Písek (nádraží)
| Písek | |
|---|---|
 Nádraží v Písku | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihočeský |
| Město | Písek |
| Souřadnice | 49°17′47,04″ s. š., 14°8′34,08″ v. d. |
  Písek | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 756528[1] |
| Tratě | Zdice–Protivín, Tábor–Ražice |
| Nadmořská výška | 375 m n. m. |
| V provozu od | 20. prosince 1875 |
| Zabezpečovací zařízení | TEST C[1] |
| Dopravní koleje | 5[1] |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 4 (4)[1] |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | Stanoviště autobusů před nádražní budovou |
| Služby ve stanici |    |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Písek je železniční stanice v jihovýchodní části okresního města Písek v Jihočeském kraji nedaleko řeky Otavy. Leží na elektrizovaných tratích Zdice–Protivín a Tábor–Ražice (25 kV, 50 Hz AC, dále ze stanice severním směrem vedení nepokračuje). Ve městě jsou dále v provozu železniční stanice a zastávky Písek zastávka, Písek město, Písek jih a Písek-Dobešice.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Městu se vznikající dráha Dráha císaře Františka Josefa (KFJB) z Českých Budějovic do Plzně dle stavebních plánů vyhýbala, železnice protínala nedaleký Protivín. Písecké nádraží bylo vybudováno jakožto součást projektu státní společnosti Rakovnicko-protivínská dráha (RPD) spojující Protivín, Písek, Březnici a Příbram s železnicí do Prahy, na kterou se dráha napojuje ve Zdicích. Projekt byl do velké míry iniciován právě městem Písek. Cihlová výpravní budova vznikla podle typizovaného stavebního návrhu. Dne 20. prosince 1875 byl s místním nádražím uveden do provozu celý nový úsek trasy z Protivína do Zdic, kterýmžto směrem roku 1876 pokračovala trať přes Beroun a Nižbor do Rakovníka.[2]
V roce 1889 proťala nádraží železnice z Tábora do Ražic budovaná též společností Českomoravská transverzální dráha (BMTB), čímž došlo k faktickému propojení železničních úseků České Budějovice-Plzeň a České Budějovice-Praha (nádraží KFJB). Rakovnicko-Protivínská i Českomoravská transverzální dráha byly roku 1918 začleněna do sítě ČSD.[3]
Elektrický provoz na trati ve směru z Putimi byla zahájen 28. května 1994, dále trať není elektrizovaná.[4]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Ve stanici se nacházejí čtyři jednostranná vnitřní nekrytá nástupiště, k příchodu na nástupiště slouží přechody přes koleje.[1] V roce 2023 byla ukončena rekonstrukce výpravní budovy[5] a mezi roky se připravuje 2025–2028 rekonstrukce kolejiště a elektrizace tratě přes zastávku Písek jih v centru města nedaleko nemocnice do stanice Písek město na druhém okraji Písku.[6][7][8]
V Písku zastavují osobní vlaky Březnice – Protivín, spěšné vlaky Tábor – Strakonice, končí zde osobní vlaky z Tábora, které o víkendech pokračují do Ražic, osobní a spěšné vlaky Českých drah z Českých Budějovic, které po elektrizaci tratě do Písku města budou končit ve stanici Písek město a rychlíky Praha – Beroun – Písek – České Budějovice společnosti ARRIVA vlaky.[9]
Vodojem
[editovat | editovat zdroj].png)
Ke zbrojení parních lokomotiv vodou byla ve stanici v roce 1875 uvedena do provozu věžová vodárna se sedlovou střechou. Stavbu provedla firma Jan Muzika a spol. Zděná přízemní část nesla jednu válcovou ocelovou nádrž o objemu 56 m³. Opláštění bylo provedeno hrázděným zdivem s venkovním deskovým bedněním. Voda do nádrže byla čerpána z řeky Otavy. Z vodárny se dochovala pouze přízemní část.[10]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 3 4 5 Plánek stanice Písek. Portál Provozování dráhy. Správa železnic, červenec 2020.
- ↑ Historie trati Zdice – Protivín – Spolek Rakovnicko – Protivínská dráha [online]. [cit. 2025-11-18]. Dostupné online.
- ↑ Historie železničních tratí, elektronická databáze; Sekera, Pavel
- ↑ Železniční trať 991 (CZ) • Putim - Ražice. www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2025-11-18]. Dostupné online.
- ↑ Rekonstrukce výpravní budovy ve stanici Písek. mapy.spravazeleznic.cz [online]. Správa železnic, 2023-10-05 [cit. 2026-01-06]. Dostupné online.
- ↑ Modernizace tratě Nemanice – Protivín (včetně) – Písek-město (včetně). dopravnistavby.kraj-jihocesky.cz [online]. [cit. 2025-11-18]. Dostupné online.
- ↑ Trolejové vedení získají další tři tratě. www.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2025-11-18]. Dostupné online.
- ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. Velká zakázka pro jihozápadní koridor na 200 km/h. Průzkum má limit 51 milionů [online]. 2025-08-15 [cit. 2025-11-18]. Dostupné online.
- ↑ SŮRA, Jan. RegioJet a Arriva mají jisté rychlíky od prosince. Povinná je nálepka, režijky neplatí [online]. 2019-02-06 [cit. 2025-11-18]. Dostupné online.
- ↑ Písek. www.vezovevodojemy.cz [online]. [cit. 2025-11-18]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Písek na Wikimedia Commons - Článek o plánovaných rekonstrukcích stanic v Jihočeském kraji (2019)[nedostupný zdroj]
- Historie Rakovnicko – protivínské dráhy
- Profil stanice na stránkách Českých drah