Pěnišník žlutý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxPěnišník žlutý
alternativní popis obrázku chybí
Pěnišník žlutý
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád vřesovcotvaré (Ericales)
Čeleď vřesovcovité (Ericaceae)
Rod pěnišník (Rhododendron)
Binomické jméno
Rhododendron luteum
Sweet
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pěnišník žlutý (Rhododendron luteum)[1] je opadavá listnatá dřevina, náležející do rodu pěnišník (Rhododendron).

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

Podle biolib.cz je pro druh používáno více rozdílných názvů, například Azalea pontica L. nebo Rhododendron flavum G. Don, ale i :[1]

  • Azalea flava Hoffmanzegg
  • Azalea pontica var. autumnalis C Koch
  • Rhododendron flavum var. macranthum Bean
  • Rhododendron luteum var. macranthum

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Je původní v jihovýchodní Evropě a jihozápadní Asii. V Evropě se vyskytuje od jižního Polska a Rakouska na jih přes Balkán a na východ do jižního Ruska, v Asii od Malé Asie až po Kavkaz.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Druh roste jako keř až 3 m vysoký, vzácně dorůstá výšky 4 m. Listy jsou opadavé, 5–10 cm dlouhé a 2–4 cm široké. Kvete v květnu až červnu. Květy mají 3–4 cm v průměru, jsou světle žluté a silně vonné. Vyrůstají v hroznech po 5–25. Plodem je suchá tobolka 15-25 mm dlouhá, obsahující mnoho malých semen.

Nektar květů je toxický, obsahuje grayanotoxin. Záznamy otravy lidí po požití medu jsou datovány už od 4. století před naším letopočtem v klasickém Řecku.

Pěstování a využití[editovat | editovat zdroj]

Pěnišník žlutý je široce pěstován v západní Evropě, kde se používá jako okrasná rostlina a také jako podnož pro některé kultivary pěnišníků. Kultivary jsou kříženci R. luteum x R. viscosum x R. molle a jejich odrůd.[2] Vhodným stanovištěm je polostín, snese i slunce. Preferuje vlhké, humózní, kyselé půdy s pouze nízkým obsahem dusíku. Množí se semeny i vegetativně. Druh je mrazuvzdorný do -34 °C.[3]

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Je zákonem chráněným druhem v Polsku a je uveden v Červené knize ohrožených druhů v Bělorusku. Má i mezinárodní ochranu v rámci Směrnice o stanovištích (92/43/EHS).[4]

Invazní druh[editovat | editovat zdroj]

Je místně druhotně rozšířen v západní a severní Evropě. V Británii druh kolonizoval mnoho vlhkých vřesovišť a rašelinišť, ale na rozdíl od jeho příbuzného pěnišníku Rhododendron ponticum netvoří obvykle dominantní porosty, takže je nižším rizikem pro ochranu původní přírody.

Pěnišník žlutý v kultuře[editovat | editovat zdroj]

Rostlina je zobrazena místo koruny nad erbem místní komunity v Boštanji. Tento znak byl zvolen proto, že oblast je jednou z mála ve Slovinsku, kde Rhododendrom luteum roste. Erb vytvořil v roce 1998 umělec Rudi Stopar.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rhododendron luteum na anglické Wikipedii.

  1. a b pěnišník žlutý [online]. [cit. 2014-12-31]. Dostupné online. 
  2. Rostliny: Rhododendron luteum - azalka žlutá
  3. AZALEA LUTEUM (RHODODENDRON LUTEUM) [online]. [cit. 2014-12-31]. Dostupné online. 
  4. RENCOVÁ, Eva. RHODODENDRON LUTEUM Sweet – pěnišník žlutý / rododendron [online]. [cit. 2014-12-31]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]