Příznačný motiv

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Příznačný motiv neboli leitmotiv (něm.), příp. též idée fixe (fr., nezaměňovat však s psychologickým významem tohoto spojení), je drobný, ale výrazný umělecký prvek, který se v uměleckém díle opakuje a obvykle připomíná určitou postavu, událost či věc. V hudbě to může být výrazný akord nebo krátká melodie, v literatuře myšlenka nebo prvek procházející celým literárním dílem a vzácně se pojem používá i o výtvarném umění. V přeneseném smyslu znamená leitmotiv vůdčí myšlenku určitého, například politického hnutí či programu, významné osoby a podobně.

V hudbě[editovat | editovat zdroj]

V hudební terminologii se jedná o hudební myšlenku, jejíž ztvárnění v sobě obsahuje prvky, které mají charakterizovat událost, situaci, osobní vlastnost či jiné atributy prostřednictvím specificky určeného formálního užití vyjadřovacích prostředků, tedy melodie, harmonie či rytmu. Příznačný motiv je z hlediska stylového typický pro programní hudbu 19. století, nicméně tento způsob práce je trvalou a nezbytnou součástí scénické či filmové hudby. Příznačný motiv se nejprve objevuje v opeře (snad u Grétryho), pracoval s ním Carl Maria von Weber, Hector Berlioz a zejména Richard Wagner. Ten sice pojem Leimotiv nikdy nepoužil a psal o „vzpomínkových motivech“ (Erinnerungsmotive), pracoval s nimi ale ve svých operách s takovou důsledností, že i některé předměty měly svůj charakteristický motiv – nejznámějším z nich je pravděpodobně „motiv meče“. Příznačné motivy jsou důležité i v operách Bedřicha Smetany nebo v cyklu „Má vlast“.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Příznačný motiv. Sv. 9, str. 156