek
Finalista 2016 US Open tvrdý Španělsko Guillermo García-López Spojené království Jamie Murray
Brazílie Bruno Soares
2–6, 3–6

Finále na okruhu ATP World Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda (před/od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–1 Č)
Tennis Masters Cup /
ATP World Tour Finals (0–0)
ATP Masters Series /
ATP World Tour Masters 1000 (0–0)
ATP International Series Gold /
ATP World Tour 500 (0–1 D; 2–1 Č)
ATP International Series /
ATP World Tour 250 (3–2 D; 1–2 Č)

Dvouhra: 5 (3–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 28. února 2016 São Paulo, Brazílie antuka Uruguay Pablo Cuevas 6–7(4–7), 3–6
Finalista 2. 1. května 2016 Cascais, Portugalsko antuka Španělsko Nicolás Almagro 7–6(8–6), 6–7(5–7), 3–6
Vítěz 1. 27. srpna 2016 Winston-Salem, Spojené státy tvrdý Španělsko Roberto Bautista Agut 6–7(6–8), 7–6(7–1), 6–4
Vítěz 2. 23. října 2016 Moskva, Rusko tvrdý (h) Itálie Fabio Fognini 4–6, 6–3, 6–2
Vítěz 3. 7. května 2017 Estoril, Portugalsko antuka Lucembursko Gilles Müller 6–2, 7–6(7–5)

Čtyřhra: 7 (3–4)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 6. února 2016 Quito, Ekvádor antuka Argentina Guillermo Durán Brazílie Thomaz Bellucci
Brazílie Marcelo Demoliner
7–5, 6–4
Finalista 1. 21. února 2016 Rio de Janeiro, Brazílie antuka Španělsko David Marrero Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
6–7(5–7), 1–6
Finalista 2. 27. února 2016 São Paulo, Brazílie antuka Španělsko David Marrero Chile Julio Peralta
Argentina Horacio Zeballos
6–4, 1–6, [5–10]
Finalista 3. 10. září 2016 US Open, New York, Spojené státy tvrdý Španělsko Guillermo García-López Spojené království Jamie Murray
Brazílie Bruno Soares
2–6, 3–6
Finalista 4. 1. října 2016 Čcheng-tu, ČLR tvrdý Polsko Mariusz Fyrstenberg Jihoafrická republika Raven Klaasen
USA Rajeev Ram
6–7(2–7), 5–7
Vítěz 2. 9. října 2016 Peking, ČLR tvrdý Španělsko Rafael Nadal USA Jack Sock
Austrálie Bernard Tomic
6–7(6–8), 6–2, [10–8]
Vítěz 3. 25. února 2017 Rio de Janeiro, Brazílie antuka Uruguay Pablo Cuevas Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
6–4, 5–7, [10–8]

Vítězství na challengerech ATP a okruhu Futures[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Challengery (11)
Futures (12)

Dvouhra (23)[editovat | editovat zdroj]

