Příspěvek na péči

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Příspěvek na péči se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby. Tímto příspěvkem se stát podílí na zajištění sociálních služeb, nebo jiných forem pomoci při zvládání základních životních potřeb osob. Náklady na příspěvek se hradí ze státního rozpočtu.

Když byl v roce 2006 uveden do života nový zákon o sociálních službách,[1] byla jeho nejvýznamnější změnou právě část pojednávající o zcela nové formě finanční podpory sociálních služeb – o příspěvku na péči. Jednalo se o zcela nový nástroj financování sociálních služeb, který měl za cíl výrazně přispět k potřebným, žádoucím a očekávaným změnám v této oblasti. Již od roku svého zavedení tvoří tato dávka více než 40procentní podíl všech finančních prostředků vynaložených na sociální služby v České republice.[2]

Právní úprava[editovat | editovat zdroj]

Příspěvek na péči je upraven zákonem č. 108/2006 Sb.,o sociálních službách[1] a prováděcí vyhláškou č. 505/2006 Sb.[3], kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách.

Prováděcí vyhláška stanovuje rozsah úkonů péče poskytovaných v rámci jednotlivých druhů sociálních služeb a rovněž určuje maximální výši úhrad. Základním kritériem pro stanovení výše příspěvku je stupeň závislosti klienta na pomoci druhé osoby.

Podle § 19 zákona o sociálních službách může být příjemcem příspěvku oprávněná osoba, nebo zákonný zástupce, či jiná fyzická osoba, které byla nezletilá oprávněná osoba svěřena do péče rozhodnutím příslušného orgánu.

Nárok na příspěvek[editovat | editovat zdroj]

Nárok na příspěvek má, dle § 7 zákona o sociálních službách osoba, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti podle § 8 zákona o sociálních službách (za předpokladu, že jí tuto pomoc poskytuje osoba, nebo zařízení, které je k této činnosti způsobilé dle § 7 odst 2.)

Nárok na příspěvek má tato osoba i po dobu, po kterou je jí podle zvláštního právního předpisu poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace.

Nárok na příspěvek nemá osoba mladší jednoho roku. O příspěvku rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce. Nárok na příspěvek je dále upraven § 13 zákona o sociálních službách.

Nárok na příspěvek vzniká dnem splnění podmínek stanovených v § 7 a 8 zákona o sociálních službách.

Nárok na výplatu příspěvku vzniká podáním žádosti o přiznání příspěvku, na který vznikl nárok podle odstavce 1 zákona o sociálních službách, není-li řízení o jeho přiznání zahájeno z moci úřední.

Příspěvek může být přiznán a vyplácen nejdříve od počátku kalendářního měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení o přiznání příspěvku.

Splňuje-li oprávněná osoba podmínky nároku na příspěvek jen po část kalendářního měsíce, náleží příspěvek ve výši, v jaké náleží za kalendářní měsíc.

Okruh osob a zařízení způsobilých k výkonu péče[editovat | editovat zdroj]

Dle zákona o sociálních službách může péči zajišťovat:

Stanovení stupně závislosti[editovat | editovat zdroj]

Podle § 9 zákona o sociálních službách se při posuzování stupně závislosti hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní potřeby:

Při hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby se hodnotí funkční dopad dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost zvládat základní životní potřeby. Přitom se nepřihlíží k pomoci, dohledu nebo péči, která nevyplývá z funkčního dopadu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

Prováděcí vyhláška k zákonu o sociálních službách upravuje způsob hodnocení základních úkonů péče o vlastní osobu a soběstačnosti. Posuzuje se schopnost osoby dlouhodobě, samostatně, spolehlivě a opakovaně rozpoznat potřebu úkonu, úkon fyzicky provádět obvyklým způsobem a kontrolovat správnost jeho provádění.

Stupně závislosti[editovat | editovat zdroj]

Podle § 8 zákona o sociálních službách lze stanovit 4 stupně závislosti ve dvou skupinách podle věku žadatele:

Osoba do 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve

  • stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři základní životní potřeby
  • stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat čtyři, nebo pět základních životních potřeb
  • stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat šest, nebo sedm základních životních potřeb
  • stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat osm, nebo devět základních životních potřeb

Osoba starší 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve

  • stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby
  • stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat pět, nebo šest základních životních potřeb
  • stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat sedm, nebo osm základních životních potřeb
  • stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat devět, nebo deset základních životních potřeb

Výše příspěvku[editovat | editovat zdroj]

Podle § 11 zákona o sociálních službách je výše příspěvku na péči stanovena následovně:

Výše příspěvku pro osoby do 18 let věku činí za kalendářní měsíc[4]

  • 3000 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost)
  • 6000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost)
  • 9000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost)
  • 12000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost)

Výše příspěvku pro osoby starší 18 let činí za kalendářní měsíc[4]

  • 800 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost)
  • 4 000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost)
  • 8 000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost)
  • 12 000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost)

Uvedené výše příspěvku se v některých případech ještě zvyšují o 2000 Kč za kalendářní měsíc. (Podle § 12 zákona o sociálních službách)

Řízení o příspěvku[editovat | editovat zdroj]

Řízení o přiznání příspěvku na péči se zahajuje na základě písemné žádosti podané na tiskopisu předepsaném ministerstvem (žádosti jsou k dispozici na kontaktních pracovištích krajských poboček úřadu práce, nebo na Integrovaném portálu MPSV v sekci Elektronické formuláře). Žádost se podává na kontaktním pracovišti krajské pobočky úřadu práce. Příslušnost se určuje dle místa trvalého pobytu žadatele o příspěvek.

Krajská pobočka Úřadu práce (sociální pracovník) provádí pro účely rozhodování o příspěvku nejprve sociální šetření, při kterém se zjišťuje schopnost samostatného života osoby v jejím přirozeném sociálním prostředí. Následně krajská pobočka Úřadu práce zašle příslušné okresní správě sociálního zabezpečení žádost o posouzení stupně závislosti osoby. Na základě tohoto posudku pak krajská pobočka Úřadu práce vydá rozhodnutí o tom, zda se příspěvek na péči přiznává či nikoliv.

Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat. Odvolání se podává k úřadu, který napadené rozhodnutí vydal, o odvolání pak rozhoduje MPSV.

Příslušný úřad práce rovněž provádí kontrolu využívání příspěvku dle § 29 zákona o sociálních službách .

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Dostupné online.
  2. Dokument na portálu MPSV: Příspěvek na péči - analýza dostupných datových zdrojů. Ke stažení zde.
  3. Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Dostupné online.
  4. a b Integrovaný portál MPSV. Dostupné online. (Aktuální informace o příspěvku a jeho aktuální výše)

Literatura k tématu[editovat | editovat zdroj]

  • KRÁLOVÁ, Jarmila; RÁŽOVÁ, Eva: Sociální služby a příspěvek na péči 2012. Nakladatelství Anag, 2012. ISBN 978-80-7263-748-5.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]