Převracení krav

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdravá kráva ležící na boku není znehybněná; může vstát, kdykoli se jí zachce.
Býk ležící na boku, který vstane

Převracení krav je domnělá činnost spočívající v nenápadném přiblížení se k nic netušící stojící krávě a jejím shození na stranu za účelem pobavení. Praktika překlápění krav je obecně považována za městský mýtus, neboť krávy obvykle nespí ve stoje a domněnka, že svalená kráva není už schopna sama vstát je nesprávná, neboť krávy, pokud nejsou zraněné, velmi často sléhají a nemají problém zvednout se opět na nohy. Vysvětlení, že obyvatelé venkova provozují tuto zábavu, neboť se jim nedostává alternativ, je obvykle považováno za předsudek.[1]

Vědecký výzkum[editovat | editovat zdroj]

Městský mýtus o převracení krav spočívá na předpokladu, že dobytek se pohybuje pomalu, je hloupý a slabý v nohou, a tak je snadné ho převrátit bez použití velké síly. Jenže dobytek nespí ve stoje, jen odpočívá a velmi snadno se vyleká.[2] Co více, četné zdroje mají pochyby o praktické proveditelnosti, neboť kráva obvykle váží přes půl tuny a tlaku jednoho člověka snadno odolá.[2][3]

Studie z roku 2005, kterou vedla Margo Lillie, zooložka na Univerzitě Britské Kolumbie, dospěla k závěru, že překlopení krávy by vyžadovalo vyvinout sílu 2910 newtonů (654,2 lbf),[4] a je tedy nemožné dosáhnout toho jedinou osobou. Její výpočty ukázaly, že by bylo třeba alespoň dvou osob k vyvinutí dostatečné síly k převrhnutí krávy, za předpokladu, že by kráva nezareagovala a nezměnila svůj postoj. Pokud by kráva reagovala, vyžadovalo by to alespoň čtyři osoby, aby ji převrhly. Lillie poznamenala, že dobytek si je dobře vědom svého okolí a je velmi těžké ho překvapit, vzhledem k jeho výbornému čichu a sluchu,[2][5][6][7] ale že podle zákonů statické fyziky "dva lidé by mohli být schopní překlopit krávu", pokud by kráva byla "překlopena velmi rychle -- těžiště krávy by muselo být přetlačeno přes její kopyto dřív, než by dokázala zareagovat".[8] Studie Lillie byla opakována dalšími výzkumníky, kteří potvrdili, že nejméně dva až čtyři lidé mohou skutečně převrátit krávu.[9]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Víra, že ten či onen druh zvířat není schopen vstát poté, co ho někdo svalí, má historické kořeny, ačkoli se to nikdy netradovalo o dobytku. Julius Caesar a Plinius zaznamenali víru, že los evropský nemá kolenní klouby a nemůže vstát, pokud upadne.[10][11][12] Tato domněnka může souviset se starověkým zvykem chytat losy do jam se strmými stěnami.

V roce 1255 francouzský král Ludvík IX. daroval anglickému králi Jindřichovi III. slona pro jeho zvěřinec v londýnském Toweru. Slona lze vidět nakresleného podle skutečnosti historikem Matthewem Parisem pro jeho dílo Chronica Majora v jeho bestiáři v Parkerově knihovně koleje Corpus Christi v Cambridgi, společně s doprovodným textem odhalujícím, že v dané době Evropané věřili, že sloni nemají kolena, a tak nemohou vstát, pokud upadnou. Bestiář obsahuje kresbu znázorňující slona ležícího na zádech, taženého po zemi jiným slonem, s popiskem uvádějícím, že sloni nemají kolena.[13]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cow tipping na anglické Wikipedii.

  1. WINTER, Sam A. Who You Calling a Hick?: Treatise of a Disgruntled Kansan. The Harvard Crimson. March 6, 2003. Dostupné online [cit. 28 December 2014]. (anglicky) 
  2. a b c MALVERN, Jack. Cow-tipping myth hasn't got a leg to stand on. www.timesonline.co.uk. London: Times Online, November 5, 2005. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-29. (anglicky) 
  3. SEMKE, Matt. The Statics of Cow Tipping [online]. UNL College of Engineering and Mechanics Course Project [cit. 2007-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. HAINES, Lester. Boffins debunk cow-tipping myth. The Register. 9 November 2005. Dostupné online [cit. 30 November 2012]. (anglicky) 
  5. COLEBOURN, John. Debunking rural myth of cow tipping: It's udder nonsense, academics contend. Montreal Gazette. November 9, 2005, s. A10. (anglicky) 
  6. Ian Denomme, "Cow-tipping a mooo-yth? Archivováno 9. 11. 2013 na Wayback Machine", The Gazette (Western Daily Student Newspaper), November 9, 2005. (retrieved on January 12, 2009)
  7. Eddie Glenn, "Cow-tipping: Myth or reality?", Tahlequah Daily Press, December 15, 2006. (retrieved on January 12, 2009).
  8. HAINES, Lester. Boffins debunk cow-tipping myth. The Register UK. 9 November 2005. Dostupné online [cit. 30 November 2012]. (anglicky) 
  9. SEMKE, Matt. The Statics of Cow Tipping [online]. UNL College of Engineering and Mechanics Course Project [cit. 2007-04-17]. Dostupné online. (anglicky)  ("According to these numbers, cow tipping is possible when two people are in on the prank.")
  10. CAESAR, Julius; AULUS HIRTIUS. Caesar's Commentaries on the Gallic and civil wars. [s.l.]: Harper & brothers, 1879. ISBN 0-217-45287-6. Kapitola XXVII, s. 154. (anglicky) 
  11. http://www.gutenberg.org/cache/epub/10657/pg10657.txt
  12. Pliny the Elder, The Natural History (eds. John Bostock, Henry Thomas Riley) [online]. [cit. 2013-07-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-08-05. (anglicky) 
  13. Willene B. Clark, A medieval book of beasts, p.128

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]