č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
1. 27. června 2009 Melilla F22 tvrdý Španělsko Andoni Vivanco-Guzmán 6–4, 6–4
2. 11. dubna 2010 Madrid F11 tvrdý Lotyšsko Kārlis Lejnieks 7–5, 6–7(5-7), 6–3
3. 23. ledna 2011 Mallorca F2 antuka Španělsko Pedro Clar-Roselló 2–6, 6–2, 6–3
4. 13. února 2011 Murcia F5 antuka Španělsko Pablo Santos 1–0skreč.
5. 29. května 2011 Alessandria antuka Španělsko Roberto Bautista Agut 3–6, 6–3, 7–5
6. 13. srpna 2011 Irun F28 antuka Argentina Martín Alund 6-4, 6–7(4-7), 6–4
7. 4. září 2011 Città di Como antuka Německo Andreas Beck 6–4, 7–6(7–4)
8. 27. ledna 2013 Antalya F3 tvrdý Chorvatsko Toni Androić 6–3, 6–2
9. 10. února 2013 Mallorca F1 antuka Itálie Alessio di Mauro 6–1, 6–1
10. 17. února 2013 Mallorca F2 antuka Japonsko Taró Daniel 6–3, 5–7, 6–1
11. 24. února 2013 Murcia F3 antuka Španělsko Roberto Carballés Baena 6–7(7–9), 6–3, 6–3
12. 2. března 2013 Cartagena F4 antuka Španělsko Roberto Carballés Baena 6–1, 6–0
13. 17. března 2013 Badalona F6 antuka Španělsko Jordi Samper Montaña 2–6, 6–1, 7–6
14. 24. března 2013 Villajoyosa koberec Španělsko Roberto Carballés Baena 6–3, 6–7, 6–3
15. 22. června 2013 Tanger antuka Kazachstán Michail Kukuškin 6–2, 4–1 ret.
16. 4. srpna 2013 El Espinar tvrdý Francie Albano Olivetti 6–4, 7–6(7–2)
17. 18. srpna 2013 Cordenons tvrdý Francie Grégoire Burquier 6–4, 6–4
18. 1. září 2013 Città di Como antuka Rakousko Dominic Thiem 6–2, 5–7, 6–0
19. 15. června 2014 Città di Caltanissetta antuka Argentina Facundo Bagnis 4–6, 6–4, 6–1
20. 21. června 2014 Mohammedia antuka Španělsko Daniel Muñoz de la Nava 7–6(7–2), 2–6, 6–2
21. 14. září 2014 Sevilla antuka Japonsko Taró Daniel 6–4, 6–1
22. 21. června 2015 Perugia antuka Itálie Matteo Viola 6–2, 6–2
23. 19. července 2015 Poznań antuka Moldavsko Radu Albot 6–4, 6–4

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pablo Carreño Busta na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h (anglicky) Pablo Carreño na stránkách ATP Tour, přístup: 2017-09-1111. září 2017
  2. a b c (anglicky) Pablo Carreño Busta na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 2017-09-1111. září 2017
  3. (anglicky) Pablo Carreño Busta na stránkách Davis Cupu, přístup: 2017-05-1313. května 2017
  4. ITF Juniors Profile
  5. Australian Open 2017: fans celebrate Uzbek Denis Istomin's record run [online]. The Sydney Morning Herald, [cit. 2017-03-18]. [1]. (anglicky) 
  6. Bryan brothers reach Australian Open doubles final [online]. ESPN, [cit. 2017-03-18]. [2]. (anglicky) 
  7. Dolgopolov Sets Nishikori Final Clash In Buenos Aires [online]. Association of Tennis Professionals, [cit. 2017-03-18]. [3]. (anglicky) 
  8. Carreno Busta Rallies Past Ruud, Sets Thiem Final In Rio [online]. Association of Tennis Professionals, [cit. 2017-03-18]. [4]. (anglicky) 
  9. a b Thiem Reigns In Rio [online]. Association of Tennis Professionals, [cit. 2017-03-18]. [5]. (anglicky) 
  10. Cuevas Closes In On Sao Paulo Three-Peat|Association of Tennis Professionals [online]. [cit. 2017-03-18]. [6]. (anglicky) 
  11. Carreno Busta Back From The Brink For SF Spot [online]. Association of Tennis Professionals, [cit. 2017-03-19]. [7]. (anglicky) 
  12. Federer and Wawrinka in all-Swiss final at Indian Wells [online]. Eurosport, [cit. 2017-03-19]. [8]. (anglicky) 
  13. Djokovic Survives Spanish Test In Monte-Carlo [online]. Association of Tennis Professionals, [cit. 2017-04-22]. [9]. (anglicky) 
  14. Murray Gets Revenge Over Ramos-Vinolas [online]. Association of Tennis Professionals, [cit. 2017-04-29]. [10]. (anglicky) 
  15. ZABLOUDIL, Luboš. Carreño-Busta v Estorilu získal první titul z oblíbené antuky [online]. Tenisportal.cz, 2017-05-07, [cit. 2017-05-09]. Dostupné online. (česky) 
  16. French Open: Pablo Carreno Busta ousts Grigor Dimitrov to seal last 16 spot [online]. vavel.com, [cit. 2017-06-03]. [11]. (anglicky) 
  17. Carreno Busta Breaks Through At Roland Garros [online]. Association of Tennis Professionals, [cit. 2017-06-10]. [12]. (anglicky) 
  18. Flawless! Carreno Busta Through To US Open SFs [online]. Association of Tennis Professionals, [cit. 2017-09-06]. [13]. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Profily[editovat | editovat zdroj]